top of page

Proč má byznys zajímat biodiverzita? Na přírodě jen v eurozóně závisí miliony firem

Udržitelná transformace se točí do velké míry kolem boje s klimatickou změnou a snižováním uhlíkové stopy. Trochu na pozadí zůstává přírodní rozmanitost. Ta je ovšem neméně důležitou hodnotou, kterou je nutno chránit. „Biodiverzita představuje komplexní živý systém, který má obrovské množství funkcí nezbytných pro život lidí," uvedla ve streamu Trendy v udržitelnosti expertka z poradenské společnosti KPMG Kateřina Sukačová. Funkčnost ekosystémů, která na rozmanitosti závisí, je podle jejího kolegy Šimona Koláře životně důležitá i pro firmy. Evropská centrální banka například odhadla, že v eurozóně jsou tři miliony podniků ve své činnosti závislé na přírodě a přírodním kapitálu. Tato závislost se přenáší na 75 procent půjček, které těmto společnostem poskytly banky.

 
poradenské společnosti KPMG Kateřina Sukačová. Funkčnost ekosystémů, která na rozmanitosti závisí, je podle jejího kolegy Šimona Koláře životně důležitá i pro firmy.

Pod ochranou biodiverzity si většina lidí představí kroky na podporu ohrožených druhů živočichů. Ve skutečnosti biodiverzita představuje jemné předivo celého fungování přírody a jejích potravních řetězců. Zásadní roli často hrají formy života, které běžně nevnímáme. „Například fotosyntetické organismy produkují k životu nezbytný kyslík. Většinou si s fotosyntézou spojujeme stromy a další zelené rostliny, ale 50 procent veškerého kyslíku pro tuto planetu produkují mikroskopické organismy v oceánech. Když tedy narušíme biodiverzitu a život těchto mikroorganismů, nebudou moci plnit svoji funkci," přiblížila Kateřina Sukačová. Tento příklad podle ní zároveň ukazuje rozmanitost přírody, kdy fotosyntetické organismy jsou jak neviditelné mikroorganismy v oceánech, tak obrovské stromy.

 

Biodiverzita hraje klíčovou roli také v čištění vody nebo při koloběhu živin v půdě. Pokud je narušena, mohou v řetězci chybět organismy, které odstraňují nečistoty nebo rozkládají látky, z nichž žijí rostliny. „Pokud bych biodiverzitu a ekosystémy nazvala tradičně přírodou, tak tady vidíme to množství funkcí, které má a na kterých závisíme," uvedla Kateřina Sukačová.

 

Firmy se nově svým dopadem na biodiverzitu budou muset zabývat v rámci nefinančního reportingu, který jim ukládá směrnice CSRD. „Tato směrnice je hybatelem, který podniky přiměje zamyslet se nad významností biodiverzity pro jejich podnikání, což vlastně nikdy předtím řešit nemusely. Pokud vyhodnotí, že to téma je pro ně významné, následuje řada návazných kroků, jako tvorba strategie, akčních plánů, politik a případně metrik, kterými budou měřit svůj progres," uvedl Šimon Kolář

 

Jistou komplikací je, že CSRD sice pro řadu oblastí, jako je třeba klimatická změna, nastavuje konkrétní ukazatele a data, která je třeba sbírat a analyzovat, v případě biodiverzity však tato jednoznačnost schází. „Ten standard je vlastně otevřený a říká: pokud jste identifikovali téma biodiverzity jako významné, stanovte si cíle. Ale neříká přesně, jakých čísel a metrik k tomu využít. To je zřejmě jeden z důvodů, proč firmy, které už třeba za rok 2024 budou připravovat CSRD report, kolem tématu biodiverzity zatím spíše opatrně našlapují," uvedl Šimon Kolář.

 

Například kalkulačka uhlíkové stopy už je dnes dostupná na internetu. Významnost požárů, povodní, sucha a dalších živelných událostí umí vyhodnocovat různé modely, které mají k dispozici poradenské společnosti, pojišťovny či akademická sféra. „Dosud jsme ale nezaznamenali žádný nástroj, který by se pokusil komplexněji přistoupit k biodiverzitě, takže jsme se rozhodli připravit řešení, jehož cílem je stanovit jednotný scoring souvisejícího rizika. Zároveň poskytne firmám podklady pro zveřejnění ve zprávě o udržitelnosti," uvedl Kolář.  

 

Řešení se skládá ze tří modulů. První počítá vzdálenost příslušných aktiv, jako jsou závody, továrny, provozovny, od chráněných krajinných oblastí a dalších lokací, jež jsou cenné z pohledu biodiverzity. Druhý modul bere do úvahy ekonomický sektor, ve kterém společnost působí. „Na úrovni sektoru se vyhodnocuje vliv ekonomické činnosti na biodiverzitu a na druhé straně její závislost na ekosystémových službách," vysvětlil Kolář. Toto vyhodnocení přitom stojí na celosvětově uznávané metodice Encore, kterou původně vyvinula švýcarská vláda. Třetí modul pak k prvním dvěma spíše obecným indikátorům vztahu k biodiverzitě přidává specifika konkrétní společnosti. Je založen na dotazníku, který specialisté KPMG vyplňují se zástupci firmy a táží se přitom na její konkrétní aktivity související s biodiverzitou.

 

Výsledkem jsou dvě skóre. „První je skóre vulnerability neboli zranitelnosti, které vychází z objektivních skutečností, jako je lokalita a ekonomická činnost. Ty znamenají určité riziko biodiverzity, s nímž firma nemůže tolik dělat. Druhé je skóre, kterému říkáme biodiverzity action. To hodnotí, co firma dělá, aby svůj status quo změnila," vysvětlil Šimon Kolář.

 

Jak může vypadat vyhodnocení rizika biodiverzity v praxi? K čemu poslouží kromě povinného ESG reportingu? Jak si stojí v přírodní rozmanitosti Česko? Má zde firma vysokou pravděpodobnost, že se nachází citlivé v lokalitě? Sledujte celý rozhovor s Kateřinou Sukačovou a Šimonem Kolářem.


Comments


bottom of page