Tlak na udržitelnost byznysu neustále roste: požadavky regulace a předpisů i poptávka finančního sektoru se postupně rozšiřují i na celé dodavatelské řetězce firem. Velká výzva je to pro energetickou společnost ČEZ, která ale zároveň může ukázat cestu ostatním podnikům. "Řešení dodavatelského řetězce není nic jednoduchého, protože v rámci Skupiny ČEZ máme desetitisíce dodavatelů," řekla v rozhovoru v rámci prosincové akce Týdeníku Euro Euro Business Breakfast Michaela Chaloupková, členka představenstva a Chief Sustainability Officer Skupiny ČEZ. ČEZ podle ní začne od nejvýznamnějších dodavatelů, kteří mají největší dopad. "Celkově odhadujeme, že v našem případě budeme potřebovat na implementaci čtyři až pět let," uvedla Chaloupková.
Prakticky to podle ní znamená, že když firma nakupuje například solární panely v Číně, musí udržitelnost trasovat až k výrobcům komponent. "Řešit to přímo v místě je velmi složité," podotkla Chaloupková.
V případě dodavatelských řetězců jde přitom o obousměrný proces: v roli dodavatele se tak ocitá i samotný ČEZ nebo jeho dceřiné firmy. "Naše dceřiná společnost EP Rožnov dodává energetická řešení pro specializované čisté prostory, tedy pro firmy, jejichž výroba probíhá ve sterilním prostředí. Abychom mohli zůstat dodavatelem nadnárodního výrobce počítačových čipů, musel jim EP Rožnov předložit jasný dekarbonizační plán s termínem dosažení klimatické neutrality," zmínila Michaela Chaloupková.
Požadavky na udržitelnost se ČEZ snaží předvídat a zapracovávat s předstihem. První zprávu o udržitelnosti, ještě ve formě CSR reportu, vydala společnost již v roce 2007, v roce 2016 poprvé vykazovala pomocí mezinárodních standardů GRI a nyní se připravuje na změny vycházející z evropské směrnice CSRD. S první strategií udržitelnosti firma přišla v roce 2016, zásadní zlom ale podle Michaely Chaloupkové nastal v roce 2021. "Tehdy jsme se přihlásili k ESG principům, podle kterých jsme aktualizovali a akcelerovali celou strategii naší firmy. Udržitelnost se tím dostala plně do našeho uvažování," řekla Chaloupková.
Základní cíle této strategie se podle ní od roku 2021 nemění. Tím prvořadým zůstává dekarbonizace, postupná přeměna výrobního portfolia na nízkoemisní a dosažení klimatické neutrality do roku 2040. Neméně důležité jsou i cíle týkající se sociálních vztahů a transparentního řízení firmy. Firma chce například dosáhnout 30procentního zastoupení žen na vedoucích pozicích. „V současnosti přitom zaměstnáváme celkem 20 % žen, o to větší výzva to je,“ podotkla.
Udržitelné cíle se podle ní dají těžko prosazovat bez podpory nejvyššího vedení firmy. Lze to, ale trvá to déle a stojí to více peněz. "Udržitelnému rozvoji pomáhá i tlak bank a finančních institucí, protože když nemáte jasně stanovené ESG cíle, máte horší přístup k financování. V tom vidím obrovský přínos finančního sektoru," uvedla Michaela Chaloupková. Časy, kdy investory zajímala pouze ekonomická čísla, se také změnil. Stále více roste jejich zájem o nefinanční výsledky. "Konkrétně to jsou dekarbonizační plány, které po nás investoři chtějí. Pokud nemáte jasné cíle snižovaní emisí CO2, tak si vaše akcie přestávají kupovat," uvedla členka představenstva ČEZ.
Časově, odborně i kapacitně náročná je pro firmy i adaptace na novou legislativu spojenou s udržitelností. Té neustále přibývá, dlouho se vyvíjí, a na její uvedení do praxe pak zbývá firmám zpravidla jen pár měsíců. "Proces přípravu nových zákonů a nařízení sledujeme velmi pozorně, už ve fázi draftů (navrhovaná znění norem – pozn. red.), a snažíme se na jejich implementaci co nejlépe nachystat. V závěru už jen ladíme vše podle finálního znění," přiblížila Michaela Chaloupková.
Sama vývoj směrem k cíleně a důsledně udržitelnému působení firem oceňuje, protože zaměření pouze na zisk by podle ní nebylo správné. "Já potřebuji vidět smysl v tom, co dělám. A ten vidím," vyjádřila uspokojení navzdory náročnosti práce, která je s udržitelností spojena.