Co přivedlo Lauru Mitroliosovou k tématu udržitelnosti? A jaký udržitelný projekt jí v poslední době nejvíce zaujal? I to bylo tématem ankety mezi Tvářemi udržitelnosti projektu [ta] Udržitelnost, které byla součástí i spolumajitelka a ředitelka společnosti CIRAA Advisory.
Co vás osobně přivedlo k tématu udržitelnosti?
Dlouhou dobu jsem působila ve finančním sektoru, kde jsem si prošla různými pozicemi. Po letech v bance jsem ale pocítila, že bych díky svým zkušenostem mohla být užitečnější jinde. Trápilo mě, jak se chováme k naši planetě a v té době existovalo jenom málo subjektů, které se snažily o udržitelný přístup. Příležitost na sebe nenechala dlouho čekat, a v roce 2016 jsem vstoupila díky Soně Jonášové do Institutu Cirkulární Ekonomiky, který jsem začala finančně a provozně řídit. Díky INCIENu jsem se dostala do hloubky tématu cirkulární ekonomiky a začala řídit také udržitelné projekty a pomáhat firmám a municipalitám s rozumnějším využitím zdrojů a zapojením principů cirkulární ekonomiky do svého fungování. Krásně se mi propojily korporátní zkušenosti, zkušenosti z byznysu a znalosti cirkularní ekonomiky. To vše nyní zhodnocuji v rámci strategických konzultacích pro firmy.
Jaký udržitelný projekt vás v poslední době nejvíce zaujal?
Těch projektů je celá škála, kromě konzultací, kterým se věnujeme v CIRA Advisory jsem také zvaná jako expert do hodnotících komisí a soutěží. Zde se setkávám opravdu s cirkulárními projekty a business modely. Nicméně moje taková měkčí, ale srdcová záležitost je tématika re-use. Například České federaci re-use center a nábytkových bank jsme pomáhali najít funkční byznys model, který se opírá o poskytování poradenství, vzdělávání nebo studiích proveditelnosti. Reuse federace následně udělala i moc hezký komunikační projekt, kdy vybraná re-use centra poprosila o vytvoření zajímavých re-use křesel a ty teď vystavuje v T-Mobile Magenta centru, kavárně Národního divadla a na dalších zajímavých místech, aby veřejnost upozornila na téma re-use a firmám ukázala, že i staré, pokud se chytře opraví, může být opravdu hezké. Dále jsme spolupracovali například s pražským Výstavištěm, které teď spravuje objekt Pražské tržnice a chce zde vybudovat Cirkulární dům, který bude sloužit jako cirkulární obchod, dílna, nebo jako místo pro re-use workshopy pro školy a veřejnost. Moc mě těší, že na takto zajímavém místě má ambici vzniknout podobný projekt.
Jak ještě více podpořit zájem o téma udržitelnosti v běžné populaci?
To je skvělá otázka, na kterou je ale těžké odpovědět. Na jednu stranu všude vidíme udržitelné štítky na oblečení, nebo biopotraviny v supermarketech a průzkumy týkající se udržitelnosti říkají, že zájem o ,,eko” produkty v běžné populaci sílí. Nicméně ne vždy mám pocit, že průzkumy reflektují skutečný stav. To k čemu se populace přihlásí, jako chtěl/a bych není dělám. Například zdravý životní styl, když se někdo zeptá máte povědomí o správném stravování a víte jak žít zdravě, většina odpoví ano. Již ale mnohem menší vzorek reálně kupuje zdravé potraviny a pravidelně cvičí nebo dělá něco pro sebe. S udržitelností je to podobné, je mnoho informací, vědeckých prací, dokumentů a dalších podkladů dokazující fakt, že globálním tématem musí být a je udržitelnost, biodiverzita, záchrana živočišných druhů, snížení nadspotřeby atd… Je ale v celku malá populace, ta však dle mého naštěstí stále roste, která reálně omezuje svou spotřebu a žije v souladu s přírodou. Abych odpověděla na otázku je důležité začít u sebe, přestat se koukat okolo a začít co nejrychleji někdy s drobnými krůčky, ale začít. Další krok je určitě na straně firem, firmy mohou díky udržitelnému a cirkulárnímu přístupu ušetřit i stovky tisíc ročně na nákladech a najít zcela nové byznys modely. Navíc je každý zaměstnanec také spotřebitelem a udržitelnost si tak z práce přinese i do běžného života.
O jaké oblasti v souvislosti s tématem udržitelnosti se podle vás stále hovoří málo?
Myslím, že celé téma cirkulární ekonomiky a sociálního podnikání je zatím málo pokryté, i když ve světě je po těchto řešeních stále větší poptávka. Mnoho lidí si pojem s ničím nespojí, nebo si myslí, že jde pouze o odpady. Cirkulární ekonomika přitom začíná u designu produktu nebo služby, otevírá možnosti novým partnerstvím, je základem pro zcela nové byznys modely. Ukrývá se zde obrovský potenciál, ale potřebujeme v první řadě změnit naše myšlení a hledat cesty. Následně díky přechodu na udržitelnost najdeme obrovský potenciál pro úspory i materiálovou bezpečnost Evropy.
Máte návod na to, jak se úspěšně vyhnout greenwashingu?
Prvním krokem jak se vyhnout greenwashingu je poradit se s experty na udržitelnost a mít data. Nechte si pokládat nepříjemné otázky na skutečný dopad služby nebo produktu a domýšlejte souvislosti. Až následně začněte plánovat komunikační kampaně. V tomto kroku doporučuji vzít si do ruky Manuál komunikace udržitelnosti bez greenwashingu, který jsme v CIRAA vytvořili ve spolupráci s Univerzitou Karlovou. Opravdu se sami sebe zeptejte, zda jste se náhodou nedopustili některého z hříchů greenwashingu. A nakonec se připravte na krizovou komunikaci – zveřejněte data, na základě kterých se rozhodujete, připravte si odpovědi na časté otázky a nebojte se vysvětlovat svůj záměr.
Laura Mitroliosová - „Vedu konzultační společnost CIRA Advisory s.r.o., kde se věnujeme oblasti udržitelnosti a cirkulární ekonomiky, ve které tvoříme strategie, vedeme konkrétní projekty a klientům pomáháme udržitelnost efektivně komunikovat. V CIRAA zastávám pozici CEO a řídím strategické konzultace v oblasti cirkulární ekonomiky a udržitelnosti. Dříve jsem působila ve vedení Institutu Cirkulární Ekonomiky a byla jsem součástí digitálního odpadového tržiště Cyrkl. Své zkušenosti a znalosti na poli cirkulární ekonomiky a ve vedení organizací se snažím předávat dál jako lektor či koordinátor odborných konferencí, workshopů a dalších vzdělávacích aktivit. Jsem akreditovaný mentor-expert v rámci programu PLATINN, který využívají firmy a start-upy z celé ČR pro akceleraci a zlepšení fungování ve své firmě. Velmi často také působím v hodnotících komisí např. TOP Odpovědná firma a Ceny SDGs. Své dovednosti v oblasti procesního, projektového a týmového řízení stavím na znalostech z bankovního sektoru, kde jsem dříve působila. Motivací je pro mě pracovat na projektech, které mají pozitivní vliv na rozvoj společnosti a zejména na zlepšování životního prostředí .”