top of page

Schůdnou cestu udržitelné výstavbě musí vytýčit stát, shodují se developeři

Kvalitní předpisy a technické normy s promyšlenými důsledky jsou jedním z klíčových předpokladů pro rozvoj udržitelné výstavby. V Česku tomu tak ovšem mnohdy není. Legislativa je komplikovaná, počínaje nekonečným stavebním řízením, často zaostává za realitou, jindy zase místo inovace přináší problémy. Nejde ale o jedinou komplikaci na cestě k udržitelnému stavebnictví. Výzvou budou i náklady staveb, chybějící materiály s environmentálním prohlášením o původu (EPD) nebo absence systémů recyklace surovin, vyplývá z vyjádření významných hráčů na stavebním trhu.

 

"Další vývoj bude záviset na množství změn, které přinesou nové směrnice a regulace Evropské unie, ale i domácí legislativa. Z našeho pohledu bude zásadní, jak moc budou kvalitní a promyšlené jednotlivé technické normy včetně důsledků, které pak přinesou do praxe," říká Michaela Tomášková, výkonná ředitelka společnosti Central Group, která je předním tuzemským rezidenčním developerem.


Nové normy podle ní sice velmi často představují inovaci, praxe ale ukazuje, že jde spíše o komplikaci, která ve výsledku výstavbu prodražuje. Příkladem může být připravovaná vyhláška o technických podmínkách požární ochrany staveb, která reaguje mimo jiné na povinné instalování přípravy pro nabíjení elektromobilů. "Namísto zpřísnění norem pro elektromobily či zrušení povinnosti se upravují technické normy pro budovy, které prodražují každé parkovací stání, tedy cenu bytu, přibližně o 450 tisíc korun," říká Tomášková. Nezbytným předpokladem pro efektivnost a udržitelnost je tedy podle ní hlavně kvalitní a promyšlená legislativa.


Ta je zatím z pohledu developerů často jen vzdáleným snem. Projekty se obvykle táhnou kvůli zdlouhavému povolovacímu procesu, což logicky neprospívá zavádění nejnovějších technologií a přístupů ani udržitelnosti výstavby. "Je třeba, aby došlo k zásadnímu zkrácení povolování staveb a projektů a aby se zlepšila koordinace dotčených orgánů v průběhu celého procesu. Bez toho se dnešní projekty například v Praze postaví nejdřív za sedm až deset let," zdůrazňuje šéf ESG ve společnosti Progresus Invest Holding Jan Nový. Upravit je podle něj třeba také požární kodex, aby umožňoval větší zapojení nových technologií a obnovitelných materiálů, včetně dřeva. U kombinovaných staveb obsahujících dřevo by pak bylo žádoucí zjednodušit schvalování pomocí inženýrského přístupu. "Uvítali bychom možnost jednoduše opakovat již použitá a schválená řešení nebo využívat zkušenosti a řešení, která jsou dnes již běžná v ostatních zemích," říká Nový.


Státní regulace brzdí i developery průmyslových nemovitostí. "Dnes už máme technologie a know-how, díky kterému dokážeme stavět budovy s co nejmenším dopadem na životní prostředí. Zásadní překážky musí odstranit hlavně stát," říká Pavel Sovička, generální ředitel Panattoni pro Českou republiku a Slovensko. Současné předpisy podle něj například neumožňují stavět fotovoltaiku na zeleni v průmyslových parcích anebo instalovat bateriová úložiště bez vlastní výrobny elektřiny. Česku tak utíká velký potenciál v částečném přechodu na obnovitelné zdroje energie a zároveň v lákání velkých investorů. "Mezinárodní firmy poptávají udržitelná řešení. Pokud jim je nebudeme moci nabídnout, budou radši investovat v sousedním Polsku nebo Německu," varuje Sovička.


Developeři ale také upozorňují na náklady udržitelné výstavby, byť se tyto počáteční zvýšené investice mohou časem vracet v nižších provozních výdajích. "Náklady spojené s udržitelnou výstavbou je zapotřebí zahrnout do rozpočtu již na začátku příprav daného projektu, na což stále není mnoho investorů a spotřebitelů připraveno," říká ESG manažerka společnosti CTP Gabriela Povýšilová. Dalším z nastupujících problémů je podle ní nedostatek materiálů s environmentálními prohlášeními o původu (EPD). "Naštěstí každý problém má své řešení a stavebnictví již několikrát v historii ukázalo, že je to dostatečně flexibilním odvětvím," dodává Povýšilová.


Bez součinnosti státu se ovšem neobejde, a také v případě materiálů poukazují stavbaři na zatím nesplněné úkoly, bez nichž se udržitelnost v oboru prosadí těžko. Stavebnictví totiž spotřebovává až 50 procent přírodních zdrojů využívaných člověkem a jeho dopad na životní prostředí se obtížně sníží bez větší míry recyklace. "Stát musí vytvořit takové prostředí, kdy bude standardem recyklovat nejen plasty, papír či sklo, ale také stavební materiály. Sami jen velmi těžce dokážeme zajistit sběr materiálů z dekonstrukcí a demolic," říká Jakub Benda, marketingový ředitel společnosti Saint-Gobain pro Česko a Slovensko.


コメント


bottom of page