Celý jeden mrakodrap na pražské Pankráci je dnes vytápěn teplem z odpadní vody. Podobných aplikací tepelných čerpadel už je na síti několik. V přípravách je nicméně zbudování energocentra přímo na pražské Ústřední čistírně odpadních vod, které by ohromné množství energie ukryté ve vyčištěné odpadní vodě zužitkovalo v mnohem větším rozměru. Vytápěno by mohlo být přes 80 tisíc domácností. Nejen o tomto projektu hovořili v živém streamu projektu [ta]Udržitelnost generální ředitel Pražských vodovodů a kanalizací (PVK) Petr Mrkos a jeho protějšek v Pražské vodohospodářské společnosti (PVS) Pavel Válek. PVK vodohospodářskou infrastrukturu v hlavním městě provozují a pronajímají si jí od PVS, která tento městský majetek spravuje.
"Z čistírny odpadních vod vytékají každou vteřinu tři kubíky vyčištěné vody, jejichž teplota se v průběhu roku pohybuje mezi 15 a 21 stupni Celsia. V projektu se počítá s tím, že bychom ji ochlazovali zhruba o deset stupňů, a tuto energii odebranou tepelnými čerpadly využili jako dálkové teplo," vysvětlil Pavel Válek. Získat by tak šlo podle propočtů zhruba 460 tisíc megawatthodin energie, což by zajistilo tepelnou pohodu v domovech pro 200 tisíc Pražanů. Achillovou patou celého záměru je zatím podle Válka potřeba velmi silného přívodu elektřiny pro pohon tepelných čerpadel. Potřebný příkon zatím v areálu čistírny odpadních vod v Bubenči chybí. "Je ovšem třeba říci, že uvedená kapacita energocentra je maximální možná. Ta reálná musí nakonec vzejít z koncepce pražského teplárenství, která se nyní zpracovává, protože co se týče tepla, Praha je přezdrojovaná a je potřeba si určit prioritu zdrojů," uvedl Pavel Válek. Zatím podle něj vzniká takzvané malé energocentrum, které by ve spoluráci s Pražskou teplárenskou distrubuovalo teplo do oblasti Julisky.
Pražská čistírna odpadních vod ale nabízí i další zdroje energií. Ve vyhnívacích nádržích ročně vznikne 17,5 milionu metrů krychlových bioplynu. V současnosti se 90 procent z tohoto objemu využívá v kogenereační jednotce, kde se 60 procent přeměňuje na elektrickou energii a 40 procent na teplo. To vše spotřebovává přímo čistírna, která je tak plně soběstačná v teple a téměř ze dvou třetin v elektrické energii. Pražští vodohospodáři ovšem nelení a sahají po každé příležitosti. Bioplyn proto také upravují na biometan, který je zaměnitelný se zemním plynem, a zatím zhruba milion metrů krychlových ročně dodávají do pražské plynovodní soustavy. Zbudovaný plynovod z čistírny odpadních vod je přitom připraven na kapacitu 17,5 milionu metrů krychlových, tedy na veškerý objem bioplynu z vyhnívacích nádrží.
Biometan zároveň pohání vozidla Pražských vodovodů a kanalizací. "Kdybychom jej používali čistě jenom pro dopravu, tak by zmíněná produkce milion kubíků biometanu dokázala pohánět nejenom všechna naše vozidla, ale třeba i celý vozový park Pražských služeb. Náš vozový park je přestavěný na bioplyn zhruba z pětiny a tento pohon využívají hlavně větší vozidla," uvedl šéf PVK Petr Mrkos. Ekonomicky zajímavější je podle něj dodávat biometan do plynárenské sítě.
Propojení pražského vodárenství s energetikou tím nekončí. S postupujícím přechodem na obnovitelné zdroje energií se energetická soustava stále více potýká s výkyvy v síti, které způsobuje to, že fotovoltaiky a větrníky vyrábějí mohutně, když svítí a fouká, a pak zase málo či vůbec, když počasí nepřeje. "Voda má na rozdíl od elektrické energie tu výhodu, že se dá skladovat. Máme projekt, kde jsme zapojeni do vyrovnávání sítě tak, abychom v době, kdy svítí, čerpali vodu do vodojemů a využívali tak přebytečnou energii podobně, jako ji využívá přečerpávací elektrárna," přiblížil Petr Mrkos.
Jak je na tom Praha se zdroji a zásobami pitné vody? Kolik energie chtějí pražští vodohospodáři vyrábět ze solárních elektráren? Co se skrývá pod názvem Hydropolis? Poslechněte si celý rozhovor s Petrem Mrkosem a Pavlem Válkem. V jeho závěru přibyl do debaty ještě jeden milý host.
Comments