top of page

Reformulací potravin může Lidl změnit tuzemský potravinový trh

„Jako obchodník s potravinami cítíme odpovědnost za to, jak se lidé stravují. Svou nabídkou sortimentu bychom proto měli jít příkladem, a to nejen z hlediska nutričních hodnot, ale i z hlediska původu potravin a způsobu jejich zpracování,“ říká v dalším streamu projektu [ta] Udržitelnost Eliška Froschová Stehlíková, vedoucí projektů společenské odpovědnosti a koordinátorka CSR týmu ve společnosti Lidl. Jak se řetězci daří razit koncept „vědomého stravování“ a proč si vzal téma nutriční osvěty za své?

 

Produkce potravin má na svědomí zhruba 20 procent celosvětových emisí CO2, přičemž extrémně zatěžující je především živočišná výroba. Na to reaguje koncept nazvaný Planetary Health Diet, který usiluje např. o snížení podílu potravin živočišného původu v jídelníčku světové populace. Firma, která se chce přihlásit ke své společenské zodpovědnosti, musí učinit víc než jen obecnou deklaraci. V případě maloobchodního řetězce Lidl to představuje celý komplex činností, kde se klade důraz na to, jak jsou potraviny vyrobeny či vypěstovány, zda je dodržován animal welfare u chovů či jak a do čeho je zboží zabaleno.

Koncept vědomého stravování podle Froschové Stehlíkové zahrnuje nejen sledování nutričních hodnot ale také zájem o to, odkud potraviny pocházejí, v čemž pomáhají různé certifikace. „Zároveň náš koncept vychází z toho, že v roce 2050 bude na Zemi žít 10 miliard lidí a už teď čerpáme asi 55 procent bioakapacity naší planety. Tím se musíme zabývat i my jako retailer a chceme, aby lidé neřešili jen to, co a jak konzumují, ale také aby věděli, že vždy existuje možnost vybrat si tu udržitelnější variantu,“ přibližuje koncept Lidlu Froschová Stehlíková a zmiňuje příklad, kdy v boxu s mletým masem zákazníci najdou také veganskou variantu mletého. Ta tedy umístěna někde na speciálním místě, ale je takto normalizována, což zodpovědnost za udržitelný svět částečně přenáší na zákazníka.


Součástí strategie Lidlu je také větší ochrana zdraví dětí. „Každý náš produkt má checklist, který se řídí nutričními hodnotami doporučenými WHO. Pokud potravina neprojde tímto checklistem, může být označena jako nezdravá a v takovém případě ji dětem nepromujeme. U všech těchto výrobků postupně měníme i obaly, aby po nich děti nesahaly. Příkladem může být zmrzlina Smíšek,“ říká Froschová Stehlíková s tím, že nezdravé potraviny zacílené na děti již firma nebude propagovat ani v letácích či televizní reklamě.


Dalším zajímavým projektem Lidlu je takzvaná reformulace potravin, což je závazek týkající se redukce cukru a soli a eliminace umělých barviv, umělých konzervantů a dalších přídatných látek. „Jde o odebírání aditiv, která nejsou nutná. Při výrobě uzenin sůl potřebujeme, takže úplně odebrat ji nelze, ale můžeme její objem snížit. Totéž platí třeba o cukru v jogurtech,“ naznačuje směr Froschová Stehlíková. Jelikož 75 procent sortimentu prodaného v Lidlu tvoří privátní značky, má řetězec na konečnou podobu produktů velký vliv. „Že některé produkty reformulujeme, měníme jejich složení směrem ke zdravější výživě, je náš dobrovolný závazek,“ říká Froschová Stehlíková s tím, že za touto iniciativou není žádný tlak ze strany regulace či legislativy. „Nicméně změnit složení při snaze zachovat chuť je někdy běh na dlouhou trať,“ přiznává CSR manažerka.


Tento proces má přitom potenciál změnit k lepšímu celý trh potravin v Česku. Někteří dodavatelé Lidlu totiž dodávají i jiným obchodníkům, a když se podaří změnit recepturu a zachovat chuť, která je pro zákazníky přijatelná, aplikuje výrobce stejný postup i na ostatní produkty. „V tomto bych řekla, že pozitivně ovlivňujeme trh a ukazuje se, že ta cesta je správná,“ říká Froschová Stehlíková.


Celou debatu si můžete pustit zde.

bottom of page