• Redakce

Experti z celého světa pomáhají díky novým technologiím českému chmelu

Změny klimatu, výkyvy počasí a především nepředvídatelné množství srážek v průběhu roku stále více ovlivňují pěstování chmele. Nový projekt PRO CHMEL, za kterým stojí mimo jiné Plzeňský Prazdroj, propojuje experty z celého světa, aby za pomoci nejmodernějších technologií českým chmelařům pomohl efektivněji zavlažovat. Jeho hlavním cílem je zachovat český chmel v dostatečném množství a kvalitě i pro budoucnost. Nové aktivity navazují na projekt Chytrá chmelnice, který přinesl první výsledky již během této sklizně.

 

Na projektu spolupracují společnosti Plzeňský Prazdroj, Asahi, Microsoft a Agritecture s pěstiteli ze žatecké chmelařské oblasti. Nejmodernější technologie mají chmelařům pomoci mapovat srážky, vlhkost a obsah živin v půdě, a to na úrovni jednotlivých částí chmelnic. Ukáží i to, jak rostliny chmele reagují na jednotlivé změny počasí i stav vody a minerálů. Projekt přinese softwarové řešení, které bude pěstitelům poskytovat detailní informace pro optimální pěstování rostlin. Ukáže jim kdy, které části chmelnice a v jakém množství mají zavlažovat, aby rostliny prospívaly a pěstitelé zároveň neplýtvali vodu, které je zejména v některých částech Žatecka nedostatek.


Klimatické změny chmelu nesvědčí

Chmel je více než jiné plodiny závislý na dostatku vláhy. Jestliže jí je málo, rostlina strádá. Pokud má vody dost, dokáže během dvou měsíců narůst až do výšky sedmi metrů. A úroda je pak bohatá a kvalitní. To je případ i této sklizně. Z údajů vyplývá, že by úroda mohla přesáhnout hranici osmi tisíc tun suchého chmele. „Tolik se v Česku naposledy sklidilo v roce 1996. Tehdy ale byla postatně vyšší výměra chmelnic. Letos na tom má hlavní podíl počasí, které bylo pro chmel víc než příznivé. Pršelo každý měsíc, a to i v jinak suchých místech na Žatecku. Takové bychom si přáli každý rok. Bohužel je to ale zase extrém, sice pozitivní, ale ze zkušeností z minulých patnácti let víme, že za rok to může být o desítky procet opět horší právě kvůli výkyvům počasí. A pro nás by bylo lepší, kdyby stejně jako v minulosti byly roky vyrovnané,“ říká Zdeněk Rosa, předseda představenstva Chmelařtví, družstva Žatec.


V posledních deseti letech produkce chmele každoročně výrazně kolísá, a to právě vlivem nestálosti počasí a nedostatku vody. Příkladem je rok 2012, kdy české chmelnice vyprodukovaly jen 4,3 tisíce tun sklizně, zatímco o čtyři roky později přes 7,7 tisíce tun. Tedy rozdíl v úrodě o 44%, přičemž plocha chmelnic se změnila jen o 8,5%. „Proto jsme museli některé plochy v poslední dekádě kvůli klesající hladině spodních vod dokonce zcela vypustit. Nic na tom nemění ani silné lijáky minulého, ale vlastně ani nynějšího léta. Pokud totiž prší jen někde, jen někdy a v podobě prudkých přívalových deštů, je to na škodu. Voda totiž může poškodit mechanicky rostlinu, nestačí se vsáknout, odteče a rostlina trpí suchem dál,” přibližuje situaci Zdeněk Rosa.


