Globalizovaná ekonomika je založena na rozsáhlé logistice, v rámci níž putuje zboží mezi různými kouty planety. Neobejde se přitom bez obalů, které jeho bezpečnou přepravu umožňují a plní i další funkce. Z každého obalu se však dříve či později stává odpad. Na nápravě tohoto stavu pracuje Evropská komise a činí se i jednotlivé firmy. Aktivty společnosti DS Smith Packaging v živém streamu Trendy v udržitelnosti představili generální ředitel firmy pro střední Evropu Martin Němec a manažer pro design a inovace Miroslav Bárta.
Evropská unie postupně uvádí do praxe direktivu známou pod zkratkou PPWR (Packaging and Packaging Waste Regulation), která má stanovit nový právní rámec pro nakládání s obaly a obalovým odpadem. Tato regulace počítá s tím, že od roku 2030 budou všechny obaly recyklovatelné, což bude vyžadovat zásadní změnu použitých technologií i designu. PPWR též stanoví, že do roku 2030 se obalový odpad musí snížit o pět procent proti roku 2018, do roku 2035 o deset procent, do roku 2040 pak o 15 procent.
Martin Němec upozornil, že direktiva, závazná pro všechny vlády členských zemí, si staví velmi ambiciózní cíl. “Požadavek, aby byly za pět let všechny obaly recyklovatelné, bude nejen pro obalový průmysl velká výzva. Direktiva též zakazuje některé individuální obaly, které se v dnešní době používají, například smršťovací fólie, obaly v pohostinství nebo balení ovoce a zeleniny do jednoho a půl kilogramu, a zároveň říká, že by se měly objevit opakovaně použitelné obaly v míře 40 procent v roce 2030 a 70 procent v roce 2040,” přiblížil Němec. Smyslem direktivy je odbourat hlavně plastové obaly. Němec to považuje za výzvu technologickou i vývojovou, proto očekává, že výrobci obalů budou hledat možná řešení společně s výrobci zboží.
Podle Miroslava Bárty bude sice naplnění cílů PPWR náročné, ale nikoli nemožné, protože firmy se tímto směrem vydaly již před časem samy. “Spousta globálních firem, a DS Smith je mezi nimi, už pracuje na různých inovativních projektech, které chtějí změnit obalové koncepty, změnit materiálovou strukturu obalů. Výhoda je, že máme pět let na to, abychom cíle začali naplňovat. To znamená, že nás, nejen obaláře, ale i zákazníky, uživatele obalů, a nakonec celou společnost čeká období, v němž budeme nacházet nová řešení a také je přijímat a učit se je používat,” řekl Bárta. Samotná DS Smith podle něj již dnes implementuje projekty, které jsou v souladu s novou směrnicí, případně ji z velké části naplňují. “Dosahujeme toho právě tím, že se snažíme recyklovat a lépe kontrolovat běh materiálu.”
Lepší ergonomie
Na příkladu zmíněné smršťovací fólie, tedy obalu, který se typicky používá k balení nápojů do tzv. six packů, lze ilustrovat, že náhrada je možná již nyní. Martin Němec zmínil, že v Rakousku či některých dalších evropských zemích jsou již náhradní řešení na trhu. “Řeší se to dlouhodobě, ta řešení jsou různá, od různých výrobců, ale jsou funkční a ověřená, ať už na bázi papíru či jiných biodegradabilních zdrojů. V Česku jsme k tomu zatím nedospěli, ale myslím, že je to otázka času,” předpověděl Němec.
Právě zkušenosti z Rakouska jsou z hlediska DS Smith podstatné nejen pro geografickou blízkost, ale i kvůli tomu, že sama firma tam již některé ze svých inovací umístila na trh. “Dodali jsme řešení, které nazýváme Lift Up. Smršťovací fólii nahrazuje jednoduchý papírový clip, který zafixuje šest lahví tak, aby je bylo možné jednoduše odnést. Rozhoupání jednotlivých lahví brání papírový pás nasazený v rámci automatického balení. Jde tedy o plně recyklovatelné řešení,” přiblížil Bárta. Dodal, že řešení se ukazuje jako spolehlivé i pro opakovatelné použití a jako pohodlnější do ruky, především ale pro klienta představuje významnou úsporu. “Náš rakouský zákazník takto ušetřil 200 tun plastové fólie ročně,” vyčíslil Bárta.
Komodita místo odpadu
Opakovaná použitelnost obalů je alfou a omegou celého snažení. Jenže co nad rámec pivních lahví či sudů, případně plynových lahví lze ještě uvést? Navíc v těchto případech jde o desetiletí uplatňovanou praxi. “To jsou zářné příklady dobré praxe z minulosti. Dnes, když se podíváme do segmentu e-commerce, většina obalů je připravena minimálně na dvě cesty pro případ, že byste chtěl zboží vrátit. Karton či vlnitá lepenka jsou k tomu vhodné. Existují i industriální řešení na bázi vratných obalů, která fungují mezi firmami. Zajímavé je, ze kartonové obaly jako takové byly vyjmuty z procesu návratnosti, ale průmysl kolem vlnité lepenky na těch řešeních přesto pracuje,” uvedl Martin Němec.
Samostatnou kapitolou je oblast obalového odpadu, který vzniká v rámci výroby. I v tomto odvětví se DS Smith snaží být aktivní. “Máme projekt, který nevznikl proto, aby nahradil nějaký současný nevyhovující obal, ale proto, aby se zredukovalo množství lepenkového odpadu,” vysvětlil Bárta. Zmínil přitom příklad výrobní firmy, která za rok nastřádala 180 tun odpadové lepenky z obalů, v nichž jí dodavatelé posílají díly. “Využili jsme znalostí logistických návyků dané firmy a připravili jsme dvě velikosti flexibilních obalů, které jsou připraveny na opakované použití. Karton je jen kvalitnější a důmyslně řešený, aby ho šlo opakovaně skládat a rozkládat. Je schopný až desetinásobného použití,” uvedl Bárta. Přestože jde o relativně jednoduchý a velmi účinný recept, neobejde se bez vyšší počáteční investice a jisté změny mindsetu zaměstnanců, kteří místo odpadu nyní pracují s “komoditou”. Tato vyšší investice se podle Barty firmě vrátí po třetím použití důmyslného kartonu.
Co ze závazků EU je podle znalců trhu s obalovými materiály splnitelné a co ne? Které typy obalů či materiálů budou muset zcela zmizet ze scény? A jaká odvětví ekonomiky představují z pohledu odpadu z obalů největší zátěž? Poslechněte si celý rozhovor s Martinem Němcem a Miroslavem Bártou z DS Smith Packaging.
Comments