top of page

Velkým tématem roku budou klimatické cíle 2040, říká vedoucí zastoupení EK Monika Ladmanová

Proč je třeba dát rovnítko mezi Green Deal a průmyslovou strategii? Jak může český byznys efektivně ovlivňovat evropské iniciativy, které pro něj mají zásadní význam? A co by mělo zejména zajímat Českou republiku z nadcházejících iniciativ Evropské komise? Nejen na tyto otázky odpovídala vedoucí zastoupení EK v Česku Monika Ladmanová v rozhovoru, který byl součástí prosincové Euro Business Breakfast. Při poslední loňské akci, kterou obsahově zastřešoval projekt [ta] Udržitelnost, ji vyzpovídal moderátor Jaroslav Kramer.

 

Rád bych úvodem probral něco, o čem se zas tak moc nehovoří. Všichni vidí názvy směrnic, řeší zavádění nových povinností, ale já bych se s vámi rád podíval trošku zpovzdálí na to, jaké jsou vlastně aktuálně priority Evropské unie v oblasti udržitelnosti. Protože je možná až překvapivé, s jakými dalšími tématy snahy EU souvisí?


Když se ptáte na současný kontext, tak si pojďme nalít čistého vína. Je to přesně čtyři roky – prvního prosince 2019, kdy Evropská komise vedená Ursulou von der Leyen oficiálně zahájila svůj mandát. A do toho si vetkla velmi ambiciózní agendu, která byla postavena na vybudování silnější, udržitelnější a odolnější Evropy. Ani netušila, jak  moc bude tato agenda korelovat s nastávajícím vývojem. Od roku 2019 nezůstal kámen na kameni. Došlo k mnoha turbulencím, které byly nepředvídatelné, bezprecedentní, unikátní a bylo potřeba na ně reagovat. Teď mluvím o jaru 2020, kdy začala globální pandemie covidu, mluvím o únoru 2022, kdy začala plnohodnotná ruská invaze na Ukrajinu. Mluvím o tom, co se stalo v říjnu 2023 na Blízkém východě. Mezitím se přihodilo ještě pár dalších „drobností“, včetně katastrof související s klimatickou změnou. Evropská unie jako společenství států při těchto turbulencích prokázala obrovskou životaschopnost.

Cíle, které si Evropská komise vetkla do svého pětiletého mandátu, se ukázaly jako úplně zásadní. Jak jsem říkala, byly postavené na velkých ambicích – zajistit první uhlíkově neutrální kontinent do roku 2050, tedy i konkurenceschopnost, prosperitu a ekonomickou odolnost, zajistit větší geopolitické zakotvení Evropy ve světovém řádu a také posilovat základní hodnoty včetně té nejzákladnější, což je demokracie.

Zmíněná odolnost byla vlastně postavena jako udržitelnost. Mezi oběma hodnotami je rovnítko. Znamená to tedy postarat se o to, abychom jako evropský kontinent začali opravdu modernizovat, dekarbonizovat a zajistili si uhlíkovou neutralitu. S tím se musí zajistit i nezávislost na fosilních palivech, která jsou často dodávána z režimů, jež nejsou úplně demokratické a ukázaly, že nás mohou držet jako rukojmí. Přechod na obnovitelné zdroje jako první z hlavních bodů zelené dohody, která byla přijata už v prosinci roku 2019, je základ k tomu, abychom těchto cílů dosáhli.


Když se podíváme do nejbližší budoucnosti, jaké jsou unijní priority?


Letošek bude hodně přelomový v cyklu, který asi ne každý úplně vnímá. Pro mě je samozřejmě pracovně důležitý, jelikož proběhnou volby do Evropského parlamentu, který bude následně potvrzovat novou Evropskou komisi. Otázka je, jak bude politicky složený parlament, jak bude politicky složená komise, zda bude stále ještě trvat na ambiciózním cíli uhlíkové neutrality Evropy do roku 2050. Osobně věřím, že ano. Ten první půlrok bude současná Evropská komise stále ještě aktivnější, pak už bude čekat, co se bude dít v souvislosti s volbami. Soustředí se hlavně na to, aby se v následujících týdnech  dotáhla jednání o legislativě, případně přijde s omezeným množstvím nových návrhů a iniciativ.


Vy jste dala rovnítko mezi odolnost a udržitelnost. V Česku bylo mediálně vnímáno spíše rovnítko mezi Green Dealem a udržitelností. Povedlo se nám toto rovnítko odstranit a dostat se třeba o level výš? Jak aktuálně vidíte situaci v Česku kolem Green Dealu?


Já si myslím, že je důležité, aby se dalo rovnítko mezi Green Deal a průmyslovou strategii nebo strategii růstu. Rezonuje to víc, než když se budeme bavit o Green Dealu a udržitelnosti. Takže zelená dohoda rovná se ekonomická strategie, hospodářská strategie. Může to znít budovatelsky, ale myslím si, že v České republice to uvědomění a pochopení přišlo na prvním místě ze strany byznysu. Ostatně to tak bývá docela často, že progresivní trendy přinese byznys společnosti. Soukromý sektor naskočí na světový vývoj a následně se chytí ti další.


Zmínila jste, že v prvním letošním pololetí se bude prioritně dotahovat aktuálně chystaná legislativa. Máme ještě šanci zásadněji ovlivnit její podobu, aby třeba dopad v některých oblastech nebyl destruktivní a směřoval skutečně k udržitelnější budoucnosti?


