top of page

Udržitelná výstavba už nestačí, pro průkopníky je novou metou regenerativní development


ředitel produktového managementu JRD Petr Valeš.

Společnost JRD se udržitelnému developmentu věnuje od svých začátků a po více než dvou dekádách praxe ji vnímá jako rovnovážný stav mezi dvěma protiklady, kdy jedním je zhoršování a druhým naopak zlepšování, obnova, regenerace. "To je oblast, na kterou nyní aspirujeme. Chceme prohlubovat vše, čemu se 20 let věnujeme, a jít do většího detailu. Development je v tom složitý, ale myslím si, že jsme na dobré cestě," říká v novém livestreamu Trendy v udržitelnosti projektu [ta]Udržitelnost ředitel produktového managementu JRD Petr Valeš. Firma si pro tento účel vybrala projekt o zhruba 35 bytech, který pro ni bude inovačním hubem, kde bude možnosti regenerace testovat.

 

Smyslem je poskládat celý ekosystém tak, aby člověk, společnost a příroda, tři pilíře nového firemního přístupu, fungovaly v symbióze. Pro člověka je zásadní zdravé a dostupné bydlení. Základ zdravého životního prostoru představuje podle Petra Valeše vzduch a developerské komunita se už naštěstí v péči o něj hodně kultivuje. Samotní uživatelé bytů pak obvykle řadí na první stupně důležitosti akustiku. Zajímavou otázkou se stává tepelná pohoda. “Pomalu blížíme do bodu, kdy v bytových domech nebudeme muset topit. Daleko větším tématem se stává chlazení,” říká Valeš. V praxi to podle něj ukázal právě dokončený projekt Císařská vinice, který je kvůli maximálním tepelným ziskům orientován na jih a disponuje topením a chlazením stropy, což je v kombinaci s tepelným čerpadlem vynikající technologie. “Měli jsme možnost tam měřit a zrovna jsme trefili v zimě týden, kdy bylo minus osm stupňů Celsia, takže to byl opravdu ostrý test. Stropy topily asi na pět procent,” přiblížil expert JRD.


V rámci zdravého bydlení ale podle něj nelze zapomínat ani na světlo. Lidé si mnohdy neuvědomují, že když prosklení není až na zem, tak malé dítě uvidí ven až v nějakých šesti sedmi letech. Důležité je samozřejmě i umělé osvětlení, které by mělo šetřit oči a zvyšovat lidské soustředění. "To poslední, co do kolonky zdraví rozhodně patří, je psychická pohoda a komunita neboli možnost vyjít z bytu ven a najít tam bezpečný prostor, kde se zabaví celá rodina od dětí pro prarodiče,” uzavřel výčet Petr Valeš.


V dostupnosti bydlení je podle něj třeba rozlišovat dva úhly pohledu. V prvním jde o dostupné financování, kdy je žádoucí, aby bylo na trhu více produktů, díky nimž klienti dosáhnou na možnost pořídit si byt. Ve druhém pak o absolutní cenu bytu. Zde se často mluví o zdlouhavých povolovacích řízeních, která byty prodražují, stejně jako o růstu nákladů na práci a materiál. “Podle mě je ale strašně důležitá práce s dispozicí, její optimalizace, přemýšlení out of box, protože já mám pocit, že rezidenční výstavba je trošku na úrovni rybářství v tom smyslu, že 100 let žijeme přibližně v tom samém,” uvedl Petr Valeš. Přitom je podle něj představitelné postavit byt 3 plus kk o 55 metrech čtverečních, který nabídne opravdu kvalitní bydlení.


Dosahování souladu developerského projektu s přírodou pak může v rámci regenerativního přístupu začínat tím, že jako první na pozemek vyrazí ekolog, nějakou dobu tam pobývá, klidně i přespí ve stanu a snaží se vnímat, co se v lokalitě děje, jaký je tam život, jak mu lze neublížit, a naopak ho podpořit. Například stromy se nemusí kácet, ale lze je přesadit. Nebo se dají nové předpěstovat tak, aby novostavbu neobklopovaly dvoumetrové tyčky, ale stromy s korunami. Zároveň lze uvažovat o využití různých materiálů, které už se na místě nacházejí, aby se co nejvíce zachoval genius loci.


Za klíčovou je ale dnes ve vztahu k životnímu prostředí považována zejména uhlíková stopa budov. Cestou k její minimalizaci je první řadě co nejvyšší energetická soběstačnost. Na zmíněném testovacím projektu plánuje JRD použít v různých formách fotovoltaiku. K dispozici už jsou dnes například okenní výplně, které umí vyrábět elektřinu. Na velkých projektech o více bytech se ovšem ani tak nelze dostat k energetické nezávislosti. “Elektřinu, kterou potřebujeme, aby tepelné čerpadlo fungovalo, si naštěstí dokážeme nakoupit jako zelenou z obnovitelných zdrojů, takže bezemisnímu provozu se opravdu blížíme,” podotkl Petr Valeš.

 

Mají ještě perspektivu rodinné domy? Jak udržitelnějšímu developmentu prospěje komunitní energetika? Proč brání cirkulární ekonomice spíše chybějící legislativa než nedostatečně rozvinuté technologie? Sledujte celý rozhovor s Petrem Valešem.



 

 


 

Comentarios


bottom of page