• Redakce

Jak vypadá Cirkulární Praha? Prioritou je stavebnictví i předcházení vzniku odpadu

Druhá část streamu projektu [ta] UDRŽITELNOST se zaměřila na strategii Cirkulární Praha 2030. Projekt přiblížila Pavla Antonínová, specialistka na odpadové hospodářství Magistrátu hlavního města Prahy. Jaké čtyři oblasti jsou pro Prahu a její strategii prioritní? Jak předcházet odpadu? Je desertifikace problémem i v České republice? Odpovědi na otázky naleznete v článku nebo v níže uvedeném odkazu.

 

Udržitelnost je pro Hlavní město Prahu klíčová a snaží se jí co nejvíce podporovat. Proto zpracovalo také strategii Cirkulární Praha 2030, která pracuje na snížení potřeby primárních surovin, snížení emisí skleníkových plynů a snížení produkce odpadů. „Tento projekt navazuje na klimatický závazek hlavního města a podle vzoru jiných evropských měst se snaží zavádět do městského ekosystému principy oběhového hospodářství. Tedy materiál nekončí jako odpad, ale je znovu využit, buď v původním smyslu nebo přetvořeném, ale je stále využíván,“ vysvětluje Pavla Antonínová, která je specialistkou na odpadové hospodářství Magistrátu hlavního města Prahy. Dále uvádí, že Praha si ve strategii stanovila čtyři prioritní oblasti - stavebnictví, nakládání s vodou, předcházení vzniku odpadu, zemědělství a potraviny.


Největší výzvou pro Prahu je zejména předcházení vzniku odpadu, dále separace biologicky rozložitelných odpadů a jejich další využití jako certifikovaného kompostu nebo digestátu, či postupné zavádění multikomoditního sběru, tedy společného sběru plastů, nápojových kartonů a kovových obalů.


Podle Antonínové největší množství odpadu vzniká právě ve stavebnictví, díky stavebnímu a demoličními odpadu. Z celkového množství pražského odpadu jsou to tři čtvrtiny. „Pražské služby realizují nový projekt, během kterého využívají škváru, která zbyde po procesu energetického zpracování odpadu a doteď nebyla využívána. Legislativa nově povolila, že bude moct být drcena a využívána jako podklad pro silnice a cesty,” přibližuje Antonínová.


Magistrát hlavního města Prahy se také těší z nové spolupráce se sběrnými dvory. Těch na území Prahy funguje celkem 19 a slouží jako určitá poslední štace života odpadu, který občané nemohou odložit jinde. Ne vždy jde o odpad, který by už byl úplně neupotřebitelný. To například platí až pro 40 procent odloženého nábytku. „Město se nyní snaží vypořádávat s objemným odpadem. Jde o odpad, který mnohdy končí v dobrém stavu na sběrném dvoře. Již na čtyřech pražských sběrných dvorech jsme zavedli, takzvané REUSE pointy. Tam lidé mohou zdarma odkládat například kusy nábytku, které by mohly být ještě opraveny, využity nebo si je může rovnou někdo odvézt. Do budoucna bychom jsme se chtěli propojit s jinými firmami, které také pracují na této problematice a společně se rozvíjet, proto budeme rádi pokud dorazí k nám na Magistrát a otevřeme dialog,” dodává Antonínová.


Podle Pavly Antonínové je klíčovým tématem také nakládání s vodou. „Sice se to nezdá, ale desertifikace a sucho je velký problémem i v České republice a pitné vody bychom si měli více vážit,” vysvětluje s tím, že je velký luxus v evropských domácnostech to, že splachujeme toaletu pitnou vodou. I proto je voda jednou z prioritních oblastí strategie Cirkulární Praha 2030. Z debaty v rámci živého streamů také vyplynulo, že hlavní město Praha se snaží podporovat zemědělce, aby pěstovali na městských pozemcích potřebné potraviny, namísto řepky olejky a aplikovali i ekologické zemědělství.


Strategii Cirkulární Praha 2030 si můžete prohlédnout zde.

Záznam debaty s Pavlou Antonínovou je dostupný zde.