Česko by mělo do snižování uhlíkové stopy v souladu s národním klimaticko-energetickým plánem investovat do roku 2030 kolem 3,5 bilionu korun. Veřejná podpora by mohla pokrýt zhruba třetinu těchto nákladů. Při svém vystoupení na prosincové Euro Byznys Breakfast to uvedl Richard Juřík, zástupce ředitelky odboru politiky životního prostředí a udržitelného rozvoje ministerstva životního prostředí.
Zdůraznil přitom, že jde o celkovou sumu zahrnující řadu investic, které by byly nezbytné v každém případě. Součástí jsou i opatření zaměřená na přizpůsobení se změnám klimatu. "Kdybychom vzali jen obnovitelné zdroje, biomasu a energetickou účinnost, výsledné číslo by bylo nižší," uvedl Juřík. Předpokládané veřejné zdroje financování zahrnují kohezní fondy, národní plán obnovy, výnosy z emisních povolenek a Modernizační fond. Souhrnný odhad přesahuje bilion korun.
Národní klimaticko-energetický plán, který loni na podzim poslala vláda do Bruselu, nastiňuje způsob dekarbonizace české ekonomiky a plnění klimaticko-energetických cílů v oblasti energetiky, budov, dopravy a průmyslu. Podle Juříka ale dokument ještě není finální. Česko nyní vypořádává připomínky Evropské komise, které obdrželo na konci roku. "Klimaticko-energetické plány jsou nástrojem, jak celou dekarbonizaci uřídit. Státy si definují cíle v jednotlivých oblastech a Evropská komise bude v souhrnu vyhodnocovat, jak moc směřujeme k naplnění evropských cílů," vysvětlil Juřík.
Jedním z klíčových záměrů stanovených českým plánem je zpětinásobení kapacity elektřiny vyráběné ze slunce a větru do roku 2030, což by zvýšilo podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie na 30 procent. Juřík poukazuje na to, že "rozvoj energetiky v posledních pěti deseti letech určitým způsobem zatvrdl" a je třeba se postavit čelem k tomu, že podle současných propočtů začne mít Česko v následující dekádě problémy s dostatkem energie.
Z pohledu ministerstva životního prostředí je přitom důležitý nejen rozvoj solární, ale i větrné energie. Optimální by byl mix tří dílů fotovoltaiky a jednoho dílu větrníků, což by zlepšilo stabilitu dodávek elektřiny. K tomu je naprosto zásadní počítat s potřebou akumulace na úrovni 15 procent instalované kapacity obnovitelných zdrojů, uvedl Richard Juřík. Ministerstvo proto mimo jiné pracuje na vymezení takzvaných akceleračních zón. Cílem je identifikovat v tuzemsku oblasti vhodné pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a jejich efektivní připojení do energetické sítě.
Na obzoru jsou i další iniciativy a novinky, které mají posunout Česko směrem k udržitelnosti. "Je připraven nový zákon o ochraně ovzduší. Chystá se zálohování plastových lahví. V rámci implementace balíčku Fit for 55 je to ze strany ministerstva životního prostředí zejména novela zákona o obchodování s emisními povolenkami," uvedl Juřík.
Zásadní posun v udržitelné transformaci přináší evropská směrnice CSRD, která firmám stanovuje povinnost vydávat zprávy o udržitelnosti. Za rok 2025 už ji budou muset vydat prakticky všechny velké evropské společnosti. Firmám by v tomto směru měla být nápomocná ucelená vodítka pro výpočet uhlíkové stopy z dílny MŽP. "Chystáme s řadou partnerů portál, kde bychom chtěli zveřejnit emisní faktory pro výpočet uhlíkové stopy v rámci Česka a metodiky, které jsou pro výpočet k dispozici. Jde nám o to, aby vznikl komunikační kanál, kde si lze tyto podklady najít," přiblížil Juřík. Plný provoz portálu, který by měl mimo jiné nabídnout také datové a mapové podklady týkající se projevů změny klimatu na českém území, lze podle něj ale očekávat nejdříve ke konci roku 2024.
Zástupce ministerstva životního prostředí v závěru svého vystoupení zdůraznil, že evropský Green Deal, z nějž víceméně všechny výše uvedené aktivity a plány vycházejí, je třeba vidět jako příležitost k modernizaci české ekonomiky. "Potřebujeme investovat. Máme k tomu řadu zdrojů, řadu nástrojů, ale je to velká společenská změna a není to jen o regulaci, ale i o aktivním přístupu firem," uzavřel.