top of page

Udržitelných investic je hodně, ačkoli samy firmy je tak mnohdy nevidí, říká Kateřina Špániková

Svět peněz zavádí pro hodnocení klientů optiku udržitelnosti a firmy jsou zatím obvykle na počátku cesty se tomuto fenoménu přizpůsobit. Často to pro ně ale nemusí být taková změna, jak by se mohlo zdát. „Zajímavé je, že udržitelných investic vidíme v portfoliu firem hodně. S udržitelností pracují a možná o tom ani neví, ale už nyní většině z nich dává smysl investovat do projektů, které snižují jejich energetickou náročnost nebo souvisí s cirkulární ekonomikou," říká v dalším livestreamu projektu [ta]Udržitelnost Kateřina Špániková, šéfka ESG a podpůrných produktů v Raiffeisenbank.

 

Byznys je podle ní celkově v různých fázích přípravy na udržitelnou transformaci. Existují firmy, které by se daly nazvat „zelenými jednorožci,“ udržitelnost mají v DNA, s níž vznikaly třeba už před řadou let, a jsou tak opravdu daleko. Také velké společnosti či nadnárodní korporace musí již nyní s tímto tématem pracovat, komunikovat jej zákazníkům i dalším zainteresovaným hráčům a sbírají potřebná data. „Typický klient, kterého dnes máme, je ale na začátku a je to přirozené, protože pokud firma působí pouze v Čechách a nepřichází příliš do kontaktu se zahraničním nebo není navázána na export, tak je to pro ni nové a teprve se s tím učí pracovat," říká Špániková.


Čitelné dělítko v přístupu k udržitelnosti je také mezi odvětvími, mezi nimiž jsou v popředí například silně znečisťující průmysly, které už dnes potřebují intenzivně přemýšlet o transformaci, nebo sektory výrazně tlačené regulací, jako jsou stavebnictví či automobilový průmysl.


Tuzemské banky mají podle Špánikové v udržitelné transformaci jen mírné zpoždění oproti západní konkurenci, protože většina velkých českých finančních domů je držena zahraničními matkami, a tudíž přijala jejich přístupy. „Zdržení je čistě technického rázu, jak se postupně učíme tyto věci integrovat a adaptujeme je na české prostředí. Celkově jsme ale jako banky trochu předběhli naše klienty a díky tomu jim nyní můžeme být oporou," říká manažerka Raiffeisenbank.


Také pro bankovnictví je udržitelná transformace každopádně zásadní změnou, znamená novou agendu při hodnocení klientů a jejich záměrů, vyžaduje novou infrastrukturu a budování know-how. Banky dnes ale podle Kateřiny Špánikové těží z toho, že se za poslední dekádu musely přizpůsobit změně prostředí, která přinesla nejen nečekané situace, ale také nutnost zpracovávat velké množství dat. „Je to nejen o digitalizaci, ale také o zjednodušení a zefektivnění toho, jak jako banka fungujeme. Tato velká transformace nám teď velmi pomáhá v situaci, kdy potřebujeme do našich aktivit integrovat tak objemný „balík“, jakým udržitelnost je," říká Kateřina Špániková.


Nezačíná se globální finanční svět dělit na ty, kteří směřují k principům udržitelnosti, a na ty, kteří je budou ignorovat? Je bankám pro zelené hodnocení investic dostatečným vodítkem taxonomie přijatá Evropskou unií? Jaký je o zelené investice zájem mezi investory? Zhlédněte celý rozhovor s Kateřinou Špánikovou zde.

Comments


bottom of page