Prodej elektromobilů loni v Česku významně zrychlil a viditelně se začal rozvíjet i trh elektrických ojetin. Šéf společnosti E.ON Drive Infrastructure CZ Martin Klíma za tím vidí rozšiřující se nabídku bateriových vozů, výrazné zlepšování jejích vlastností i atraktivnější cenovky. "Pionýrskou etapu elektromobility máme zdárně za sebou, jak co se týká vlastností aut, tak výstavby infrastruktury v České republice, a stále více směřujeme k masovějšímu trhu," uvedl Klíma v nové sérii rozhovorů Trendy v udržitelnosti. Na pováženou je podle něj ale stále nízký tržní podíl elektromobilů. Ještě o poznání složitější je pak výhled v nákladní dopravě do zásuvky, kde se tyčí nejeden otazník či vykřičník.
Šéf jedné z klíčových tuzemských firem zaměřených na budování dobíjecí infrastruktury se přiklání k tomu, že by Evropa měla revidovat svoji sázku na nákladní dopravu poháněnou čistě elektřinou a podpořit i jiné alternativní zdroje. "Nelíbí se mi, že se prostě škrtlo LNG a CNG, protože infrastruktura tady byla vybudována, výraznější přechod k těmto palivům by byl mnohem snadnější a emise by se ušetřily výrazně rychleji," uvedl Klíma.
Větší rozmach zejména těžké nákladní dopravy na elektřinu totiž klade obrovské nároky na veřejné dobíjecí kapacity. "V případě infrastruktury pro osobní vozidla strach nemám, protože naše plány i plány konkurentů jsou poměrně ambiciózní, ale u nákladní dopravy už tak optimistický nejsem. Tam opravdu vidím velké riziko," řekl Martin Klíma. Konkrétní požadavky na rozvoj dobíjecí sítě stanovuje nové evropské nařízení o zavádění infrastruktury pro alternativní paliva (AFIR). To mimo jiné říká, že do konce roku 2030 by měl být na hlavních silničních tazích Evropy zahrnutých pod zkratkou TEN-T dobíjecí park pro nákladní auta s výkonem 3,6 megawattu každých 60 kilometrů. Podle Klímy to není nereálné, ale je třeba si položit otázku, zda i to není málo.
Jestliže se dnes hovoří o megawattovém standardu pro dobíjecí výkon, znamená to zaokrouhleně čtyři dobíječky pro čtyři vozidla. "Nemyslím si, že to bude vzhledem k počtu kamionů dost. Představa, že budou čekat frontu, je utopie, stejně jako představa, že takovýto hub vybudujeme každých 30 kilometrů," uvedl Klíma. Zásadním limitem je podle něj dostatek ploch s elektrickým připojením o potřebné kapacitě. Pokud kapacita chybí, zpravidla už nestačí vybudovat trafostanici jako v případě dobíjení osobních vozů, ale je třeba rozvodna, jejíž cena se pohybuje v desítkách milionů korun. Celkové investiční náklady jsou pak enormní.
"I v ostatních zemích, které jsou dál, vidíme, že to není tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Doufáme, že požadavky nařízení AFIR zvládneme, ale rozhodně to nebude stačit na to, abychom tu měli stoprocentně elektrifikovanou nákladní dopravu," shrnul Martin Klíma. Otevření prostoru pro další paliva, jako jsou různé druhy plynu, by podle něj umožnilo snížit emise a zároveň udržet logistické řetězce, na nichž stojí naše nákupní zvyklosti. Jinak je řešením jen zkrácení přepravních tras, což se nebude líbit zákazníkům, kteří uvykli například celoroční nabídce čerstvého ovoce a zeleniny.
Šéf E.ON Drive Infrastructure CZ se pozastavil také nad tím, že v tržním podílu elektromobilů se Česko řadí na samý chvost Evropy. "Pokud jsou výrazně před námi země jako Rumunsko či Bulharsko, které mají horší průměrný příjem na obyvatele, tak tady něco není úplně v pořádku," uvedl. Změnit to podle něj může hlavně zkušenost uživatelů elektroaut a s ní měnící se vnímání ve společnosti. Česko je totiž silně orientováno na výrobu automobilů, ale obecná rétorika stále sklouzává k zachraňování spalovacích motorů. "V loňském roce se objevila zpráva, že byl Škodě Auto svěřen vývoj spalovacích motorů pro celý koncern a tady to vyvolalo velké ovace. Pro mě to ale bylo naprosté zklamání, protože soustředit se na vývoj něčeho, co má v roce 2035 v Evropě skončit, rozhodně dobrá zpráva není," řekl Martin Klíma.
Jaké hodnocení si od firem vysloužil dotační program na nákup elektromobilů? Jsou opravdu tak silnou hrozbou pro evropský autoprůmysl čínská elektroauta? Co je dnes standard rychlodobíjení? Celý rozhovor s Martinem Klímou sledujte zde.