Jak ještě více podpořit zájem o téma udržitelnosti v běžné populaci? Jak se jednoduše vyhnout greenwashingu? I na to v anketě mezi Tvářemi udržitelnosti projektu [ta] Udržitelnost odpovídala Edita Miláčková, specialistka udržitelnosti ve společnosti Metrostav.
Co vás osobně přivedlo k tématu udržitelnosti?
Od malička mě doma vedli k respektu k přírodě, jako teenager jsem se začala zajímat o ekologii. Při výběru vysoké školy jsem šla studovat životní prostředí ve stavebnictví na FSV ČVUT a stala se stavebním ekologem. Po patnácti letech v praxi byla udržitelnost jasným dalším krokem. Je ovšem třeba říct, že ekologie je jen částí udržitelnosti a patří tam i jiné obory.
Jaký udržitelný projekt vás v poslední době nejvíce zaujal?
Kvalitních udržitelných projektů je nyní naštěstí víc než dřív. Nejen ekologické, ale i v sociální oblasti se toho hodně zajímavého a chytrého děje. Když zůstanu ve stavebnictví, zaujal mě projekt společnosti Subterra, naší dceřiné společnosti. V loňském roce revitalizovali školu ze 70. let na chytrou, udržitelnou, bezpečnou, provozně energeticky a uhlíkově pozitivní budovu. Škola šetří energií i vodou a až 2 dny může fungovat v tzv. ostrovním režimu. Stavba kombinuje technologie-tepelná čerpadla, šedá odpadní voda, solární panely, speciální izolace, zelené střechy a mnohé další. Přála bych si, aby takových projektů bylo na trhu víc.
Jak ještě více podpořit zájem o téma udržitelnosti v běžné populaci?
Nemyslím si úplně, že je to nezájem. Češi jsou ve spoustě věcí dost konzervativní, chvíli jim trvá změnit tradiční způsoby a také chybí dostatek informací. Pomohla by nějaká zajímavá i vtipná osvěta v nejsledovanějších médiích, co by veřejnost bavila a poučila. Podpora zajímavými osobnostmi, aby oslovila co nejvíce lidí. Je třeba vysvětlit, že udržitelnost není jen o drahých řešeních a výrobcích, ale i o jednoduchých a ekonomicky výhodných. Současně do tržního řetězce nastupuje nová generace, která o udržitelnosti více přemýšlí. Dnešní větší poptávka po kvalitnějším jídle a bohužel i energetická situace udržitelnosti dost nahrává. Myslím, že do budoucna nejsme úplně ztraceni.
O jaké oblasti v souvislosti s tématem udržitelnosti se podle vás stále hovoří málo?
Stále se hovoří málo o tom, jak podpořit udržitelnost v běžném každodenním životě, to by podle mého názoru mohlo mít veliký pozitivní dopad. A přitom to nemusí být nic přelomového. O udržitelnosti obecně se nemluví dostatečně. Stále z toho hodně lidí má pocit, že je to něco navíc nebo něco imaginárního. Přála bych Vám vidět ty pohledy, když někde řeknu, že se živím jako specialista udržitelnosti, jako bych řekla, že jsem kosmonaut.
Máte návod na to, jak se úspěšně vyhnout greenwashing?
Čím dál víc firem se snaží nějakým způsobem deklarovat své udržitelné nebo ekologické chování nebo výrobky a samozřejmě se potkáváme i s greenwashingem, který má spoustu podob. Někdy je toto chování vědomé s cílem oklamat zákazníka, ale často se stává i nevědomky. K marketingové komunikaci je potřeba přistupovat s maximální opatrností, jinak by mohlo dojít k poškození jména značky. Několik úplně základních rad: svá tvrzení opřít o nějaký důkaz, třeba certifikaci, komunikovat se zákazníkem jasně a otevřeně např. pomocí internetu, uvádět všechny aspekty výrobku (nezaměřit se jen na jednu informaci). Nesnažit se obelstít zákazníka typem zprávy: máme super přírodní produkt (ale neuvádíme, že při jeho výrobě spotřebujme 5 x více vody a vyprodukujeme 2 x víc odpadu). V oboru komunikace existuje spousta odborníků, kteří se na problematiku greenwashingu specializují a rozhodně se vyplatí do komunikace udržitelnosti investovat než šlápnout vedle.
Edita Miláčková pracuje jako specialista udržitelnosti ve společnosti Metrostav, je zodpovědná za E pilíř v ESG, nefinanční reporting, nastavení dekarbonizační politiky aj. Vystudovala obor Životní prostředí ve stavebnictví na FSV ČVUT v Praze. Ve stavebnictví v oblasti ekologie již pracuje přes 20 let a stále ji práce naplňuje a baví.