top of page

Zájem firem se přesouvá od energetiky k cirkulární ekonomice, říká ředitel Změny k lepšímu Rolf

Spolek Změna k lepšímu uspořádal unikátní průzkum Udržitelný byznys, který mapuje, jak tuzemské firmy přistupují k tématu udržitelnosti. Co všechno průzkum zahrnoval? Jaké přinesl výsledky? A co nám prozradil o českých firmách a jejich prioritách? Hostem dalšího živého streamu projektu [ta] Udržitelnost byl ředitel spolku Změna k lepšímu Lukáš Rolf.

 

Průzkum Udržitelný byznys 2023 je největší sondou zabývající se firemní udržitelností v České republice. Spolek Změna k lepšímu oslovil zhruba 450 respondentů, kteří reprezentovali malé firmy, firmy střední velikosti i velké korporáty. Vznikl tak unikátní pohled na motivace, které firmy na cestu udržitelnosti vedou, i na překážky, které jim v tom brání.


Samotný spolek vznikl teprve před třemi lety, už tehdy ale jeho zakladatelé vnímali, že udržitelnost je zásadní téma. „I v Česku můžeme vidět dopady klimatické krize. Covid a válka na Ukrajině nám ukázaly, jak křehká je stávající globalizovaná ekonomika, a čím dál více firem řeší udržitelnost už v praktické rovině. Nikde však nebyla data o tom, jaká skutečně ta jejich řešení jsou a co považují za nejdůležitější aspekty udržitelnosti,“ přibližuje Rolf genezi průzkumu.


Aby byl průzkum opravdu reprezentativní, oslovil spolek několik partnerů, jako Omnicom media group či Asociaci malých a středních podniků, kteří pomohli se sháněním respondentů. Tak se spolek dostal „mimo svou bublinu, tedy těch firem, které vidí v udržitelnosti příležitost“.


Průzkum zjišťoval především to, které oblasti jsou pro oslovené firmy prioritní. Na výběr měly například mezi energetikou, digitalizací, péčí o krajinu, hospodařením s vodou či cirkulární ekonomikou. Další část průzkumu se věnovala motivaci a překážkám, další pak interní a externí komunikaci tématu udržitelnosti. „Snažili jsme se pokrýt všechny oblasti, které z našeho pohledu jsou důležité pro transformaci byznysu směrem k udržitelnosti,“ vysvětluje Rolf. Získané informace mají podle něj sloužit jako zdroj reflexe, jakási ideová kotva, na základě níž je možné rozvíjet další iniciativy.


Za důležité sdělení vyplývající z průzkumu považuje fakt, že v byznysu dochází k přesunu důrazu od energetiky, energetických úspor a úspor v dopravě směrem k cirkulární ekonomice. „Firmy jdou mnohem hlouběji do procesů v dodavatelském řetězci a snaží se inovovat, hledat nové materiály, které jsou udržitelnější a nejsou tolik závislé na globálním řetězci. Z našeho pohledu je to správný směr, který firmám pomůže s dekarbonizací vlastního byznysu a tím i celé ekonomiky,“ říká šéf Změny k lepšímu.


Třetí oblastí často zmiňovanou firemními respondenty je digitalizace. I tam je podle Rolfa patrný nárůst subjektivního vnímání důležitosti. „Řekl bych, že to souvisí právě s tou cirkulární ekonomikou a snahou jít více do hloubky vnitřních procesů. Firmy si uvědomují, že potřebují tyto procesy digitalizovat, aby byly schopné sbírat z nich data, vyhodnotit je a podle toho dále postupovat,“ komentuje výstupy průzkumu.


Jak velký podíl firem se zabývá tématy biodiverzity, ochrany pitných zdrojů a přírody? Jaké odpovědi zástupců firem byly nejpřekvapivější? A co dalšího z průzkumu spolku Změna k lepšímu vyplývá? Sledujte celý rozhovor zde.

Comentarios


bottom of page