top of page

Posun k udržitelnějším budovám vázne na legislativě


Petra Řezáč, expert společnosti E.ON na chytrá řešení pro městské čtvrti.

Objekty s různými provozními režimy mohou být propojeny potrubím a sdílet si přebytečné teplo či chlad. Jde o příklad toho, že pro renovace i novou výstavbu existuje řada udržitelných technologií. Finance by také neměly být problém, ale vše brzdí legislativa, zdlouhavé povolování a nepřipravenost státní správy, zhodnotil na Euro Byznys Breakfast Petra Řezáč, expert společnosti E.ON na chytrá řešení pro městské čtvrti.

 

Budovy jsou svým provozem odpovědné až za 40 procent spotřeby energií v Evropské unii. Podle Petra Řezáče je třeba se zaměřit nejen na standardy pro nové stavby, ale i na retrofit těch stávajících. Jeho oddělení v E.ON se zabývá právě navrhováním různých energetických řešení, která uživatelům poskytnou udržitelný komfort jedenadvacátého století.


V Česku je určitě na čem pracovat. „Zhruba 40 procent budov vzniklo před rokem 1960 a současné požadavky stran energetické náročnosti budov nesplňují z 75 procent,“ uvedl nelichotivá čísla Řezáč. Jenže oním retrofitem v Česku projde jen zhruba jedno procento těchto budov ročně, což není dostatečné vzhledem k závazku uhlíkové neutrality celé společnosti k roku 2050. „Použijeme-li metaforu s řadicí pákou, tak jedeme na jedničku, potřebovali bychom jet na dvojku, lépe na trojku, tedy renovovat tři procenta ročně,“ komentoval údaj Řezáč.


Financování by podle něj nemělo být problémem. „V Bruselu jsou připravené mechanismy, banky jsou nachystány i s výhodnějšími podmínkami, takže možnosti to ufinancovat jistě jsou. Nachystán je i byznys, naopak municipality a státní správa poněkud zaspaly v tom smyslu, že projekty nejsou nachystané, neví se, jak je zadat, jak je monitorovat, jak je řídit,“ zhodnotil Řezáč.


Deficit vidí i v legislativě a obecně v nedostatečné pružnosti v politickém rozhodování. Pro příklad sáhl na Ruzyni. „Účastnil jsem se první modernizace letiště v polovině devadesátých let. Už v té době se tam pracovalo s rezervou na budoucí vlakovou stanici. Ve světě neexistuje příliš metropolí s letištěm bez vlakového spojení. Praha je jedním z nich. Máme rok 2024 a začínáme s modernizací trati z Kladna ve stopě, kterou stavěl v polovině 19. století Vojtěch Lanna pro dopravu uhlí. Nejsme schopni ani postavit trať pro rychlé spojení. To není jen věc rychlosti povolování staveb, souvisí to i s úpravou pro liniové stavby, která byla teprve nedávno schválena,“ připomněl manažer E.ON.


V českém prostředí je podle něj možné využít řadu již ozkoušených receptů ze zahraničí, které pomohou s energetickými úsporami. „Datové centrum má jiný režim než bytový dům. Budovy tak mohou být spojeny podzemním potrubím a navzájem si předávat přebytečnou energii či teplo. To je řešení, které existuje ve skandinávských zemích. Další možností jsou vrty, kdy lze s pomocí tepelných čerpadel využít geotermální energie v zimě k topení a v létě chlazení,“ vypočetl Řezáč. Zároveň si však opět postěžoval na legislativu, kdy od iniciace po udělení stavebního povolení uteče sedm let a řešení mezitím zastará.

Comments


bottom of page