Do misek domácích mazlíčků proniká umělé maso

Ve Velké Británii se začalo prodávat krmivo pro psy, jehož součástí je maso vyrobené v laboratoři. Výrobce, společnost Meatly, uvedl, že tyto „kuřecí kousky“ jsou prvním komerčně prodávaným krmivem pro domácí zvířata vyrobeným z pěstovaného masa. V Česku se podobným směrem vydal biotechnologický startup Bene Meat Technologies, který předloni získal certifikaci od evropského registru krmiv a v loňském roce obdržel cenu Industrie v rámci ocenění Česká hlava.

---

Ilustrace vytvořena pomocí AI (ChatGPT )

Zkušební prodej pamlsků pro psy byl zahájen koncem února v obchodě pro zvířata v londýnském Brentfordu. Zakladatel Meatly Owen Ensor uvedl, že výrobní proces je podobný vaření piva. „Stačí buňky z jednoho slepičího vejce, z nějž můžeme vytvořit nekonečné množství masa. Vložíme je do velkých ocelových fermentorů a po týdnu jsme schopni sklízet zdravá a chutná kuřata pro naše domácí mazlíčky,“ popsal výrobní proces.

Zatímco londýnská Meatly vznikla teprve v roce 2022, v Česku firma Bene Meat Technologies pracuje na vývoji a technologii výroby kultivovaného masa již od roku 2020. Jako první na světě dotáhla certifikaci pro laboratorně pěstované maso, které lze přidávat do krmiv pro psy a kočky. Firma se snaží vypěstovat také maso určené pro lidi. V budoucnu by tak ráda dodávala na trh takzvané etické steaky.

„V roce 2025 plánujeme zvýšit výrobu kultivovaného masa na 500 kg denně, čímž by se naše společnost stala největším výrobcem této suroviny na světě,“ uvedl na sklonku loňského roku výkonný šéf Bene Meat Technologies Roman Kříž.

Laboratorně pěstované maso, které je geneticky neodlišitelné od tradičního masa, je kontroverzním tématem. V roce 2020 se Singapur stal první zemí, která povolila prodej tohoto masa pro lidskou spotřebu, o tři roky později jej následovaly Spojené státy. Naopak americké státy Alabama a Florida, ale třeba i Itálie zavedly zákazy. Zastánci poukazují na přínos pro životní prostředí, zatímco kritici tvrdí, že umělé maso je drahé a mohlo by poškodit zemědělství.

„Je to příležitost nabídnout výhody masa, ale bez uhlíkové a ekologické stopy,“ myslí si profesor Guy Poppy z Bristolské univerzity, bývalý hlavní vědecký poradce britské Agentury pro potravinové standardy.

Budoucímu využití nahrává klesající cena, která by časem mohla být i nižší, než je tomu u běžné zemědělské výroby, jíž naopak může postupem času hrozit uhlíková daň. „V současné době je to drahý produkt, ale za poslední dva roky jsme udělali velké pokroky, díky nimž jsme výrazně snížili náklady, a hodláme v tom pokračovat,“ uvedl Ensor.

Profesor Andrew Knight z Winchesterské univerzity poukázal na další rozměr. „Přibližně 20 procent veškerého masa, které se spotřebuje v zemích s vysokým počtem domácích mazlíčků, je ve skutečnosti konzumováno jimi, nikoli lidmi.“

Londýnská Meatly pracuje právě s perspektivou, že tato technologie by nakonec mohla „vyřadit hospodářská zvířata z odvětví výroby krmiv pro domácí zvířata“. To pomůže snížit emise uhlíku i spotřebu půdy a vody při výrobě masa.

Na podobný negativní rozměr výroby krmiva pro zvířata poukázal také spoluzakladatel společnosti ProVeg Česko Martin Ranninger, ačkoli jeho kritice je vystavena výroba krmiva pro hospodářská zvířata. „Ročně vykrmujeme asi 90 miliard zvířat, na planetě nás brzy bude 10 miliard, tak bychom tu potravu mohli dát přímo lidem a mít vyřešenu otázku potravinové bezpečnosti,“ uvedl v nedávném podcastu Trendy v udržitelnosti.