Evropská unie ročně vyprodukuje přes dvě miliardy tun odpadu, které obsahují velké množství surovin a energie. Co je pro jednoho výrobce odpad, to může být pro druhého výrobní materiál. Alespoň podle principů cirkulární ekonomiky. Kdo je evropským lídrem této oblasti? Jak si vede a povede Česká republika? Společně s Cyrilem Klepkem z Cyrklu a Pavlem Zedníčkem z Institutu cirkulární ekonomiky jsme v rámci živého stremu projektu [ta] Udržitelnost probrali nejnovější trendy v oblasti oběhového hospodářství.
„Cirkulární ekonomika je obecně o práci s materiálem. Náš institut ji definuje jako poskytování služeb a potřeb s co nejméně materiály. Největším lídrem je určitě Nizozemsko, kde cirkulární ekonomika není vnímána jenom jako enviromentální cesta, ale hlavně jako inovace. Jdou tomu naproti místní startupy, ale i průmysl,“ říká výkonný ředitel Institutu cirkulární ekonomiky Pavel Zedníček. Česká republika s oblastí nakládání s komunálními odpady podle Zedníčka stále bojuje, jelikož hrubá polovina odpadu se stále skládkuje, čtvrtina se spaluje a zhruba další čtvrtina se „údajně“ recykluje. „Cílem do roku 2035 je recyklovat 65 procent a v tomto ohledu je potřeba hodně zapracovat a podle mě nebudeme ani v polovině,“ vysvětluje Zedníček.
Ve věci oběhového hospodářství je aktivní i Evropská unie. Evropská komise zpracovává a koordinuje akční plány. „Je nutné zmínit, že Evropa je relativně malý kontinent, proto je velmi důležité, aby si svoje zdroje a materiály hlídala. Česká republika je v této oblasti reaktivní, přebíráme legislativní opatření a snažíme se je zapracovávat do praxe. Neřekl bych, ale že máme velkou podporu ze strany státu s tématem cirkulární ekonomiky,“ zmiňuje Zedníček, který vidí největší potenciál v efektivním nakládání s materiály z pohledu dekarbonizace. Institut cirkulární ekonomiky se ve spolupráci s evropskou klimatickou nadací snaží pomoci snížit emise českého těžkého průmyslu. „Česká republika je druhá nejprůmyslovější země v EU a cirkulární ekonomika může nabídnout například levnější cestu k dekarbonizaci. Cirkulární ekonomika je podle mě nástroj. Není to cíl, ale cesta k němu,“ říká Zedníček.
Zkušenost Cyrila Klepka, zakladatele projektu Cyrkl, ukazuje, že české státní úřady se k tématu staví pozitivně, navzdory skeptickým očekáváním jeho vlastního okolí. „Všichni nás od založení naší společnosti Cyrkl odrazovali, že legislativa není připravená a že to bude bráno jako negativní téma. Mluvili jsme ale s ministerstvy a odborníky a dostala se nám kladná reakce. A nyní máme pobočky po celé Evropě,“ říká Klepek. Jeho projekt Cyrkl je největší svého druhu v Evropě a umožňuje firmám napříč zeměmi prodávat či kupovat odpady, jako jsou kovy, plasty nebo papír, a měnit je ve znovupoužitelné zdroje. Obchoduje na něm čtrnáct tisíc firem z celé Evropy včetně společností, jako je Škoda Auto, Skanska, Lidl, Heineken, DM nebo IKEA.
Průkopník české cirkulární ekonomiky a zakladatel digitálního odpadového tržiště vidí do budoucna v České republice velký potenciál. „Za deset let podle mě bude Česko globálním lídrem v oblasti cirkularity, máme k tomu výborné předpoklady. Máme dobré technologie, kvalitní výzkumné ústavy, začínající množství kvalitních startupů. My teď budeme schopní předělat naší průmyslovou ekonomiku, takzvaně ji „pozelenit“ a pak to budeme moct učit celý svět. Česko má dobrou startovací pozici,“ líčí světlou budoucnost Klepek.