Proto vznikl projekt PRO CHMEL, který inicioval dlouholetý partner českých chmelařů Plzeňský Prazdroj s mateřskou společností Asahi. „Bez chmelu by pivo nechutnalo tak, jak ho známe. Dává mu hořkou chuť i typickou vůni. Spolu s vodou a ječmenem jde o zásadní surovinu, o kterou se musíme starat, aby si miliony lidí v Česku i ve světe mohli stále vychutnávat české pivo. V posledních letech jsme pěstitele podporovali prostřednictvím projektu Chytrá chmelnice, který mapoval srážky v jednotlivých oblastech. Chtěli jsme se ale dostat ještě dál a nabídnout chmelařům co nejpřesnější data o půdě a klimatických podmínkách nejen na konkrétní chmelnici, ale dokonce i řádek od řádku,“ popisuje Ivan Tučník z Plzeňského Prazdroje, vedoucí projektu PRO CHMEL.




Chmelové EKG

Prazdroj myšlenku rozvíjel ve spolupráci se společností Microsoft. Společně projekt také financují. Microsoft poskytl grant ve výši 190 tisíc dolarů z programu AI for Earth. Obdobnou částkou se podílí i Prazdroj společně s Asahi. Společně oslovili ještě specialistu na chytrá technologická řešení pro zemědělskou výrobu, americkou společnost Agritecture. Ta v listopadu roku 2021 umístila na 6 chmelnicích citlivé meteostanice a půdní čidla, které budou až do příští sklizně chmele v září 2022 zaznamenávat v desetiminutových intervalech důležité údaje o teplotě a vlhkosti půdy, to až do hloubky 120 centimetrů. Na jaře tohoto roku experti z Agritecture umístí další speciální senzory přímo na rostliny chmele, které budou tou dobou růst už nad zemí. „Jde o takové chmelové EKG, které poskytne unikátní informace o tom, co český chmel potřebuje. Během celého jednoho růstového cyklu až do sklizně 2022 budeme sbírat data o vlivu počasí na růstu chmele,“ vysvětluje výkonný ředitel Agritecture Henry Gordon-Smith.

Použité technologie umožní získat unikátní vstupní databázi dat. Tu doplní Microsoft o satelitní snímky i analýzu historických údajů o klimatu v jednotlivých mikroregionech. Obě technologické společnosti pak spolu vyvinou software s mobilní aplikací, který bude za pomocí umělé inteligence umět sesbíraná data vyhodnotit tak, aby pěstovatelům poradila, při jakých klimatických podmínkách a na kterých částech chmelnic mají zavlažovat. To by mělo vést nejen k úsporám vody, ale zejména k zachování kvality chmele i vypěstovaného množství. „Svět čelí stále novým enviromentálním výzvám, proto se našimi technologiemi i grantovým programem snažíme podporovat jejich řešení. Věříme, že se nám podaří pomoci i českému chmelu. V dalším kroku bychom chtěli pěstovatelům nabídnout nástroj, který dokázal blížící změny počasí v mikroregionech predikovat a s předstihem chmelařům říkat, kde nezalévat a v které části chmelnice naopak v přístích dnech vláhu přidat. Doufáme, že díky planetárnímu počítači - nástroji, který budeme s cílem pomoci lidem pochopit ekosystém kolem nich prostřednictvím dostupných dat - budeme schopni lépe monitorovat a modelovat dopad klimatu i lidské činnosti na růst chmele,“ doplňuje Alex Mitro, Microsoft Česká republika a Slovensko.


Po Česku zamíří projekt i do zahraničí

Projekt PRO CHMEL se v první vlně účastní 6 pěstitelů z oblasti Žatecka. Ti byli ve spolupráci s Chmelařským institutem a Svazem pěstitelů chmele ČR vybráni tak, aby pokryli co možná nejširší škálu půdních a klimatických podmínek, v nichž se na Žatecku chmel pěstuje. Počítá se přitom s tím, že technologické řešení, které vznikne po příští sklizni, budou moci používat i další chmelaři nejen na Žatecku, ale z celého světa. Na projektu již nyní spolupracuje zhruba 30 expertů ze tří kontinentů - od Singapuru po San Francisco, od Bělehradu po Quebec.


Více informací naleznete na webu projektu zde.