Bez plynu to nepůjde. Biometan umožní ukládat energii na zimu, říká Jiří Šimek z Innogy
- 9. 12. 2025
- Minut čtení: 3
Energetika přechází k obnovitelným zdrojům závislým na větru a slunečním svitu. Někdy vyrábějí příliš mnoho, jindy zase příliš málo, a proto je zásadní možnost energii ukládat. „U elektřiny jsme pořád na hraně technologických možností. Umíme to vyřešit v cyklu noc – den, ale ne v cyklu léto – zima. Proto si myslíme, že v akumulaci energie na zimu sehraje významnou roli biometan,“ říká výkonný ředitel společnosti innogy Energo Jiří Šimek v podcastu Trendy v udržitelnosti, který přináší ve spolupráci s e15 projekt [ta] Udržitelnost.
rozhovor si můžete pustit také na TOMTO odkazu.
Zemní plyn představuje necelou pětinu domácí spotřeby energie. V rámci dekarbonizačních snah Evropské unie by měl jako fosilní palivo do budoucna z energetického mixu zmizet. Šéf innogy Energo Jiří Šimek to ale nepovažuje za reálné. Za záměrem vidí strach z jednostranného zásobování, který tu zavládl v souvislosti s válkou na Ukrajině. „Jakmile byla vyřešena diverzifikace dodávek, je to nesmysl energeticky i ekonomicky,“ říká.
Představa, že Česko bude v zimě topit elektrickou energií, kterou v případě nedostatku doveze, je podle něj naivní. V zimním období totiž bude vzhledem k přechodu na obnovitelné zdroje elektřiny málo všude a nebude odkud ji dovážet. „Zemní plyn v podobě CH4, neboli metanu, tady bude vždycky hrát významnou strategickou úlohu z pohledu zásobování teplem a elektřinou,“ soudí Šimek.
Od bioplynu k biometanu
Manažer Innogy zároveň předpovídá velkou budoucnost biometanu, který je svým složením dvojčetem zemního plynu. „Zabíjí nám mnoho much najednou. Vzniká udržitelně, protože se vyrábí z odpadu. Dokážeme ho distribuovat v infrastruktuře, která je tu 70 let. Také nám poskytuje určitou soběstačnost,“ vypočítává manažer. Zároveň zdůrazňuje, že tento plyn znamená významné úspory v emisích oxidu uhličitého.
innogy nedávno oznámila, že v příštích deseti letech do výroby biometanu investuje miliardy korun. Jednou z cest je přestavba bioplynových stanic, kterých je v tuzemsku kolem 500. „Z bioplynu se vyrábí pouze elektřina a v několika výjimečných případech, a ty musíme pochválit, se využívá i teplo. Nicméně často dochází k maření tepla a tím pádem k neefektivnímu využívání energie. Z biometanu se jí naproti tomu využije 98 procent, takže energetická efektivita se zvyšuje,“ vysvětluje Šimek, proč dává smysl transformace bioplynových stanic.
innogy se zatím pouští do přestavby bioplynové stanice v Písku. Jde o investici za 150 milionů korun. Hlavním smyslem je zajistit vyčištění produkovaného bioplynu. Ten je směsí 50 až 60 procent metanu a zhruba 40 procent oxidu uhličitého a síry. Právě tyto dvě látky je třeba odstranit.
Řádově stovky současných bioplynových stanic ale podle Šimka přestavět nepůjde, protože jim chybí připojení na plynovou soustavu. „To je hlavní limit transformace,“ podotýká. Vznikat tak budou i biometanové stanice na zelené louce. Česko už se podle něj snaží o notifikaci podpory výroby biometanu tak, aby vzniklo dlouhodobě atraktivní prostředí pro investory. „Fungovalo by to i bez podpory. Ta ale zlepšuje návratnost investice,“ dodává.
V Česku podle něj zatím funguje 13 biometanových stanic. innogy jich chce mít ve zmíněném horizontu jedné dekády zhruba deset a vyrábět tři tisíce metrů krychlových plynu za hodinu. To je objem, který spotřebuje 1500 rodinných domů, které topí kotlem o výkonu 20 kilowatt.
Jiří Šimek, Innogy
Stabilní obnovitelný zdroj
Studie poradenské společnosti EGU, kterou si Innogy nechala zpracovat, došla k závěru, že ve střednědobém horizontu může Česko dosáhnout výroby 500 milionů metrů krychlových biometanu ročně. „To je zhruba osm až deset procent roční spotřeby zemního plynu v České republice podle toho, jaká je zima,“ přibližuje Šimek.
Další předností biometanu je podle něj to, že jde o jeden ze stabilnějších obnovitelných zdrojů energie. Fotovoltaiky a větrníky jsou závislé na počasí a neumějí dodávat energii přesně podle potřeby. Je proto nezbytné vyřešit ukládání přebytků na horší časy. Jenže v případě elektřiny narážíme na nynější technologické limity. Zvládnutá je akumulace mezi dnem a nocí, ale nikoliv mezi ročními obdobími. „Mimo jiné sázíme i na to, že biometan sehraje významnou roli v oblasti akumulace energie z léta do zimy,“ říká Šimek.
Má Česko dost bioodpadu pro produkci náhrady zemního plynu? Které země jsou ve využití biometanu v Evropě pionýry? Jaká bude jeho cena? Nejen na to odpovídá Jiří Šimek v podcastu Trendy v udržitelnosti.
Komentáře