Počet pojistných událostí z živelných pohrom, která registrovala Generali Česká pojišťovna, se letos proti roku 2014 ztrojnásobil na 63 tisíc. Jen stoletá a větší voda byla za posledních 30 let v Česku třikrát. V roce 2021 bylo nepříjemnou novinkou tornádo. Nejenže se zvyšuje frekvence řádění živlů a počty škod, rostou i náklady na pojistné plnění a vývoj posledních let přepisuje rizikové modely. V první linii je zemědělství jakožto podnikání pod širým nebem, ale změna klimatu dopadá na ekonomiku napříč obory. V živém streamu Trendy v udržitelnosti to uvedli Alena Stiborová, manažerka zemědělského pojištění, a Martin Flajšar, ředitel produktového managementu podnikatelského pojištění, oba zástupci největší tuzemské pojišťovny podle předepsaného pojistného.

Výmluvně trendy poslední doby ilustruje právě končící rok. "Pokud bych ho měla charakterizovat jedním slovem, tak byl extrémní, a to ze všech pohledů, tedy co se týká počtu škod, jejich rozsahu i mixu rizik, která škody způsobila," uvedla Alena Stiborová. Na přelomu dubna a května přišly jarní mrazy, které z pohledu Generali České pojišťovny způsobily nejhorší škody za posledních 18 let. Na přelomu června a července následovalo krupobití, které mělo za následek 530 pojistných událostí za 380 milionů korun. "To byl velký nárůst a krupobití způsobilo opravdu dramatické škody po celé České republice," podotkla Stiborová. Sezónu završily záplavy, které zasáhly zejména severní Moravu.
Pojistných událostí v zemědělství podle ní přibývá dlouhodobě a roste jejich závažnost. Příkladem mohou být jarní mrazy, které působily škody i v minulosti, ale spíše sporadicky. "Za posledních 15 let ovšem nastaly sedmkrát, což je enormní číslo," uvedla Stiborová. Také se podle ní prodlužuje rizikové období. Zatímco dříve pojišťovna řešila škody v zemědělské prvovýrobě zejména od května do srpna, nyní sezóna začíná už od počátku dubna a extrémní jevy, dříve typické pro léto, přicházejí až do poloviny října.
Největší škody zemědělcům stále způsobuje krupobití. Nezanedbatelná jsou ale i rizika vichřice, která krupobití často provází. Dále mezi hlavní hrozby patří již zmíněné jarní mrazy a také záplavy a povodně. Nejde ale jen o živelní pohromy či extrémy počasí. K významným vlivům patří i rostoucí teplota. "Zatímco v období od roku 1800 do roku 1960 byla průměrná teplota 6,7 stupňů Celsia, mezi lety 2000 až 2023 to bylo 8,7 stupňů Celsia," uvedla Alena Stiborová. To s sebou mimo jiné přináší epizody sucha a s tím větrnou erozi. Dalším z efektů je rostoucí počet tropických dní, což ovlivňuje množství a kvalitu sklizně, ale i chov zvířat – snižuje se příjem krmiva, dojivost i reprodukce. "Při vysokých teplotách také chybí kyslík ve vodách a komplikuje se chov ryb," zmínila expertka Generali České pojišťovny.
Její kolega Martin Flajšar podotkl, že klimatická změna dopadá na celou řadu dalších oborů. Nepravidelnost srážek, které nepřicházejí vůbec nebo naopak v extrémním množství, komplikuje vodohospodářství a dopadá na průmysl závislý na pravidelné dodávce vody. "Dále nesmíme zapomínat na energetiku. Podívejme se jenom, jak roste spotřeba energie na to, abychom uchladili a uklimatizovali tropické dny během roku. Podívejme se na dopravu. Pokud živelné události nebo změna klimatu zasáhnou dopravní infrastrukturu, narušení logistických tras a procesů má drtivý dopad. Podívejme se na cestovní ruch, vždyť každý jsme viděli zimní střediska bez sněhu. Na jihu Evropy se naopak v některých turistických destinacích v létě nedá vydržet. Takto bychom mohli vzít stavebnictví, zdravotnictví ...," vyjmenoval Flajšar.
Přizpůsobovat se podle něj musí i pojišťovnictví, nejen kvůli rostoucí frekvenci a objemu škod, ale i kvůli novým rizikům. "Musíme mít nástroje, které dokážou rizika ocenit a nabídnout klientům správný rozsah pojištění tak, aby je dokázali krýt," uvedl Martin Flajšar s tím, že pojišťovnictví má velkou roli v tom, aby byl ekonomický systém vůči novým výzvám odolnější. Vývoj uplynulých let podle něj logicky dopadá do cen pojištění, ale ovlivňuje také nástup technologií, které pomáhají předpovídat a vyhodnocovat rizika a na druhé straně rychle řešit pojistné události. "V retailovém pojištění máme běžně po 30 dnech vyřízeno 90 procent pojistných událostí, protože už není potřeba, aby všude byl náš likvidátor, nebo mobilní technik. Dokážeme využít automatizaci a škody proplatit," přiblížil Flajšar.
Nakolik se pod vlivem zkušeností posledních let rozrůstá paleta pojištění a co vše si mohou pojistit například zemědělci? Dostanou výhodnější podmínky ti, kteří se snaží chovat udržitelně? A co o tuzemském byznysu vypovídá soutěž SME EnterPRIZE? Sledujte celý rozhovor s Alenou Stiborovou a Martinem Flajšarem.
Comments