Jaký udržitelný projekt v poslední době zaujal Soňu Klepek Jonášovou? O jakých oblastech s tématem udržitelnosti se podle ní hovoří málo? I na to v anketě mezi Tvářemi udržitelnosti projektu [ta] Udržitelnost odpovídala Soňa Klepek Jonášová. Zakladatelka nevládní neziskové organizace INCIEN, expertka komunity Udržitelnost Red Button EDU a také členka Poradního výboru pro udržitelný rozvoj ve ŠKODA AUTO.
Co vás osobně přivedlo k tématu udržitelnosti?
Jednoznačným impulsem bylo studium a stáž ve Wageningenu. Jde o nenápadné, ale na poli udržitelnosti v zemědělství a přírodních vědách zcela zásadní holandské město. Už před deseti lety tam všichni studovali a debatovali v udržitelnosti to, co k nám přichází s tak desetiletou až dvacetiletou prodlevou. A i tady vznikl impuls založit organizaci věnující se cirkulární ekonomice, protože o té v té době v Česku nebylo ani vidu ani slechu. A tak vznikl INCIEN.
Jaký udržitelný projekt vás v poslední době nejvíce zaujal?
Překvapilo mě, s jakou pečlivostí ke konceptu výstavby nové výrobní haly přistoupil Sonnentor. A neustále mě překvapuje, jak hluboko jsou v udržitelnosti zaboření všichni v něm. Málokde člověk vidí dotažený produkt do dokonalosti (tedy od kolébky a pěstování surovin až ne po hrob, ale opět "kolébku" díky kompostovatelnosti produktů často včetně obalů). A návštěva této haly mě opět přesvědčila o tom, jak důležité je věnovat se prosazování výstavby dřevostaveb v Česku. I Sonnentor mohl stavět ze dřeva nebýt tak striktních a zastaralých předpisů.
Jak ještě více podpořit zájem o téma udržitelnosti v běžné populaci?
Komunikovat přínosy a přestat debatovat o tom, jestli je Zelená dohoda dobře nebo špatně. Je to jediná cesta přežití naší populace a konkurenceschopnosti české výroby a průmyslu. Slepou cestou je fakt, že si na udržitelnost dělají vlastní názor politici a díky tomu nám tu zcela zbytečně ujíždí vlak. Nezbytné je posílit informační toky od ministerstev k podnikům, zemědělcům, obcím. Kvituji třeba osvětovou činnost nového ministra Hladíka na sociálních sítích, setkáváním s influencery i podnikateli a aktivní komunikací okrajových témat. To by měl být standard.
O jaké oblasti v souvislosti s tématem udržitelnosti se podle vás stále hovoří málo?
Za mě je to logicky to, čemu vidím pod pokličku nejvíc - plýtvání na straně jedné a docházejícími zdroji na straně druhé. Například masivní plýtvání organickou hmotou ať jde o gastroprovozovny od restaurací po nemocnice a fakt, že mnoho těchto odpadů stále končí na skládkách majících povolení s nimi nakládat. To je zvěrstvo. Takový materiál má energetický i potenciálně po zpracování pro půdu zlepšující účinky jako hnojivo. Jako zásadní vidím i to, že se tato data o množství odpadů kamsi ztrácí. Při skenech na úrovni regionů vidím, že chybí dokonce statisícové položky. A mezitím orná půda trpí erozí a chybí organika. Jednoznačně vidím naprosto zásadní selhání o tzv. uzavřený kruh materiálů. A jako další příklady uvádím stavební materiály, které po demolicích končí na skládkách a česku dochází vlastní zásoby. To je absurdní, ale děje se to. Často máme pocit, že tuto oblast "řídí stát". To se ale bohužel vůbec neděje.
Máte návod na to, jak se úspěšně vyhnout greenwashingu?
Často to zjednodušuji tak, že namísto natírání na zeleno se stačí natřít na pravdivo. Firmy by tisíckrát líp udělaly, když by v tiskové zprávě vykomunikovaly dílčí úspěch a definovaly, kde si zatím neví rady a s čím potřebují pomoci. Namísto toho často čtu, jak skvělé věci se dějí, a přitom je to v porovnání s tím, co je Core business firmy minoritní zanedbatelný akt. A s tím souvisí data. Umět spočítat ušetřenou energii, materiály a s tím související případné emise nebo ušetřené přepravní kilometry a umět to porovnat s celkovým dopadem firmy. Tiskovky o vyřazení PET lahví na meetinzích jsou už snad pasé a stejně tak to, jaké cíle si kdo nastavil. Mnohem víc mě zajímá jádro změn, ať už je to pořízení konkrétní technologie mající jasné výsledky, což může inspirovat ostatní nebo například změny, které firmy dělají ve svých dodavatelských řetězcích při zavádění ESG. Sdílení praxe mění celý sektor k lepšímu. Čím víc detailu a otevřenosti, tím méně balastu a greenwashingu.
Soňa Klepek Jonášová je absolventkou oboru Zemědělské inženýrství na Mendelově univerzitě v Brně. INCIEN (Institut Cirkulární Ekonomiky), který od roku 2016 funguje též na Slovensku, založila po zahraničním studiu a stážích v Holandsku a Španělsku. INCIEN vedla od založení do roku 2022, kdy jej předala nové generaci, které pomáhá zejména se strategickým směřováním a vztahy s klíčovými partnery. Od roku 2014 v Česku aktivně propaguje témata cirkularity a udržitelnosti- Stála u zrodu platforem jako Český cirkulární hotspot, Pale Blue Dot nebo Změna k lepšímu, protože propojování správných lidí v rámci konkrétních projektů považuje za klíčové pro transformaci udržitelnosti ze slov do činů. Ráda staví mosty mezi světy a to například tak, že je členkou poradních rad veřejných institucí či významných firem (např. Škoda Auto) a současně studuje doktorát v sociální ekologii na Karlově Univerzitě.