Jak se úspěšně vyhnout greenwashingu? Jak ještě více podpořit zájem o téma udržitelnosti v běžné populaci? I to bylo tématem ankety mezi Tvářemi udržitelnosti projektu [ta] Udržitelnost, které byla součástí i vědecká pracovnice z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR, Zuzana Harmáčková.
Co vás osobně přivedlo k tématu udržitelnosti?
K udržitelnosti jsem se dostala tak, že jsem vždycky měla ráda hory, a začala jsem se bát, že o horské a další krásné krajiny v důsledku lidského působení a klimatické změny přijdeme. Zároveň bych si přála žít ve společnosti, kde bude možnost užívat si hezkou krajinu a zdravé životní prostředí přístupná pro každého. Od toho je k tématu propojené společenské a environmentální udržitelnosti už jen kousek.
Jaký udržitelný projekt vás v poslední době nejvíce zaujal?
Připadají mi důležité projekty, které se zaměřují zároveň na společenskou i environmentální udržitelnost. V tomhle ohledu mi připadá důležité, co dělá např. restaurace Střecha, která propojuje moderní styl, udržitelnou kuchyni a společenskou zodpovědnost k zaměstnancům.
Jak ještě více podpořit zájem o téma udržitelnosti v běžné populaci?
Myslím, že prvním krokem je více šířit povědomí o úspěšných projektech, které udržitelnost podporují a zároveň zlepšují kvalitu života, protože nám nějak usnadňují nebo zpříjemňují každodenní fungování – ať už se jedná o bezpečné uložení kola při dojíždění do práce nebo ozelenění městských čtvrtí.
O jaké oblasti v souvislosti s tématem udržitelnosti se podle vás stále hovoří málo?
Jednoznačně o tom, že udržitelnost se netýká jen přírody a životního prostředí, ale především kvality života a fungování společnosti. A že udržitelnosti nelze dosáhnout jednotlivě – k udržitelnému chování potřebujeme mít k dispozici podporu na systémové úrovni, kterou je úplně v pořádku od veřejné správy požadovat, ať už se jedná o hmatatelnou infrastrukturu, jako zmiňované vybavení pro cyklodopravu, tak např. zákony a regulace podporující drobnou energetiku.
Máte návod na to, jak se úspěšně vyhnout greenwashingu?
Vyhnout se greenwashingu se neobejde bez snahy získat si informace. Je dobré se ptát, jestli tvrzení jednotlivých obchodních značek zní realisticky (opravdu může být rychlá móda produkována udržitelně?), nebo jestli jsou podpořeny seriózními certifikáty. Je dobré zapátrat po detailnějších údajích, například jestli je působení dané firmy hodnoceno nezávislými organizacemi zaměřujícími se na testování obsahu škodlivých látek ve výrobcích, hodnocení dopadů na životní prostředí nebo posuzování pracovních podmínek.
Zuzana V. Harmáčková se věnuje výzkumu scénářů budoucího vývoje a společenské odolnosti (resilience) v Ústavu výzkumu globální změny AV ČR a ve Stockholm Resilience Centre. Zabývá se vytvářením a analýzou budoucích scénářů a cest k udržitelnosti ve spolupráci s odborníky, politickými představiteli a zástupci veřejnosti napříč různými kulturními a geografickými kontexty (Česko, Evropa, Střední Asie, Afrika). Přispívá k činnosti mezinárodních platforem pro zlepšení přenosu znalostí mezi výzkumníky a tvůrci politik v oblasti udržitelnosti, tzv. vědecko-politických rozhraní (IPBES – Intergovernmental Science-Policy Platform for Biodiversity and Ecosystem Services).