• Redakce

Válka na Ukrajině urychlí evropskou energetickou emancipaci

Jaké jsou dopady ruské agrese na evropský Green Deal? Co je hlavní překážkou dosažení cílů programu Evropské komise zvaného Fit for 55? A jak k němu přistupují firmy? To byla témata konference pořádané platformou Climate and Sustainable Leaders Czech Republic, která se konala 5. dubna v prostorách ČVUT. Hosty byli rektor ČVUT Vojtěch Petráček, Zuzana Holá z Vodafonu, zakladatel Skupiny Amper a projektu CO2IN Jan Palaščák a tři zástupci bankovního sektoru: Blanka Beranová (ČSOB), Petr Fiala (Raiffeisenbank) a Jakub Jeřábek (Česká spořitelna).

 

Fit for 55 je balíček legislativních návrhů Evropské komise, které mají vést ke snížení evropských emisí skleníkových plynů do roku 2030 o 55 procent proti roku 1990. Tento cíl je mezikrokem k dosažení uhlíkové neutrality do roku 2050, ke kterému se Evropská unie právně zavázala. Je tedy balíček Fit for 55 pro firmy příležitostí, nebo hrozbou? „Pro Raiffeisenbank je to stoprocentně příležitost. Či spíše nutnost. Celá situace kolem agrese Ruska nám ukazuje, že je nezbytné začít s tím něco dělat a Green Dealu se přibližovat. Pokud si odmyslíme klimatické cíle pod Green Dealem, tak to není nic jiného než strategický plán Evropy, jak se stát nezávislými na importu energií z mimoevropských zemí,“ říká Petr Fiala, ředitel divize Trade Finance a Factoring v Raiffeisenbank a zároveň člen správní rady spolku Climate & Sustainable Leaders Czech Republic.


Hosté debaty se shodli, že události na Ukrajině významným způsobem urychlí plnění cílů Green Dealu, plánu Evropské unie na snížení emisí skleníkových plynů a následný přechod k uhlíkové neutralitě. Samotný Green Deal je podle nich ale třeba transformovat, upravit s ohledem na aktuální podmínky, které přinesl rusko-ukrajinský válečný konflikt. Jen tak budou opatření Evropské unie užitečná a realizovatelná. „Rusko je pro nás dodavatelem nejenom fosilních, ale i jaderných paliv. Potřebujeme strategicky přeorientovat energetický základ našich jaderných elektráren. Je důležité se rychle přizpůsobit a věřím, že velký tlak, pod kterým teď jsme, ten proces urychlí,“ vysvětluje rektor ČVUT Petráček.


Konference nemohla opomenout ani v současnosti tolik skloňované téma udržitelných investic podle kritérií ESG (Environmental Social Governance). Podle Jana Palaščáka k dosavadnímu pojetí ESG přidaly uplynulé týdny ještě jedno „S“, a tím je Security, tedy prvek bezpečnosti. Toto hledisko bylo do značné míry opomíjeno a s ruskou invazí na Ukrajinu se naplno vrátil jeho význam nejen do politiky, ale také do každodenního fungování celé společnosti. „Tento Graf je tak trochu hra, která se ale v budoucnu podle mě naplní. My jsme z jednorozměrného světa, kde šlo o snižování uhlíkové stopy, vstoupili do dvourozměrného světa, kde na druhé ose je bezpečnostní stopa. Ten kdo bude tvořit ESG, by měl přidat to druhé S. Extrémní příklad toho, co má nejhorší uhlíkovou stopu, je dovoz uhlí z Donbasu. Naopak nejlepší dlouhodobá forma jsou SMR modulární reaktory, které sami dokážeme vyrobit v Řeži. Ty budou mít nízkou uhlíkovou i bezpečnostní stopu. Jiný příklad - nahradit plyn od Gazpromu solárními panely z Číny není podle našeho pohledu řešení. Myslíme si, že téma bezpečnost bylo možná podceňováno, ale v dnešní době je to obráceně,“ říká Palaščák.

Jaké změny potřebujeme v energetickém mixu? Podle Fialy Česká republika a český energetický mix potřebuje tři změny. „Decentralizaci, dekarbonizaci, digitalizaci. Pokud se veškeré naše úsilí následující měsíce nebo roky bude soustředit jen na jadernou energetiku, tak nedosáhneme decentralizace. Jednu závislost nahradíme jinou,“ vysvětluje Fiala. Problémem mohou být i finance či nezájem navázat spolupráci například s vysokými školami, které mají lepší přístup k inovativním technologiím. „Mozkovou kapacitu bezpochyby máme, ale samozřejmě není neomezená. Finanční výzvy řešíme, sledujeme a využíváme. Měli bychom čím dál více aktivovat soukromý kapitál, soukromou spolupráci s firmami, ale ne formou smluvního výzkumu, která je omezená u veřejné školy, nýbrž kolaborativním výzkumem, tvorbou společného výzkumu s firmou. Bylo by mnohem lepší, kdyby průmyslové firmy v tomto směru mnohem více komunikovaly,“ říká rektor Petráček.

Kde je prostor na zlepšení podle představitelů bankovního sektoru? „Každá firma musí rozumět své uhlíkové stopě a dopadům, které má její hospodářská činnost na okolí. Firma musí vědět, co má změnit. Že nejde jen o uhlíkovou stopu, ale i o nákladovou strukturu. V rámci plánů EU se také připravuje zavedení Přeshraniční uhlíkové daně, která má být uvalena na dovozy zboží znečišťujícího ovzduší. Státy mimo Evropu mají platit za to, že produkují vyšší množství oxidu uhličitého. To bude omezovat nákladovou strukturu a ziskovost našich firem, které na to musí být připravené,“ říká Blanka Beranová z ČSOB. Podle Jakuba Jeřábka hraje velkou roli i cirkulární ekonomika. Konkrétně v tom smyslu, že Česká republika nebude využívat tolik mimoevropských zdrojů. „Jako Evropa nebudeme vázaní na dopravu z Asie a budeme využívat to, co máme. Potřebné zrecyklujeme a znovu využijeme. Vidím i tlak ze strany spotřebitelů, například na Amazonu u západních dodavatelů vidíte popisek ´z 30 procent recyklováno´ a to se stane standardem. I u bank se stane normálním, že pokud máte depozitní produkt, tak bude depozitní produkt speciálně na ESG, který má procento zelených aktiv. Banky také budou nabízet zelené dluhopisy. Zájem široké veřejnosti je veliký a o to jednodušší to bude,“ uvádí Jeřábek.


Největší překážkou pro plnění cílů Fit For 55 je v České republice jednoznačně nedostatek informací. „Neznalost obecně o tématu - jaký to má dopad na jednotlivé regiony, segmenty a sektory. Tato dopadová analýza nebyla v České republice zatím provedena a za mě je to jedna z největších překážek,“ říká Petr Fiala. Další překážkou na cestě kupředu je podle Zuzany Holé z ČSOB i neochota realizovat inovace, pokud firma nevidí okamžitý efekt.


Záznam on-line konference naleznete zde.