Jaký udržitelný projekt v poslední době zaujal Huberta Topinku? O jakých oblastech s tématem udržitelnosti se podle něho hovoří málo? I na to v anketě mezi Tvářemi udržitelnosti projektu [ta] Udržitelnost odpovídal Hubert Topinka, který se dlouhodobě věnuje tématu udržitelnosti na Univerzitě Karlově v Praze.
Co vás osobně přivedlo k tématu udržitelnosti?
Přes 20 let jsem pracoval v neziskovém sektoru v mnoha mezinárodních humanitárních a rozvojových organizacích včetně agentur OSN. Téma udržitelnosti bylo v rámci mého působení v neziskovém sektoru vždy zásadní a průřezové ve všech projektech, které jsem vedl. Udržitelnost chápu ve své komplexitě a to jak v rámci globálních cílů (například SDGs), tak vztahu a přenosu těchto cílů na národní a lokální úroveň.
Jaký udržitelný projekt vás v poslední době nejvíce zaujal?
Zajímavých projektů se poslední dobou objevuje stále více, což je velmi pozitivní. Zásadní pro mě je, jak různé projekty ať již na úrovní startupových iniciativ či pilotů nebo projektů velkých organizací podporovat, propagovat a v rámci multistakeholder partnerství se snažit implementovat s cílem zmírnit negativní dopad aktivit společnosti na životní prostředí, život a Zemi jako takovou.
Jak ještě více podpořit zájem o téma udržitelnosti v běžné populaci?
Zásadní je nebát se spolupracoval, sdílet informace a know-how, společně problematiku a možná řešení komunikovat a zapojit do diskuze i nejrůznější cílové skupiny. Iniciovat a podporovat společné komunikační kampaně a zvyšovat zájem politické reprezentace o téma udržitelnosti.
O jaké oblasti v souvislosti s tématem udržitelnosti se podle vás stále hovoří málo?
O komplexitě tématu udržitelnosti jako takové, o tom, že udržitelnost není jen „zelená“ například ve vztahu k ochraně klimatu, ale že to je komplexní problematika týkající se všech aspektů lidské činnosti, která se týká každého z nás.
Máte návod na to, jak se úspěšně vyhnout greenwashingu?
Obecně se o téma udržitelnosti zajímat, chápat udržitelnost ve své komplexitě, která například prochází celou firemní kulturou a všemi firemními procesy. Udržitelnost je nutnost k přežití nejen firem, ale společnosti jako takové, věřím, že do několika let bude toto naprosto běžné chápání udržitelnosti, jak ve společnosti, tak napříč sektory.
Hubert Topinka pracoval přes 20 let v neziskovém sektoru, kde vedl v nejrůznějších zemích světa humanitární a rozvojové projekty, několik let působil v Pakistánu, Afganistánu, Ugandě a v dalších zemích. Poslední tři roky pracuje na Univerzitě Karlově v Centru pro přenos poznatků a technologií, kde se zaměřuje na přenos poznatků z humanitních a společenských věd do praxe s cílem pozitivního společenského dopadu. Zaměřuje se také na budování a koordinování multistakeholder partnerství se zaměřením na naplňování SDGs a udržitelnost jako takovou. Vystudoval Univerzitu Karlovu, obor Andgragogika a personální řízení, je ženatý a má tři děti.