Společnost se digitalizuje, elektroniky v našem světě mohutně přibývá, a přitom elektrická zařízení často nemají dlouhou životnost. Výsledkem je stoupající množství elektroodpadu. "V současnosti je to v podstatě nejrychleji rostoucí kategorie odpadu," řekl v živém streamu Trendy v udržitelnosti Miloš Polák, zakladatel neziskového projektu Remobil. Ten se specializuje na vysloužilé mobilní telefony. Odhady říkají, že jich Češi mají kolem 12 milionů kusů. "My se snažíme lidi přesvědčit, aby mobilům, které mají někde v šuplíku, dali smysl," uvedl Polák.
Telefony jsou podle něj v rámci elektroodpadu specifické. Jde o velmi heterogenní zařízení obsahující mnoho různých materiálů. " Obsahují 50 kovů, ale recyklovat dneska průmyslově umíme asi 10 nebo 12. O ten zbytek přicházíme," přiblížil Polák. Je přitom spočítáno, že těžba surovin, jako je zlato či hliník, takzvaně z městských dolů, tedy třeba z vysloužilých zařízení, přináší vždy úsporu emisí skleníkových plynů v porovnání s těžbou v přírodě. Pro lidstvo je proto výhodné jednou vytěžený materiál co nejdéle točit v dalších produktech.
Mobilní telefony jsou ovšem stranou obecného zájmu o recyklaci, protože hmotnostně tvoří méně než procento elektroniky, která se prodává. "Cíl sběru elektroodpadu je dnes stanoven na 65 procent toho, co vstupuje na trh, takže i kdybychom sebrali všechny staré mobilní telefony, v naplnění toho cíle nám to moc nepomůže. To znamená, že tady ani není nějaká legislativní pobídka, která by sběr těchto zařízení podporovala," uvedl Polák. Navíc lidé mají pocit, že jde o drahé zařízení, takže i když ho už nepoužívají, neradi se ho zbavují. Stejně tak mívají přehnané představy o hodnotě materiálů získaných z recyklace. Průzkum agentury Ipsos ukázal, že ji odhadují na 200 až 500 korun, ve skutečnosti je to ale 20 korun.
Cílem projektu Remobil je tyto bariéry překonávat a co nejvíce vysloužilých telefonů posbírat k dalšímu zužitkování. "Odhaduje se, že míra sběru je u mobilů asi 10 procent, takže se pořád můžeme posouvat výrazně nahoru," uvedl Polák. Projekt podle něj startoval zhruba před pěti lety, ale jeho záměry se neobejdou bez silných partnerů. Tím primárním je společnost Asekol, která se zabývá sběrem a recyklací elektroodpadu. "Rovněž se nám podařilo vstoupit do moc pěkné spolupráce s operátorem T-Mobile," řekl Polák.
Lidé dnes mají podle něj vícero způsobů, jak se starého telefonu smysluplně zbavit. Například si mohou na stránkách Remobilu stáhnout kód, telefon zabalit a pomocí kódu jej poslat tomuto projektu přes Zásilkovnu. Případně ho mohou odevzdat na pobočkách T-Mobilu. Další možností je využít červené pouliční kontejnery na elektroodpad. "Tam už se ale přístroj stane skutečně jen odpadem určeným k recyklaci, zatímco nám se dnes daří z deseti procent telefonů, které sebereme, vyjmout náhradní díly a prodat je opravářům. To je z environmentálního pohledu zhruba desetinásobně příznivější než recyklace samotná," porovnal Miloš Polák.
V této souvislosti podotkl, že recyklace je vlastně až poslední možnost zužitkování starého telefonu. V pořadí před ní je opětovné použití, prodlužování životnosti, zkrátka jakékoli předcházení vzniku odpadu. Na samém počátku této škály stojí rozhodnutí raději investovat do kvalitního přístroje, který vydrží bez problémů pět i více let, a používat ho co nejdéle. "To je podle mě nejlepší přístup. Recyklace už je jenom řešení problému," shrnul Polák.
Kolik materiálu stojí za výrobou jednoho mobilního telefonu? Proč může mít v rámci zelené transformace budoucnost volání jako služba včetně přístroje? Které mýty a bariéry brání výraznější recyklaci mobilů? Sledujte celý rozhovor s Milošem Polákem.
Comments