top of page

Evropu čeká úprava kurzu, Česko by mělo dohánět resty

Česká republika za sebou z pohledu nadnárodních institucí vleče v udržitelnosti několik dluhů. Například z cílů udržitelného rozvoje formulovaných OSN země zaostává především v klimatické adaptaci, což obnáší zadržování vody v krajině, ale třeba i energetickou účinnost či obecně investice do energetiky, uvedl na lednové Euro Byznys Breakfat ekonomický poradce Zastoupení Evropské komise v České republice Josef Schwarz. Z projektu Evropský semestr, což jsou doporučení Evropská komise, zase vyplývá, že Česko má zapracovat na udržitelnosti veřejných financí, čerpání zdrojů z evropských fondů a v posílení kvality a kompetence veřejné správy. „Sem patří třeba eliminace takzvaného silo managementu, který omezuje akceschopnost veřejné správy,“ připomněl fenomén, který se dá vyložit rčením „levá ruka neví, co dělá pravá“.    

 

Zlepšit čerpání evropských peněz je zásadní i proto, že tyto zdroje mají pomoci transformaci celých segmentů ekonomiky směrem k udržitelnosti. „Tento a příští rok jsou významné z hlediska čerpání evropských fondů, které mají nezastupitelnou roli. Třeba investice do infrastruktury mohou evropské fondy pokrýt až z 40 procent,“ uvedl Schwarz. Národní plán obnovy počítá s řadou zásadních investic do elektrifikace a digitalizace železnic, stejně jako do zvýšení energetické účinnosti budov. „Vznikají výzkumná centra, digitální inovační huby na podporu malých a středních podniků, počítá se se vznikem infrastruktury týkající se umělé inteligence, včetně superpočítače v Ostravě,“ vyjmenoval Schwarz rodící se projekty a dodal, že brzy do Česka dorazí zástupci Evropské komise, kteří připraví nový balík doporučení.


Jedním z nejčastěji mediálně zmiňovaných evropských dokumentů posledních let je Zpráva o konkurenceschopnosti EU, kterou loni v září odevzdal bývalý šéf Evropské centrální banky Mario Draghi. Josef Schwarz se v souvislosti s tímto materiálem zaměřil na produktivitu práce. „V posledních dvaceti letech EU ve srovnání se Spojenými státy v oblasti produktivity významně zaostává. Vztahuje se to k digitalizaci, automatizaci, inovacím, vědě a výzkumu a přenosu základních poznatků do praxe. Přestože výzkumné instituce mají potenciál přicházet s patenty, třeba v železniční dopravě, v oblasti biopaliv či syntetických paliv, nedochází k jejich přenosu do aplikované praxe. Je to jednak nedostatečným propojením akademické sféry a byznysu, jednak financováním. V USA se startupy dostanou k financování mnohem snáze a rychleji,“ upozornil Schwarz.


Draghiho zpráva proto doporučuje zkrátit cestu mezi základním a aplikovaným výzkumem zjednodušením regulace a zaměřit se na budování center excelence, která by přilákala i mimoevropské talenty. „Druhá část doporučení se týká dekarbonizace a konkurenceschopnosti, kde zásadním bodem jsou ceny energií. Evropa je druhým největším importérem LNG na světě, přesto si nedokáže vyjednat lepší ceny. Jsou k tomu různé nástroje a snahy, ale zatím se to příliš nedaří,“ přiznal Schwarz.


Třetí oblastí je pak posílení partnerství a obchodu ve třetích zemích. „Za poslední zhruba tři roky se podařilo uzavřít 15 strategických partnerství se státy v Africe a Jižní Americe, která se týkají především kritických surovin. Šéfka komise Ursula von der Leyenová již vytyčila priority a brzy budou představeny v materiálu Competitiveness Compass, který podle Schwarze do značné míry kopíruje doporučení Maria Draghiho. „Hlavní důraz je tam na inovace a konkurenceschopnost, dekarbonizaci a posilování ekonomické nezávislosti,“ dodal.


Nová Evropská komise podle něj jistě celkově upraví dosavadní kurz. Konkrétně se má korekce týkat stěžejního evropského programu Green Deal, ale i některých dalších politik. Letošní rok tak má být například klíčový pro evropský autoprůmysl, což je zásadní otázka i pro českou ekonomiku. „Evropská komise bude naslouchat výrobcům, subdodavatelům, ale třeba i výzkumným pracovištím, která se zabývají bateriemi a dalšími pokročilými technologiemi, a potom ve spolupráci s členskými státy navrhne další postup,“ uvedl Schwarz.


Pomoci podnikatelskému prostředí v EU má podle Schwarze též takzvaný balíček simplifikací, který má být představen ještě v prvním čtvrtletí. Materiál má přispět k zjednodušení procesů, včetně povinnosti nefinančního reportingu, který pro řadu podnikatelů představuje zátěž. 

Comments


bottom of page