Chápat věci v kontextu je v klimatickém vzdělávání klíčové, říká ředitelka Na mysli Viktorie Tenzerová

Filmový festival, kniha o ochraně biodiverzity či výprava po stopách klimatické změny do Afriky. Paleta aktivit neziskové organizace Na mysli je skutečně široká, nicméně těžištěm jsou klimatické osvětové programy pro různé vzdělávací stupně, převážně na periferii. “Školy v regionech oceňují, že s programy dorazíme osobně a zadarmo,” říká ředitelka organizace Viktorie Tenzerová.

---

Můžete přiblížit, co vás osobně přivedlo k tématu udržitelnosti?

O ekologii jsem se zajímala již od střední školy, obzvlášť blízké mi bylo téma neplýtvání potravinami a ekologické zemědělství. No a z něj pak moje cesta vedla přes klimatickou změnu k dalším kapitolám, jako jsou rychlá móda či energetika.

Vaše organizace pracuje s několika tematickými okruhy z ranku udržitelnosti. Jádrem je osvěta nastupující generace na středních a základních školách. Proč hlavně studentstvo, které v těchto otázkách je relativně "v obraze"? Neuvažovali jste o programech i pro generace dříve narozených?

Naše veřejné programy pod hlavičkou festivalu Země na talíři cílí na publikum všech věkových kategorií, i když je potřeba si přiznat, že účast na těchto akcích je výrazně nižší. Na druhou stranu se nám na nich daří jít takzvaně do hloubky problému. Studentstvo je pro nás srdcovou záležitostí, protože věříme, že tam má naše práce největší dopad. Také nelze obecně říci, že všichni mají dostatečný vhled, a často s nimi zažíváme silné aha-momenty, třeba když zjistí, kolik litrů je potřeba na výrobu jediného bavlněného trička, a představí si tu hromadu doma ve skříni.

Se vzdělávacími programy jezdíte do škol převážně v pohraničních regionech a "vnitřní periferii". Platí rovnice, že ve městech je větší obeznámenost s tématem než na periferii? Nemělo by to být obráceně, když na venkově jsou dopady klimatických změn spíše na očích? 

Asi bych si netroufla říct, kde je větší znalost tématu. Nejvíce to závisí na přístupu jednotlivých škol. Všímáme si ale, že ve větších městech je výrazně větší nabídka vzdělávacích programů, kdežto školy v regionech, kam jezdíme, oceňují, že dorazíme s programem osobně a zadarmo. 

Dá se s jistotou říci, že osvěta či obeznámenost jedince jej vede k udržitelnějšímu jednání?

Neznám studii, která by toto prokazovala, ale my v Na mysli tomu rozhodně věříme. Nesnažíme se nikoho přesvědčit o našem přístupu, ale ukázat, kde je možné získávat informace, jak se dívat na problém z různých úhlů a chápat, že často ideální řešení neexistuje. Velká část mého okolí dělá neudržitelná rozhodnutí velmi často z nevědomosti a neznalosti. A tomu můžeme pomoci skrze naše vzdělávací programy pro veřejnost nebo skrze aktivity pro zaměstnance velkých firem.

Máte vzdělávací programy i pro mateřské školy. Můžete v krátkosti říci, jak takový program vypadá? Jaká je po tomto obsahu poptávka? 

Na několika veřejných akcích nás oslovili z mateřských školek, že nemají materiály ke klimatické změně. Vytvořili jsme tak pexeso, které využíváme pro úplně všechny věkové kategorie. Dvojice obrázků totiž nejsou stejné, ale vytváří logickou souvislost. Na obrázku se opakuje část motivu, jako nápověda jsou dvojice očíslované a pro ty nejmenší je tam i shodná barva. Část pexesa zobrazuje negativní příklady, část pozitivní a hra se tedy dá používat i jinak. Zároveň jsou ty logické dvojice možností, jak otevřít diskuzi k tématu. Pexeso má na obalu klimatické pruhy a v zavíracím pouzdru je už nařezané z tuhého kartonu, aby se s ním dětem dobře manipulovalo. Je to naše oblíbená pomůcka. Nově teď máme nejen pro školky knihu V remízku je divočina o ohrožených druzích zvířat v České republice.

Své programy nabízíte zdarma i dalším vzdělávacím institucím. Mají o ně zájem?

Vnímáme čím dál větší zájem, jak o naše komponované vzdělávací programy, tak i o zaslání materiálů. Knihu V remízku je divočina distribuujeme do škol a vzdělávacích institucí a kroužků zdarma a aktuálně je o ni velký zájem. Je nádherně ilustrovaná a zároveň plná velmi poutavě podaných faktů. Zájemci o ni nás mohou kontaktovat na info@namysli.com. Protože očekáváme zájem o knihu i z řad veřejnosti, část nákladu je nabízená k prodeji ve vybraných knihkupectvích.

Často pracujete s herním prvkem, včetně vlastní stolní hry. Má Komenského pedagogické motto "škola hrou" stále svou platnost?

Za nás určitě. Během hry se můžete dozvědět spoustu věcí a nemáte u toho pocit frontálního výkladu či biflování. Zapojení se do tématu je způsob, jak informace pochopit v kontextu, a to je jednou z nejdůležitějších věcí v klimatickém vzdělávání.

Uspořádali jste cestu po stopách změny klimatu do Keni. Kdo se cesty účastnil a jaké zásadní poznatky jste si přivezli? 

Na cestu jsme přizvali novináře a novinářky, influencerky a studentsvo z vysokých škol. Příprava pro nás znamenala výzvu, abychom k tématu přistoupili eticky a zároveň si mohli obhájit ekologicky i ekonomicky nákladnou cestu. Výsledky nakonec předčily naše očekávání, vyšlo velké množství článků, my jsme vytvořili publikaci a z ní pak metodiku pro základní školy. S cestovatelskou besedou stále ještě objíždíme republiku a je to jedna z našich nejpopulárnějších akcí.

Portfolio vašich aktivit je vskutku široké. Jak jste zmínila, stojíte i za festivalem dokumentárních filmů Země na talíři, což je dosti živelná akce, konající se v různých termínech na různých místech, často v součinnosti s jinou příbuznou iniciativou. Proč jste vsadili na tento "symbiotický" model místo vlastní samostatné přehlídky?

V době digitálních streamovacích služeb je téměř nemožné dostat diváka do kina jen na kvalitní dokument, a tak se soustředíme na komponované programy s workshopy, debatami a přednáškami či doprovodným programem, jako je swap oblečení. Velmi rádi spojíme síly s dalšími organizacemi a přivezeme film a program na jejich akci, kde je pak výrazně větší počet diváků. 

Dáte nám tip na film z letošního ročníku festivalu?

Určitě mohu doporučit film Levně za každou cenu, protože se věnuje tématu rychlé módy, a to je aktuálně nejzajímavější téma pro studentky a studenty středních i základních škol. 

Soustředíte se také na ochranu biodiverzity. Můžete představit vaše nejdůležitější iniciativy z této oblasti? 

Ochranu biodiverzity měl u nás na starost kolega Jiří Beneš, který ale v září 2023 nečekaně zemřel. Rozhodnutí pokračovat v jeho práci, vydat knihu V remízku je divočina a pokračovat v mezinárodních dobrovolnických táborech v Národním parku Šumava, kde dobrovolnictvo pracuje na revitalizaci mokřadů, já osobně hodnotím jako jedno z nejlepších v mém životě. Je to činnost, kde je velmi rychle vidět pozitivní dopad, a tak vyvažuje často chmurná témata klimatické změny.