Každá druhá česká společnost uhlíkovou stopu nepočítá nebo se ji obává zveřejnit. Ukazují to výsledky šetření Carbon Tracker 2023. Děje se tak přes to, že již za rok 2024 budou velké firmy muset tyto údaje povinně zveřejňovat v rámci nefinančního reportingu. Nejzodpovědnějšími odvětvími v oblasti reportingu nefinančních dat jsou segment dopravy, IT a telekomunikací a tradičně i banky a pojišťovny, k výpočtu uhlíkové stopy je nejčastěji vedou požadavky obchodních partnerů či mateřských společností. Mezi dotazovanými společnostmi má pouze 6 % audit nefinančních dat, meziročně jde ale o pětinásobný nárůst. Pouze 17 % firem počítá spolu se Scope 1 a 2 také Scope 3.
Platforma Climate & Sustainable Leaders Czech Republic, která sdružuje společnosti z řady různých oborů, zveřejnilavýsledky druhého ročníku průzkumu Carbon Tracker. Ten přináší přehled, jak společnosti s největším obratem působící na domácím trhu přistupují k monitoringu a snižování uhlíkové stopy tak, aby dokázaly splnit budoucí regulační požadavky. Cílem přehledu, který je zveřejňován každoročně, je pomoci domácím firmám sledovat celkový vývoj v jednotlivých sektorech.
„S politováním musím říct, že výsledky ukázaly stagnaci českých firem v přístupu k výpočtu uhlíkové stopy a tedy i k budoucí zákonné povinnosti nefinančního reportingu, jehož je součástí. I letos průzkum Carbon Tracker ukázal, že každá druhá česká společnost svou uhlíkovou stopu zatím nepočítá, případně se z různých důvodů obává výsledky zveřejnit,“ uvedl Jakub Skavroň, předseda správní rady a zakladatel platformy Climate & Sustainable Leaders Czech Republic, z.s. a dodal, že se zvětšuje odstup českých firem od společností západoevropských zemí, které již pochopily, že měřit uhlíkovou stopu neznamená činit neekonomická opatření. Že aktivní přístup k dekarbonizaci je, kromě snahy zanechat planetu obyvatelnou i dalším generacím, především důkazem připravenosti na změnu tržního prostředí.
K sestavení úvodního reportu Carbon Tracker 2023 byly použity údaje z dotazníků adresovaných 155 firmám s největším obratem a z veřejně dostupných zdrojů. Vyhodnocení získaných dat zajistil expertní tým PwC Česká republika. Data zpracoval podle metodiky GHG protocol.
Hlavní zjištění průzkumu Carbon Tracker 2023
Data z dotazníkového šetření nebo z veřejně dostupných zdrojů poskytlo celkem 49 % oslovených společností.
Každá druhá společnost v České republice zatím uhlíkovou stopu nepočítá nebo své výsledky odmítá zveřejnit.
Scope 3, který byl na konci července 2023 stanoven zákonnou povinností pro společnosti s obratem nad 40 mil. eur, celkovou hodnotou aktiv vyšší než 20 mil. eur nebo s více než 250 zaměstnanci, vykazuje pouze 17 % firem z těch, které nefinanční data poskytly.
Nejzodpovědnějšími segmenty v oblasti reportingu nefinančních dat jsou doprava, IT a telekomunikace a tradičně také banky a pojišťovny.
Audit uhlíkové stopy má z dotázaných společností pouze 6 %, i to je ale pětinásobný nárůst ve srovnání s rokem 2022.
Dekarbonizační opatření si stanovilo 38 z poptávaných společností, většina z nich se zaměřuje na Scope 1 a Scope 2.
„Některé firmy v problematice tápou, jen obtížně se orientují v aktuálně platné legislativě a čekají na zveřejnění národní strategie, aby se měly čeho chytnout,“ doplňuje Jakub Skavroň a upozorňuje, že schopnost poskytnout nefinanční data je už dnes klíčovou podmínkou pro udržení konkurenceschopnosti. Výsledky Carbon Trackeru 2023 potvrdily, že k problematice výpočtu uhlíkové stopy přistupují velice zodpovědně segmenty dopravy, finanční sektor a pojišťovnictví a IT spolu s telekomunikacemi. Nízké skóre naopak vykazují oblasti hazardu a zábavy, obchodu a distribuce a výroba.
Povinnost nefinančního reportingu se významně rozšiřuje v Česku i v celé Evropské unii. Nejprve se bude týkat velkých společností, které splňují na konsolidované bázi minimálně dvě ze tří následujících kritérií – mají více než 250 zaměstnanců, čistý výnos 40 milionů eur či více, nebo bilanční sumu rozvahy nad 20 milionů eur. Pokud zároveň vydali veřejně obchodovatelné cenné papíry, budou povinně reportovat za rok 2024 v roce 2025. Ostatní bez veřejně obchodovatelných cenných papírů o rok později, tedy za finanční rok 2025 v roce 2026. V České republice by tak povinnost měla dopadnout na zhruba 1 500 firem. „Požadavek uvádět uhlíkovou stopu a definovat dekarbonizační cíle však dopadá už dnes i na další velké, střední i menší podniky,“ říká Jakub Skavroň a doplňuje, že reporting nefinančních dat přichází velmi často, bez ohledu na velikost firmy, její výnosy a bilanční sumu rozvahy, také dodavatelsko-odběratelským řetězcem a absence těchto údajů může v budoucnu diskvalifikovat české firmy z mezinárodních výběrových řízení či prodražit financování projektů. Menší společnosti si uvědomují potřebu měření a reportování uhlíkové stopy ještě méně než velké a jen malá část jich dnes takové informace zveřejňuje.
Povinně zveřejňovaná nefinanční data také budou muset být auditována. Carbon Tracker 2023 ukázal, že audit nefinančních dat realizovalo 6 % poptávaných společností, což je pětkrát více než v roce 2022. „Budoucí audit výpočtu uhlíkové stopy by neměly společnosti podceňovat, jelikož je velmi detailní a dochází při něm k ověření kalkulace vůči principům popsaným v GHG protokolu i úplnosti a přesnosti použitých dat. Také bych rád varoval před různými kalkulátory, kterých se objevila celá řada a dle našich praktických zkušeností auditním požadavkům většinou nevyhovují,“ upozornil Pavel Štefek, místopředseda spolku Climate & Sustainable Leaders Czech Republic a ESG partner PwC Česká republika.
Kompletní report naleznete zde.