top of page

Energetické štítky budov nejsou porovnatelné ani v našem regionu. Německé C může být i slovenské A


Miroslav Kobera, ESG manažer společnosti ZDR Investments

Měly by poskytovat základní orientaci v tom, jak jsou budovy provozně úsporné. Průkazy energetické náročnosti mají sice základní oporu v evropské směrnici, každá země si je ale upravila ve vlastní legislativě značně individuálně a jejich vypovídací hodnota se tak liší. "Výsledkem je, že neumíte na základě průkazů porovnat, jak si stojí stavby v různých zemích, protože například budova, která má v Německu hodnocení C, by na Slovensku mohla získat dokonce až A," říká v novém livestreamu projektu [ta]Udržitelnost Miroslav Kobera, ESG manažer společnosti ZDR Investments, která spravuje fondy investující do nemovitostí. Firma nedávno dokončila svůj první ESG report, který se snažila co nejvíce postavit na tvrdých datech. Průkazy energetické náročnosti budov jsou jedním z příkladů, že takové úsilí ještě naráží na řadu mezer. Další směrnice Evropské unie, takzvané EPBD IV, by už ale měla směřovat k harmonizaci těchto dokumentů.

 

Při tvorbě nefinanční zprávy, která zahrnuje dopady na životní prostředí, vliv na společnost a také řízení firmy, byl podle Kobery nejtěžší právě sběr dat. "Představovalo to asi tři čtvrtiny celé práce," odhadl. Klíčové je proto vybrat vhodný software, který bude umět data automaticky shromažďovat a sumarizovat, protože zvládnout něco takového s excelovskou tabulkou je nemyslitelné. Jen vyčíslení uhlíkové stopy vyžaduje v případě ZDR Investments sebrat údaje o spotřebě elektřiny, dálkového tepla, plynu plus další dodatečné informace z64 retail parků. V každém jsou přitom průměrně čtyři až pět nájemců. Při takovém počtu představují údaje o spotřebách různých energií při měsíční periodicitě ohromné množství informací.

 

Svůj první report firma zpracovala z vlastní iniciativy, povinnosti to pro ni bude podle evropské legislativy až od roku 2026. Podle Miroslava Kobery je premiérovou publikaci třeba považovat za startovní čáru, která zejména ukázala, jaká data už společnost k dispozici má, a jaká jí ještě chybí. Jde právě především o komplexní údaje od nájemců, kvůli nimž bude třeba uzavírat dodatky k nájemním smlouvám. "To bude ještě náročný proces, protože ne všichni jsou ochotní některé informace sdílet," podotkl Kobera.


Přesto už environmentální inventura leccos napověděla. Firma například analyzovala možnosti osadit objekty v Česku a na Slovensku fotovoltaikami, což může zejména v případě energeticky horších staveb významně přispět ke snížení uhlíkové stopy. V Německu a Rakousku už jsou její parky solárními elektrárnami vybaveny. Vyrobenou elektřinu lze totiž posílat rovnou do sítě, která je na připojování nových lokálních zdrojů lépe připravena, takže jde vše rychleji. V Česku a na Slovensku je naopak tlak na to, aby se energie spotřebovala pokud možno v místě výroby. V případě ZDR Investments to vyžadovalo domluvu s nájemci, kteří by energii odebírali. Důležité byly ale samozřejmě i celkové podmínky v daném místě počínaje konstrukcí střechy budovy a konče její dispozicí a předpokládaným osvitem. "Za celé portfolio jsme si potenciální kapacitu spočítali zhruba na 14 megawatt peak, což už je jedna opravdu velká solární elektrárna," uvedl Miroslav Kobera. V plánu je instalovat letos fotovoltaiky o výkonu pět megawatt peak a příští roky přidat další tři megawatty.


Podobně ZDR Investments mapovala množnosti instalace dobíjecích stanic pro elektromobilisty. Protože ti se v retail parku obvykle zdrží do hodiny, než nakoupí, co potřebují, firma se rozhodla pro rychlodobíjecí stanice od 160 kilowatt výkonu. Sama pronajme parkovací místa a instalaci a provoz stanic nechá na partnerovi, který se tímto byznysem zabývá. Výstavba dobíjecí infrastruktury je plánována celkem na tři roky, do konce letošního roku by nabíječky měly stát u prvních deseti z celkem čtyř desítek nákupních parků, které má ZDR Investments v tuzemsku.


ESG report se ale zabývá například i tím, jaká rizika mohou představovat klimatické změny pro portfolio firmy do budoucna. Ukázalo se, že například pro park v chorvatské Pule jsou nepříznivým faktorem sílící nárazové větry od moře, které zvyšují nároky na ukotvení případných dalších fotovoltaických panelů.

 

Jak prodat nezbytnost ESG reportu kolegům, bez jejichž spolupráce to nepůjde? Zajímají se už dnes o udržitelnou agendu investoři do nemovitostních fondů? Mají retail parky perspektivu v rámci komunitní energetiky? Sledujte celý rozhovor s Miroslavem Koberou.



Comentarios


bottom of page