Obchodní řetězec Tesco o sobě hrdě říká, že v boji s plýtváním potravinami je na českém trhu lídrem. Podíl nijak nezužitkovaných produktů se mu podařilo snížit na půl procenta z prodávaného objemu, přesto jsou to pořád nižší tisíce tun jídla. "Jestli nám na něčem v udržitelnosti opravdu mimořádně záleží, tak je to vize nula procent potravin na zmar," řekl v nové sérii rozhovorů Trendy v udržitelnosti Michal Vaňáček, šéf komunikace společnosti Tesco Stores v Česku.
Britská obchodní společnost má podle něj propracovanou metodiku snižování potravinového odpadu a v Česku od roku 2017 pravidelně zveřejňuje statistiky na toto téma. Základem jejího přístupu je potravinová pyramida, z níž plyne, že prvořadým úkolem řetězce je co nejlépe predikovat poptávku a nastavovat podle toho objednávky, aby se v ideálním případě vše na pultech také prodalo zákazníkům. "To je samozřejmě nemožné, takže pak produkty s blížící se dobou expirace nabízíme za sníženou cenu. Máme na to poměrně sofistikovaný mechanismus, který velice dobře funguje. Například za loňský rok jsme jenom v rámci tohoto dynamického zlevňování prodali asi deset tisíc tun potravin," uvedl Michal Vaňáček.
Co se neprodá ani ve slevě, snaží se Tesco věnovat potřebným lidem prostřednictvím potravinových bank. Ve chvíli, kdy už potraviny nejsou vhodné pro lidskou spotřebu, putují na zkrmení zvířatům v zoologických zahradách nebo zvěři v lesích prostřednictvím mysliveckých spolků. Až to, co už nelze zužitkovat žádným z uvedených způsobů, stává se odpadem, který se například kompostuje.
Tesco ale v Maďarsku úspěšně pilotuje i unikátní projekt, kdy se jinak nezužitkované ovoce, zelenina či pečivo dávají ke zkrmování hmyzu, konkrétně bráněnce, jejíž larvy poté slouží jako výživná surovina do krmiv pro zvířata. "Vidíme to jako uzavřenou smyčku a je to další krok v naplňování vize, aby žádná potravina nepřišla nazmar," uvedl Michal Vaňáček. Ačkoli jsou s projektem spojeny i některé právní otazníky, hodlá firma toto řešení spustit rovněž v České republice.
Hlavní ambicí v tuzemsku je ale podle šéfa komunikace Teska zvýšit podíl potravinových přebytků darovaných lidem v nouzi. Zatím totiž představuje větší část to, co míří ke zkrmení zvířatům. "Proto jsme ve velice intenzivním dialogu s potravinovými bankami a dalšími návaznými organizacemi, abychom dokázali společnými silami posílit jejich kapacity a ony k nám mohly častěji jezdit a potraviny si svážet," uvedl Vaňáček. Připravena je na to podle něj každá prodejna řetězce, ale potravinovým bankám chybí logistické kapacity, aby mohly všude denně zajíždět. Primárně tedy míří do hypermarketů, kam se cesty vzhledem k objemu potravin nejvíce vyplatí. Existuje ale i hustá síť obchodů Tesco Express, kam by si partnerská organizace, třeba sousedský spolek nebo i přímo potřebná rodina mohla večer se zavírací dobou zajít například pro potraviny rychlé spotřeby. Zároveň by se tak snížila doprava s darováním spojená. Vše má ale své legislativní mantinely, takže jen dobrá myšlenka nestačí. "Není to jenom v našich rukách, ale snažíme se dělat všechno pro to, abychom se skutečně v této oblasti posunuli," uvedl Michal Vaňáček.
Osvědčila se jednomu z předních řetězců tepelná čerpadla? Jak postupuje při snižování emisí v dodavatelském řetězci, který tvoří 90 procent jeho uhlíkové stopy? Co znamená princip čtyř R pro nakládání s obaly?