Auta se spalovacími motory jsou schopna přeměnit v pohyb jen menší část dodané energie. Mají ale jednu velkou přednost, díky níž se během uplynulého více než století masově rozšířila. V nádrži si této energie mohou vézt ohromnou zásobu, která je osmi až deseti násobná proti tomu, co uloží do 60 nebo 70kilowatthodinové baterie současný elektromobil. Ten má tak přes mnohem vyšší účinnost znatelně menší akční rádius. Budoucnost ale vypadá pro e-mobilitu i z tohoto pohledu slibně.
"U dojezdu elektromobilů vidíme, že se bude velice významně zlepšovat," říká v dalším livestreamu projektu [ta]Udržitelnost Marek Trešl, marketingový a produktový manažer českého zastoupení automobilky Hyundai. Ta podle něj oznámila, že příští generace její modulární platformy, na které jsou založeny elektrické modely značek Hyundai, Kia a Genesis, bude mít při stejné hmotnosti a velikosti baterie dojezd o polovinu větší, než vykazují dnešní špičková vozidla. "Náš nejlepší elektromobil dnes ujede podle normovaného cyklu WLTP 614 kilometrů na jedno nabití. Když to bude o 50 procent více, jsme na 900 kilometrech," upřesňuje Trešl.
Pokud se takového výsledku skutečně podaří dosáhnout, elektrická auta si už v dojezdu v ničem nezadají s vozidly na fosilní paliva. Manažer druhé nejúspěšnější automobilky na tuzemském trhu přitom podotýká, že na vylepšení baterií a zvýšení jejich energetické hustoty se dnes soustřeďují všechny vývojové týmy na světě, které se zabývají konstrukcí akumulátorů. Zároveň usilují o snížení výrobních nákladů.
Bateriová vozidla ovšem čelí kritice nejen kvůli menšímu dojezdu, ale také kvůli zdlouhavému dobíjení. I v tomto ohledu ovšem pokrok nezadržitelně postupuje a například zmíněný nejlepší model značky Hyundai dnes na odpovídající dobíjecí stanici zvládne doplnit baterii z deseti na 80 procent kapacity za 18 minut. "To je doba běžné bezpečnostní a občerstvovací zastávky na cestě," říká Marek Trešl.
Pro rychlé dobíjení je přitom důležitý nejen maximální dobíjecí výkon, který automobil zvládá, ale také jeho vývoj v čase. Jde o to, aby dobíjecí křivka byla co nejvíce plochá, a výkon po pár minutách dobíjení rychle nepadal, což je častý případ zejména starších modelů elektromobilů. Hlavním řešením jsou podle Trešla technologie, které udrží baterii v optimální teplotní pohodě, a to jak ve vedrech, aby se nepřehřívala, tak zejména v zimě, aby zvládla maximální výkon i v chladu či mrazu. Na co nejlepší systémy chlazení i předehřevu se proto opět soustřeďují všichni významní výrobci elektromobilů.
Přechod individuální automobilové dopravy na elektrický pohon je přitom podle Marka Trešla trendem v celém vyspělém světě od Austrálie a Jižní Koreji přes Čínu, Evropu až po Spojené státy. Hlavním důvodem je právě zmíněná výrazně vyšší schopnost elektromotoru měnit energii na pohyb oproti motoru spalovacímu. "Pokud si chceme udržet výsadu jezdit auty, tak budeme muset jezdit elektromobily, abychom tu naši mobilitu pojali udržitelněji, než tomu bylo dosud," říká Trešl. Zapojení celého vyspělého světa, jeho mozků a zdrojů, je zároveň dobrým předpokladem, aby se podařilo vyřešit všechny výzvy, jimž zatím doprava na elektřinu čelí.
Kdy se vyrovnají ceny aut na fosilní paliva a elektřinu? Jakou perspektivu má vodíkový pohon a kde se dnes úspěšně uplatňuje v praxi? Kdy je elektromobil celkově ekologičtější než jeho konvenční konkurence? Poslechněte si celou debatu s Markem Trešlem zde.