Pokud dnes firma na evropském dluhopisovém trhu poptává financování zeleného projektu, je bezpochyby ve výhodě. Nedostane potřebné peníze za výrazně nižší cenu, ale obvykle jich získá více, než kdyby přišla s jiným investičním záměrem. „Poptávka po zelených formátech je ohromná, což umožňuje upsat větší objemy financí, a tudíž investovat více do udržitelných aktivit," říká v novém livestreamu projektu [ta]Udržitelnost Kateřina Špániková, šéfka ESG a podpůrných produktů v Raiffeisenbank.
Zároveň ale zdůrazňuje, že při umisťování kapitálu nelze přijmout logiku „co je udržitelné, je automaticky dobré.“ „Konkrétní investici nefinancujeme jen proto, že je zelená, ale vždy musí dávat smysl jak pro klienta, tak pro banku. Pokud je zelená, tak ji navíc rádi podpoříme," říká Špániková.
Největším problémem dnes podle ní bývá neznalost firem, které často nevědí, že přicházejí se zelenou investicí a mohou tak poptávat zelené financování. Bývá to pak právě banka, která je na tuto skutečnost upozorní. „Dnes firmy učíme zařadit si investice do tématu udržitelnosti a chápat celý koncept tak, aby si dlouhodobě udržely konkurenceschopnost a uspěly nejen u současných zákazníků, ale pomohli jsme jim i vyrůst," přibližuje Špániková. Dříve přitom bylo jen pár firem, které téma udržitelnosti a zeleného financování zajímalo, dnes už se situace mění a čím dál více klientů se začíná ptát a žádat o radu.
Relativně jasný návod, co je a co není zelená investice, dává taxonomie přijatá Evropskou unií. Tento výčet však není úplný. Množství aktivit, které se pod taxonomii nevejdou, ale přesto je lze vnímat jako udržitelné, je podle Kateřiny Špánikové ohromné. „Proto pracujeme i s dalšími formáty, jako jsou ICMA Green Bond Principles, které se stávají standardem na dluhopisových trzích, nebo také s tzv. ESG KPI linked transakcemi, tedy transakcemi, kdy poskytnutí úvěru navážeme na plnění ukazatelů z oblasti udržitelnosti, které má firma ve své strategii a ke kterým se zavázala," vysvětluje manažerka Raiffeisenbank.
Významným posunem bude povinné vydávání zpráv o udržitelnosti (ESG reporting), k němuž legislativa Evropské unie od příštího roku zavazuje prakticky všechny větší podniky. Připravenost byznysu na tuto povinnost je zatím velmi různorodá. „Vidíme firmy, které už začaly sbírat data, protože si chtějí předem osahat, jak bude reporting fungovat. Dále jsou takové, které ví, že data budou potřebovat, ale s jejich sběrem ještě nezačaly. Občas se setkáme i s tím, že se firmy snaží najít způsob, jak se sběru dat vyhnout," říká Špániková. Mnohdy ale podle ní může být důvodem jisté liknavosti i to, že na český trh teprve přicházejí řešení a aplikace, které s tímto úkolem pomohou zejména menším společnostem. „Každopádně vyhodnocování dat je jádrem udržitelnosti," podotýká Kateřina Špániková.
Která odvětví jsou dnes v udržitelné transformaci nejdále? Jak jsou připraveny české banky a nakolik se změní jejich fungování? Na které z pilířů udržitelnosti shrnutých ve zkratce ESG se dnes finančníci především soustředí při vyhodnocování firmy? Zhlédněte celý rozhovor s Kateřinou Špánikovou zde.