Mínus dvě třetiny emisí

Pražské letiště sleduje svou vlastní uhlíkovou stopu už od roku 2009 a podařilo se mu ji výrazně snížit. Za 85 procent místní emisní zátěže ale zodpovídají partneři letiště, z největší části aerolinky. Letecké přístavy mohou v dekarbonizaci odvětví pomoci zejména přípravou infrastruktury, například pro paliva nové generace, uvedla na Euro Byznys Breakfast Soňa Hykyšová, která má v Letišti Praha na starosti ESG, udržitelnost a životní prostředí.

---

Letecká doprava zažila v posledních dekádách velký rozmach, a tak oproti roku 1990 vzrostly i celkové emise z ní. Manažerka Letiště Praha Soňa Hykyšová ale na Euro Byznys Breakfast zdůraznila, že podíl letectví na celkových emisích CO2 činí dnes stejně jako v roce 1990 zhruba dvě až tři procenta. „Také se zapomíná na výrazné zefektivňování letecké dopravy. V šedesátých letech byla průměrná spotřeba kerosinu na cestujícího a 100 kilometrů 8 až 10 litrů, dnes jsou to dva a půl až tři litry. S podobným posunem lze počítat i do budoucna,“ podotkla. Zároveň zmínila, že s letectvím je spojen také problém tzv. „non-CO2“ emisí, tedy především kondenzačních stop, jejichž environmentální dopad je teprve předmětem výzkumu.

Letiště jako taková mají minimální podíl na emisích odvětví a tudíž minimální šanci je redukovat, podle Hykyšové může být klíčová jejich úloha z hlediska zajištění dostatečné infrastruktury pro dekarbonizaci letectví. Samo pražské letiště sleduje svou uhlíkovou stopu od referenčního roku 2009. „Máme to externě ověřeno, certifikováno, takže hodnoty jsou transparentní. Sledujeme emise ve scopu 1 a 2, přičemž emise ve scopu 3, tedy emise z třetích stran, tvoří na letišti 85 procent. Vznikají nejvíce z pojezdů letadel po dráze, přistání a vzletů do určité výšky. Řadu opatření, která snížila pojezdové časy, což vedlo k úspoře paliva a snížení emisí jsme již realizovali, stejně tak opatření ke snížení energetické náročnosti z provozu letiště,“ vysvětlila Hykyšová. Vlastní emise tak Letiště Praha proti roku 2009 snížilo o 68 procent a má i další závazky v oblasti odběru zelené elektřiny, tak aby do roku 2030 dosáhlo uhlíkové neutrality. „Potenciál vidíme ve fotovoltaice i v elektromobilitě,“ dodala.

Letiště však zároveň eviduje již dnes projevy klimatické změny a musí na ně reagovat. „Sledujeme celou řadu meteorologických parametrů, množství srážek, směr a sílu větru či hladinu podzemních vod a vidíme trendy, které ukazují, že se opravdu něco děje.“ V této souvislosti připomíná, že letiště coby místo s velkým množstvím zpevněných ploch se například musí vypořádat s trendem prudkých srážek, respektive potřebou rychlého odvodnění, avšak zároveň stojí o jistou retenci vody. Tato modrozelená řešení nejsou jednoduchá a budou se podle Hykyšové začleňovat postupně.

Samostatnou kapitolou je pak nestandardní vývoj v proudění vzduchu. „Převládající jihovýchodní vítr se jednu sezónu úplně otočil, což znamenalo častější využívání opačného směru hlavní ranveje, protože letadla musí startovat proti větru. To má samozřejmě vliv na jiné rozprostření hlukové zátěže. Těžko říct, nakolik to souvisí s klimatickými změnami, ale je to nestandardní jev, který se nám v menší míře projevil i v loňském roce,“ uvedla Hykyšová a dodala, že letiště tyto trendy sleduje a vyhodnocuje i z hlediska dopadů klimatických změn do vlastního provozu.  

Při financování udržitelných záměrů pražské letiště používá z největší části vlastní prostředky a tam, kde to jde, čerpá dotace. Zároveň využívá specifického nástroje, který míří k motivaci dopravců. „Jde o hlukové poplatky, které dopravce vedou k tomu, aby na linky k nám nasazovali tišší letadla. Používáme je již od devadesátých let, letos jsme je znovu zpřísňovali. Výnos z hlukových poplatků pak využíváme pouze na řešení hlukové problematiky,“ přiblížila Soňa Hykyšová. Letiště též čerpá sedmimiliardový úvěr s ESG dodatkem, který je vázaný na KPI spojená s dekarbonizací.