Povinnost ESG reportování ovlivní mnohonásobně větší počet firem než dosud. Evropský parlament v listopadu minulého roku schválil směrnici CSRD, která nastavuje pravidla pro reportování o rizicích a dopadech na udržitelnost velkých společností v EU. Nová směrnice bude platná od roku 2024. Tímto tématem se zabýval třetí rozhovor živého streamu projektu [ta] Udržitelnost. Hostem byl Marek Procházka, zakládající partner advokátní kanceláře PRK Partners.
Původně šlo o nástroj finančních trhů, umožňující investorům lépe posuzovat kvalitu investic. Postupně však pojem ESG (z anglického „Environmental, Social, and Governance“) nabyl na všeobecném významu a stal se důležitou součástí legislativy Evropské unie. Odkazuje totiž na nové požadavky, jimž musí firmy vyhovět v oblasti společenské odpovědnosti a ekologické udržitelnosti. „ESG není jenom o životním prostředí. Je to všeobecně riziko. Původně chtěli investoři a finanční instituce od svých klientů data, aby měli víc informací o tom, jak dobře investují svoje peníze. Finanční čísla už ale nestačila,” říká Marek Procházka.
Vydávání zpráv o udržitelnosti (tzv. ESG reporting) je od roku 2018 povinné pro většinu finančních institucí, tedy bank a investičních společností. Rada Evropské unie ale na konci listopadu 2022 přijala novelizaci příslušné směrnice EU a nová pravidla ESG reportingu se budou od 1. ledna 2024 vztahovat na velké společnosti veřejného zájmu s více než 500 zaměstnanci, na všechny firmy s více než 250 zaměstnanci a obratem vyšším než 40 milionů eur a také na všechny podniky kotované na regulovaných trzích s výjimkou mikropodniků.
V praxi to bude znamenat, že všechny tyto společnosti budou muset vedle obvyklé výroční zprávy zpracovávat také speciální ESG report. Uvedená směrnice dopadne i na kótované malé a střední podniky, u kterých se však zohlední jejich specifika. Mimo jiné pro ně bude platit, že budou moci využít během přechodného období výjimky, která zaručí, že se na ně směrnice nebude až do roku 2028 uplatňovat. „Dříve bylo ESG spíše o vizi nebo o udržitelnosti, teď se to překlápí do manažerské úrovně, tedy do praktické úrovně právě skrz legislativu a požadavky různých obchodních partnerů. Téma, o kterém určitě ještě uslyšíme, je obchodní tajemství, ” podotýká Procházka.
Zatímco první dvě písmena zkratky odkazují na životní prostředí a sociální odpovědnost, písmeno G je poněkud záhadnější. Co si pod ním představit? „Složení a role managementu, korporátní etika a kultura, vztahy s obchodními partnery, politické zapojení firmy, kontrola a risk management a další kapitoly,“ vysvětluje právník z PRK Partners.
Pro firmy budou podle něj ESG reporty poměrně velkou zátěží, velké společnosti jsou ale připravenější, protože už nezřídka podobné zprávy vytvářejí. „Nejvíce práce budou mít auditoři. Ale je otázka, zda jsou auditoři ti správní k auditování zpráv o životním prostředí a sociálních faktorech, dosud byl audit jen o číslech,” dodává Procházka.
Reportování o udržitelnosti podnikání a sociální odpovědnosti už začal doprovázet také negativní jev zvaný greenwashing. Spočívá v tom, že se firmy snaží vylepšit svůj obraz falešnými či účelovými kampaněmi. Jak zabránit, aby se z greenwashingu nestalo nekalosoutěžní jednání? „Ideálně neříkat nepravdu. Nejvíce jde o reputaci firmy. Pokud firma nebude reportovat, čekají jí sankce. I pro právníky je celé reportování inovace a jsou z toho zneklidnění,” uzavírá Procházka.
Celou debatu si můžete poslechnout zde.