Tak hlavně žádná ta legislativa nemá destruktivní dopad. Dopad je vždycky vyčíslený v doprovodném impact assessmentu (posouzení dopadů) a nikdy to není destrukce. Vždy tam musí být ty plusy, aby daná legislativa byla vůbec navržena a následně finalizována v legislativním procesu. Ale pokud se ptáte na to, jestli je možnost ji ještě nějakým způsobem ovlivnit, tak to samozřejmě záleží, ve které fázi se nachází. Pravda je, že český byznys se v porovnání s jinými zeměmi moc nezapojuje do formování evropské legislativy, která ho zásadně ovlivňuje. Možná by bylo dobré to zvážit nebo vytvořit nějaký podnět, jak se do toho vložit, protože možnosti rozhodně jsou a uši jsou otevřené. Dokonce předsedkyně Evropské komise von der Leyen pokaždé v září předstupuje před Evropský parlament a přednáší zprávu o stavu Unie. Jedno ze zásadních témat, které zvedla právě letos, bylo posílení dialogu s byznysem, a tedy zároveň se sociálními partnery. Myslím že v České republice máme ještě trošku větší prostor bavit se o tom, co můžeme udělat.

Když se ptáte konkrétně, na letošní rok si Evropská komise dala do svého pracovního programu několik zásadních legislativních iniciativ, které nás mohou ovlivnit. Velké téma budou klimatické cíle 2040 a předpokládám, že to bude velké téma i pro Českou republiku. Teď mám na mysli politickou reprezentaci, která bude hodně tvrdě vyjednávat o tom, aby ty cíle byly v souladu s představami České republiky. Další z důležitých iniciativ bude určitě o nakládání a šetření vody[LM(1] , ale ta bude nelegislativní.

Co může zajímat Českou republiku, je iniciativa o rozšíření Evropské unie, protože to bude mít zásadní dopad na podobu evropského rozpočtu. A samozřejmě na to, kolik zdrojů bude k dispozici pro země, jako je Česko, které měly do téhle chvíle docela velkorysou podporu ze strany evropského společenství. S rozšířením se to může změnit, protože se přeskupí poměr toho, která země je vyspělá a která země patří mezi dohánějící.

 

Když bychom vyslyšeli tuto výzvu a snažili se ze strany byznysu proaktivněji komunikovat se zástupci Evropské komise a jednotlivých „resortů“, jak to udělat, abychom nevypadali, že si příliš mnoho stěžujeme, že všude vidíme problémy?


Česká republika má, doufám, určitou vizi. A je dobré prvně prezentovat tu vizi a pak dát na stůl argumenty. Evropská unie je projekt postavený na tom, že se vyjednává. V místnosti kolem stolu sedí 27 lidí, a prostě se musíte dohodnout. Sama jsem to zažila, když jsem pracovala v kabinetu jednoho ze členů kolegia komisařů. Takže umění kompromisu a vyjednávací schopnosti jsou úplně zásadní. Myslím si, že čeští diplomaté jsou v tom velmi zkušení a prokázali to zejména v době českého předsednictví EU v druhé polovině roku 2022. Takže si nemyslím, že si vedeme nějak špatně. Česká republika je naopak zejména od doby předsednictví velmi konstruktivní. Bylo to dobré si to zachovat i při vyjednávání ze strany českého byznysu.

Jinak samozřejmě existují různé střešní platformy a organizace, ať už na české, nebo i na evropské úrovni, které zastupují různé sektory včetně soukromého při jednáních o tom, jak má vypadat nějaká legislativa. Ale každý ze zástupců jakékoliv firmy má legitimní právo se obrátit na Evropskou komisi a žádat nebo nějakým způsobem se zapojit do legislativního procesu. Možná jste slyšeli o takzvaných veřejných konzultacích. Předtím, než se jakákoli legislativa přijme, tak se díky digitálním nástrojům otevře veřejné debatě. Každý může přispět a veřejné konzultace se potom vyhodnocují a přihlíží se k nim.

 

Abychom to závěrem shrnuli, má smysl se zapojit aktivněji a připomínkovat jak upřesňující legislativu v podobě prováděcích předpisů, tak i nově chystané normy. Ideálním kontaktním bodem je váš tým v Praze, anebo byste doporučovala nepřidělávat vám práci a kontaktovat napřímo Brusel?


My jsme strašně výkonní, takže nás samozřejmě můžete kontaktovat kdykoliv, ale legislativu připravují kolegové a kolegyně přímo v Bruselu. My můžeme pomoct zorientovat se v té změti různých generálních ředitelství, které tam fungují, a odkázat na správné místo, kam se obrátit. To uděláme samozřejmě velmi rádi.

Ale chtěla bych i poděkovat všem přítomným v sále. Jde o takový výkvět českého prostředí, které se věnuje udržitelnosti a tím vlastně přispíváte k zásadnímu cíli, abychom přežili na téhle planetě. Jak se ukazuje, modernizace a dekarbonizace fungují ruku v ruce a lze vybudovat bezuhlíkovou klimaticky neutrální oběhovou ekonomiku. Vy jste toho novými nositeli a pilíři. Díky za to.

コメント


bottom of page