Co bude ve vašem oboru hlavním udržitelným trendem roku 2024? Co podle vás přinese povinný ESG reporting, který zavádí pro velkou část firem Evropská unie? A jak se úspěšně vyhnout greenwashingu? I na tyto otázky odpovídal v anketě Tváří Udržitelnosti projektu [ta] Udržitelnost Ondřej Šikl, který ve Skupině ČEZ zastává pozici ESG specialisty zaměřující se na oblast Social.
Které hlavní překážky vidíte na cestě k udržitelnějšímu fungování vašeho oboru?
Energetika je jako jeden z největších emitentů skleníkových plynů přirozeně pod obrovským tlakem a drobnohledem, kladou se na ni vysoké nároky, v některých oblastech (například v dekarbonizačních cílech) vyšší, než na firmy z jiných oblastí. Zároveň se jedná o obor, který potřebuje velmi stabilní investiční prostředí, protože energetické zdroje vyžadují vysoké investice a staví se na provoz, který trvá desítky let. Jednou z výzev je tedy například neustále se měnící regulatorní rámec a časté přehodnocování parametrů, které má energetika plnit. Další výzvou je, jak vhodně vyvážit ochranu spotřebitelů před příliš vysokými cenami, spolehlivost dodávek energií a požadavky na co nejrychlejší dekarbonizaci.
Co podle vás přinese povinný ESG reporting, který zavádí pro velkou část firem Evropská unie?
Aktivity v oblasti udržitelného rozvoje reportujeme jako Skupina ČEZ již od roku 2007, podle mezinárodních ESG standardů již od roku 2016. Začali jsme reportovat nejprve dle GRI ale postupem času jsme do reportingu zahrnuli celou řadu mezinárodních metrik (SASB, WEF). Důvod byl prostý: jsme akciovou firmou a máme mezi akcionáři řadu zahraničních subjektů, kteří potřebují mít možnost námi vykazované hodnoty v nefinančním reportingu poměřit s hodnotami dalších firem ve svém portfoliu. Používání mezinárodních standardů toto umožňuje. Transparentnost reportování nefinančních dat obecně považujeme za klíč k úspěchu v oblasti ESG. V některých případech jsme první českou firmou, která zahraniční trendy v této oblasti implementuje. Aktivně sledujeme vývoj včetně připravované legislativy na evropské úrovni a s předstihem vše implementujeme, než se to stane pro nás povinné.
Máte návod na to, jak se úspěšně vyhnout greenwashingu?
Otevřená a transparentní komunikace je nejlepší cestou k úspěchu v boji s greenwashingem včetně otevřené komunikace se stakeholdery. Otevřený dialog odhalí, zda jsou stanovené cíle, projekty a záměry relevantní. Vykazování nefinančních dat podle mezinárodních standardů vč. externího auditu, případně validace záměrů od nezávislých třetích stran je naprostou nezbytností. A obecně bych řekl, že podezřelé je, když firma informuje jen o tom, co se jí daří. Udržitelnost je běh na dlouhou trať, do kterého často navíc zasahují neočekávané externí vlivy. Je tedy logické, že někdy se daří více a někdy méně. ČEZ dává všechna svá ESG data veřejně k dispozici ve své on-line datové knihovně, takže kdokoliv může sledovat, jak naše cíle naplňujeme.
Veřejná debata o udržitelnosti se hodně točí kolem dopadů na životní prostředí, tedy pomyslného písmene E ze zkratky ESG. Je podle vás věnována dostatečná pozornost i sociální odpovědnosti skryté pod písmenem S?
Podle mého názoru by si pilíře S a G opravdu zasloužily větší pozornost. Komunikačně dostává největší prostor dekarbonizace, snižování emisní intenzity, emisí ze Scope 1-3 a další environmentální oblasti, přitom sociální smír, sociální odpovědnost potažmo transparentní řízení společnosti, které je v souladu s etickými pravidly, je do jisté míry upozaděno. Ve Skupině ČEZ vnímáme pilíře jako vzájemně provázané. Dovolím si nastínit jednoduchý příklad. Pokud bychom dávali přednost jen E, je nejjednodušší uzavřít uhelné provozy a v oblasti E bychom měli „hotovo“. Jenže pokud zároveň nevezmeme v potaz S, všechny zaměstnance, kterých se dotkne odklon od uhlí, bychom tímto nechali na holičkách, mohli bychom ohrozit spolehlivost dodávek elektřiny našim zákazníkům, unáhleným odchodem z regionu, kde máme uhelné provozy, by se zánikem pracovních míst byly ohroženy i návazné služby, vznikly by sociální problémy. V tomto případě sem vstupuje i G, které skrze kolektivní smlouvy všem našim zaměstnancům zaručuje, že o ně bude postaráno formou rekvalifikace, přeškolení nebo finanční kompenzací, a to nad rámec legislativních požadavků.
Co bude ve vašem oboru hlavním udržitelným trendem roku 2024?
Jednoznačně výstavba obnovitelných zdrojů, příprava výstavby nových jaderných zdrojů, které významně pomáhají s dekarbonizací, související investice do distribučních sítí, tak aby dokázaly zaintegrovat trendy moderní decentralizované energetiky, a také důraz na energetické úspory, ať už mluvíme o našich vlastních provozech nebo o firmách, municipalitách či jednotlivých domácnostech, kterým chceme s úsporami aktivně pomáhat. Důležitou roli v tom všem budou hrát inovace. Za klíčové nástroje považujeme zejména digitalizaci, automatizaci, využívání nových technologií, umělou inteligenci, datovou analýzu apod.
Ondřej Šikl pracuje ve specializovaném útvaru ESG Skupiny ČEZ, který strategicky koordinuje agendu ESG. Útvar se zaměřuje především na ESG ratingy, strategickou podporu divizím a útvarům napříč celou skupinou, implementací iniciativ a projektů zlepšující rating, sledování trendů u konkurence, přípravu a následnou implementaci EU legislativy týkající se ESG. Ve Skupině ČEZ zastává pozici ESG specialisty zaměřující se na oblast Social. V současné době pracuje na iniciativě udržitelný dodavatelský řetězec a dvojí materialita. V letošním roce byl jedním ze tří členů projektového týmu, který úspěšně spustil Datovou knihovnu ESG dat, která v listopadu tohoto roku vyhrála prestižní mezinárodní cenu Reuters awards 2023. Vystudoval Provozně ekonomickou fakultu ČZU.