Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) zveřejnil část své šesté hodnotící zprávy, který se zaměřuje na dopady, adaptace a zranitelnost klimatického systému. Zpráva potvrzuje a dále zpřesňuje, jak změna klimatu ovlivňuje přírodu i životy lidí na planetě. Podle vědců roste počet extrémních projevů počasí a miliony lidí tak čelí akutnímu nedostatku potravin a horší dostupnosti vody. Lidstvo musí být ve své snaze omezit dopady změny klimatu mnohem aktivnější a co nejrychleji začít uskutečňovat všechna opatření.
Podle šesté hodnotící zprávy IPCC jdou škody a nevratné ztráty oproti odhadům v předchozí zprávě výš. V příštích dvaceti letech bude svět čelit zřejmě nevyhnutelným dopadům s tím, že průměrná globální teplota vzroste o 1,5 stupně Celsia nad dlouhodobý normál předindustriálního období. Negativní dopady na lidstvo se týkají zejména problémech ve městech, ve kterých žije více než polovina populace celého světa. Na ty dopadají nejen vlny veder, ale také znečištěné ovzduší nebo rozšiřování přenosných nemocí.
Města také podle zprávy představují příležitost pro adaptační opatření, počínaje zelenými budovami, přes udržitelné systémy dopravy, které spojují města s venkovskými oblastmi, až po obnovitelnou energii a bezpečné dodávky pitné vody.
Hlavní negativní dopady změny klimatu se v České republice vedle růstu teploty týkají především vodního režimu, častější jsou jak povodně, tak vlny sucha. Ty působí negativně nejen na přístup k pitné vodě, ale také například na lesní porosty. Ruku v ruce se snahou o omezení emisí skleníkových plynů se proto Ministerstvo životního prostředí věnuje adaptacím, s důrazem na projekty, které mají přesah do dalších oblastí, jako je ochrana a zlepšení stavu české krajiny nebo zadržení vody v krajině. Důležitá jsou také opatření, která kombinují snižování emisí a adaptace, jako je třeba zateplování budov se zakládáním zelených střech nebo hospodařením se srážkovými vodami.
Ministerstvo životního prostředí v loňském roce dokončilo aktualizaci dvou hlavních strategických dokumentů, které definují potřeby ČR v adaptaci na změnu klimatu pro nadcházející léta – Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR a Národního akčního plánu adaptace na změnu klimatu. Oba dokumenty obsahují priority pro adaptaci všech klíčových sektorů a oblastí, jako je lesní hospodářství, zemědělství, vodní hospodářství, urbanizovanou krajinu nebo řešení mimořádných událostí. Například v lidských sídlech chce posílit odolnost vůči všem projevům změny klimatu, tedy nejen zajistit protipovodňovou ochranu, ale snížit také nadměrnou teplotní zátěž obyvatel v důsledku přehřívání. To pomůže zajistit zelená infrastruktura, na kterou jsou bezprostředně vyhrazeny téměř tři miliardy korun v Národním plánu obnovy. Dalších více než 62 miliard korun nabídne Operační programu Životní prostředí na projekty spojené s přístupem k vodě a adaptacím jak ve volné krajině, tak ve městech.
Ministerstvo také podporuje zpracování místních adaptačních strategií. Města a obce se v posledních letech mohou s podporou MŽP zapojit do celoevropské iniciativy Pakt starostů a primátorů pro klima a energii. Tuto možnost využilo zatím přes 80 obcí. Koncem loňského roku byla vyhlášena nová výzva z Národního programu Životní prostředí s alokací 10 milionů korun.
Překlad zprávy pracovní skupiny WGI k fyzikálním základům je dostupný zde.
Znění tiskové zprávy k dispozici zde.
Comentarios