• Redakce

Udržitelnost v Česku začíná doslova na každém poli


Jakou roli hraje udržitelnost během výroby a prodeje potravin? Co je regenerativní zemědělství? Jak vyrobit potraviny bez uhlíkové stopy? I tato témata jsou probíraná v druhé části streamu v rámci projektu [ta] UDRŽITELNOST. Hosty debaty byly Eliška Froschová Stehlíková, vedoucí CSR projektů ve společnosti Lidl a Martina Šilhánová CSR manažerka z Nestlé.


 

Společnosti Lidl Česká republika i Nestlé Česko mají s tématem udržitelnosti dlouholeté zkušenosti. ‚‚Udržitelnost v Nestlé má dlouhou historii. Nestlé už v minulosti přijalo koncept Creating shared values, což je vlastně vytváření a sdílení přidaných hodnot. A je to téma, které je opravdu prorostlé celou firmou. Ve výsledku už vlastně ani nevnímáme, že jsme něčeho takového součástí, bereme to už jako takový standart. Stěžejní je být bezemisní firmou, ’’ říká Martina Šilhánová, která reprezentuje největšího výrobce potravin na světě. Nestlé má v České republice 3 výrobní závody a vyrábí celou řadu produktů jako například dětskou výživu, koření, cukrovinky, ale i krmivo pro zvířata.


Udržitelnost v Lidlu, který je největším maloobchodním řetězcem na českém trhu, je řízena z německé centrály. ‚‚Náš přístup k udržitelnosti pěkně popisuje tzv. Lidl Responsibility Model. Ukazuje přímé i nepřímé vlivy a dopady naší činnosti a všechna potenciální témata odpovědnosti v našem podnikání. Má 41 témat a stojí na 4 pilířích, což jsou právě přírodní zdroje, dodavatelé, vlastní provoz a zákazníci, ’’ dodává Eliška Froschová Stehlíková.


Uhlíková neutralita


Nestlé mění způsob svého fungování a získávání surovin s cílem dosáhnout nulových čistých emisí do roku 2050. V následujících pěti letech investuje do snižování emisí přibližně 76 miliard Kč. Zaměří se především na podporu regenerativního zemědělství, jelikož až dvě třetiny emisí skleníkových plynů Nestlé vzniká při pěstování plodin, které společnost zpracovává. V Česku a na Slovensku se Nestlé soustředí na využívání zelené elektrické energie, snižování uhlíkové stopy svých značek a omezení plastového odpadu. ‚‚ U nás vše začíná doslova na poli. Až 70 procent emisí je vyprodukováno právě během pěstování a zpracování plodin. Regenerativní zemědělství oproti klasickému konvečnímu, půdu regeneruje. Například využíváním meziplodin, které fungují jako organická hmota pro půdu. Nejdále jsou v USA, kde tento způsob i vznikl. Naši zemědělci se inspirují a s informacemi nakládají v našich podnebních pásmech. Ministerstvo zemědělství i EU s tímto konceptem teprve začíná pracovat, ’’ říká Martina Šilhánová.


Provoz s minimální uhlíkovou stopou nepodceňují ani ve firmě Lidl. ‚‚Společně s Kauflandem jsem se zavázali, že od roku 2022 budeme odebírat 100 procent energie z obnovitelných zdrojů a do roku 2030 omezíme naše provozní emise CO2 o 80 procent. Chceme zařadit i více produktů s nízkou uhlíkovou stopou a umožnit tak našim zákazníkům, aby si mohli vědomě vybrat produkty šetrnější ke klimatu a přispět k ochraně klimatu ve svém každodenním životě. Tyto nároky splňují např. produkty privátní značky Vemondo, jejichž výroba je šetrnější ke klimatu a navíc kompenzujeme emise, které vznikají při jejich výrobě, balení, přepravě a likvidaci, ’’ doplňuje Eliška Froschová Stehlíková.

Výživové vlastnosti


Podle Martiny Šilhánové z Nestlé jsou trendy výživových vlastností obecně jen forma reformulace a vývoje receptur. ‚‚ My jako výrobce potravin snižujeme citlivě vnímané nutrienty jako jsou cukry, sůl, tuky. Na jednu stranu je potřeba vymyslet novou recepturu, vyzkoušet jestli máme správné technologie, trvanlivost i během distribuce, zachovat poměr ingrediencí ve výrobku a případně je nahradit jinou složkou, ale aby spotřebitel nepoznal změnu na chuti. Je to alchymie. Důležité je i vzdělávání, komunikace přes obaly (nutriskóre), od roku 2015 vedeme vzdělávací programy dětí ve školách. Cesta k realizaci je často dlouhá a trnitá, ’’ říká.


Témat k udržitelnosti, které zákazníky zajímají je vlastně víc. Obaly, redukce plastové zátěže, foodwaste. ‚‚Téma je i lokálnost. U našich zákazníků sledujeme zájem o tématické týdny podporující lokální dodavatele či oblibu nové privátní značky Náš kraj, ’’ říká Eliška Froschová Stehlíková. Podle Martiny Šilhánové není ale vždy lokálnost v nejudržitelnější podobě. ‚‚ Vypěstovaná plodina za oceánem má stopu mnohdy nižší, i když jí musíte dovézt. Ale souhlasím s tím, že je lepší podpořit lokální firmy, ’’ uzavírá Šilhánová.


Záznam z živého streamu projektu [ta] UDRŽITELNOST můžete zhlédnout zde.