Elektrická nákladní auta už nejsou jen firemní prezentací, ale fungují v reálném provozu, říká David Chleboun z Daimler Truck

Zatímco v Česku pomalu přibývá nákladních elektroaut, s výstavbou odpovídající infrastruktury je to slabší, myslí si David Chleboun, šéf produktového managementu a marketingu ve společnosti Daimler Truck Česká republika. „Odpovídající síť pro nákladní automobily v Česku neexistuje. Letos ale běžela dotační výzva na stavbu nabíjecích hubů podél hlavních tahů. Přihlásilo se dost subjektů, tak doufejme, že během pár let by základ sítě mohl být hotov,“ říká v podcastu Trendy v udržitelnosti, který vzniká ve spolupráci e15 a projektu [ta] Udržitelnost. 

---

 rozhovor si můžete pustit také na TOMTO odkazu.

V Česku bylo koncem roku 2025 registrováno necelých sto bateriových nákladních vozidel. Sice jde stále o kapku v moři celého trhu, ale meziroční růst se pohybuje v násobcích. Podle Davida Chlebouna to lze považovat za start elektromobility v nákladní dopravě. „Letos nám trh začal dělat radost, protože zákazníci už ta elektroauta reálně využívají v provozu, ne jen jako prezentaci, že jsou zelení,“ říká manažer. 

Primární z pohledu vyšších prodejů elektrických nákladních vozů je, aby pokrývaly potřeby poptávky. Oblast nákladní automobilové dopravy zahrnuje nejrůznější typy vozidel, a ačkoli by se dalo čekat, že výrobci budou spíše cílit na segmenty, jako je vnitřní logistika nebo rozvážkové či komunální služby, není tomu docela tak. „Dnes je pokrytý především hlavní segment silniční nákladní dopravy, tedy klasické kamiony. U ostatních typů je to složitější a tam je plné pokrytí ještě daleko,“ uvádí Chleboun. Přesto je podle něj již v nabídce široká škála modelů pro různé využití. 

Stejně jako u osobních aut je i v případě nákladní dopravy podstatnou otázkou dojezd vozidel na elektrický pohon. Daimler Truck nedávno představil druhou generaci svých elektrických nákladních vozidel, u nichž byl dojezd podstatně zvýšen. „U modelu Mercedes-Benz eActros 600 jsme se dostali na dojezd 500 kilometrů v plně naložené soupravě o hmotnosti 40 tun. Není to slib, ale prověřená realita. A jelikož ne vždy jezdí  soupravy plně naloženy, mohou se dopravci dostat i na 700 km,“ přibližuje. 

Zároveň ale manažer Daimleru upozorňuje, že v nákladní dopravě není otázka dojezdu svatým grálem, protože pro potřeby maximálního akčního radiu je třeba hodně baterií, které představují značnou zátěž. „Podle našich průzkumů 60 procent zákazníků nenajede více než 500 kilometrů denně. A tam, kde je denní nájezd ještě nižší, můžeme nabídnout modely, které mají méně baterií a kratší dojezd, ale uvezou více nákladu. Dojezd zkrátka není vždy rozhodující parametr,“ dodává host podcastu.

David Chleboun, Daimler Truck

Zájem klientů se tak od dojezdu přesouvá spíše k dobíjecí infrastruktuře. Jelikož nákladní vozy mají velkokapacitní baterie, ideální výkon nabíječek se pohybuje kolem 400 kilowatt. Těch je ale v Česku méně než šafránu. „Odpovídající síť pro nákladní automobily tu neexistuje. Letos byl otevřen první speciální dobíjecí hub u Mořic na Moravě, brzy bude otevřen druhý u Prahy. V průběhu letošního roku běžela dotační výzva na stavbu nabíjecích hubů podél hlavních tahů, což nařizuje evropský program AFIR. Přihlásilo se dost subjektů, tak doufejme, že během pár let by základ sítě mohl být hotov,“ doufá Chleboun. Prozatím tedy dopravci často sází na dobíjení z vlastních zdrojů.

Manažer zmiňuje též projekt Milence, společné dílo Daimler Truck, Volva a společnosti Traton Group. Záměrem je vybudovat v Evropě zhruba 1600 veřejných nabíjecích bodů. „Zatím je jich hotových asi 25 a postupuje se od západu k východu, takže k nám se zatím nedostali,“ komentuje Chleboun. Dodává, že předností této sítě má být jednotná celoevropská cena. „Takže se vám nestane to, co dnes, tedy že někde platíte dvojnásobek než jinde a nemůžete si moc vybírat.“

Dá se nákladní automobil dobíjet stejnou nabíječkou jako vůz osobní? Je na výstavbu vysokokapacitních nabíječek připravena tuzemská rozvodná síť? A jak může rozvoji elektromobility v nákladní dopravě pomoci stát? I to se diskutovalo v podcastu Trendy v udržitelnosti.