top of page

Komunitní energetika je cesta správným směrem, ale prospěla by jí některá vylepšení


David Padyšák, který je členem realitního tým v pražské pobočce globální advokátní kanceláře DLA Piper.

Od poloviny letošního roku mohou v Česku vznikat takzvané energetické komunity, v rámci nichž lze sdílet lokálně vyrobenou elektřinu mezi různými odběrnými místy. Typicky tak obec může z fotovoltaiky na střeše školy pohánět ještě třeba obecní úřad a hasičskou zbrojnici. "Tato novinka určitě přispívá k tomu, že spotřebitelé, i ti drobní, věnují větší pozornost tomu, z jakých zdrojů energii získávají," řekl v živém streamu Trendy v udržitelnosti projektu [ta]Udržitelnost David Padyšák, který je členem realitního tým v pražské pobočce globální advokátní kanceláře DLA Piper. Komunitní energetika je podle něj cesta správným směrem, jen by dosavadnímu nastavení prospěly některé modifikace. Jde například o možnost spojit sdílení a ukládání energie do virtuální baterie, což se zatím vylučuje.

 

Dosavadní čísla každopádně dokazují značný zájem o komunitní energetiku. Elektroenergetické datové centrum, kde se sbíhají všechny potřebné informace, aby sdílení energie mohlo probíhat, podle Padyšáka eviduje vyšší jednotky tisíc žádostí o registraci výroben a odběrných míst. Skutečný rozsah rozšíření této energetické spolupráce se ale bude odvíjet od konkrétní formy komunity. Aktuální právní úprava zná dvě. Takzvaný aktivní zákazník může sdílet vyrobenou elektřinu až s deseti dalšími přípojnými místy po celém území Česka. Energetické společenství pak může mít až tisíc členů, ale sdílení je umožněno jen v hranicích tří sousedních správních obvodů obce s rozšířenou působností.


Jednou z velkých předností komunitního sdílení je to, že může zajistit zelenou energii i pro budovy, které si vlastní obnovitelný zdroj mohou pořídit jen těžko. Podobnou možností jsou i takzvané PPA (Power Purchase Agreement) kontrakty, kdy se správce či provozovatel budovy domluví s majitelem obnovitelného zdroje na dlouhodobých virtuálních dodávkách bezemisní energie. Její kouzlo spočívá v tom, že vylepšuje udržitelnou bilanci staveb, což bude stále větší téma. Budovy totiž mají v EU na svědomí 40 procent veškeré spotřeby energií a celá udržitelná transformace se do velké točí kolem jejího snižování a náhrady fosilních paliv. "Z těch zmíněných 40 procent představuje zhruba 80 procent energie pro vytápění budov. Realitní sektor a speciálně development je tak jedna z oblastí, na kterou je třeba se soustředit, abychom uhlíkovou stopu redukovali," uvedl David Padyšák.


Významný posun má přinést letos schválená evropská směrnice o energetické náročnosti budov. "Do roku 2050 stanovuje velmi ambiciózní plán, že všechny budovy musí být energeticky neutrální a mít celkově nulové emise," nastínil expert z DLA Piper. Na této cestě jsou přitom nastaveny milníky, kdy se má do roku 2030 snížit průměrná spotřeba energie všech stávajících obytných budov o 16 procent a do roku 2033 o 20 až 22 procent, a to prostřednictvím celkových renovací. Do roku 2040 by pak mělo zcela zmizet vytápění na fosilní paliva. "Stát musí vytvořit podmínky pro to, aby koncoví uživatelé, developeři, investoři mohly tyto cíle splnit. Bude muset přijít s nějakou podporou a s nějakými alternativními produkty, kterými je bude motivovat i jinak než tím, že se to prostě nařídí," uvedl David Padyšák. Ruku v ruce jde podle něj i to, že pro potřebné renovace a přestavby bude třeba připravit povolovací procesy. Ty jsou zatím v tuzemsku velmi zdlouhavé. "Rok 2050 se nám může zdát jako vzdálená budoucnost, ale z hlediska povolovacích procesů nemusí být splnění tohoto termínu zase tak jednoduché," podotkl.


Nakolik dnes udržitelnost budov posouvají sami jejich uživatelé, konkrétně nájemci? Změnila zelená transformace výrazně realitní transakce? Je Česko v energetice předvídatelné pro investory a developery? Sleduje celý rozhovor s Davidem Padyšákem.

 


Comments


bottom of page