Udržitelná transformace představuje zásadní proměnu fungování společnosti, která se týká všech. Jejími protagonisty jsou ale především firmy a příkladů z praxe není nikdy dost. Na lednové Euro Business Breakfast se v jednom panelu sešli Group ESG manažerka v KKCG Zuzana Filipová a manažer udržitelnosti v Philip Morris International Roman Grametbauer. Řeč byla o konkrétním vlivu udržitelnosti na podnikání a klíčové roli inovací.
Obě organizace zastupované uvedenými řečníky přistupují k tématu udržitelnosti s maximální vážností. Roman Grametbauer tvrdí, že pro kutnohorského výrobce tabákových výrobků jde o téma zcela zásadní. „V našem případě ale nejde jen o minimalizaci negativních externalit souvisejících třeba s provozem firmy na straně jedné a o maximalizaci provozní činnosti či optimalizaci zdrojů na straně druhé. Pro nás je udržitelnost příležitostí pro inovace, růst a dlouhodobé vytváření hodnot. Naše společnost se transformuje a stojí v čele proměny celého nikotinového odvětví. Přecházíme od cigaret k bezdýmným tabákovým výrobkům, tedy od spalování k nahřívání a dalším méně škodlivým alternativám užívání nikotinu. Elektronické přístroje, které toto umožňují, musely být nějakým způsobem vyvinuty, a to je záležitost inovací. Zásadním benefitem je dopad na zdraví uživatelů, protože tyto produkty prokazatelně snižují rizika negativních dopadů,“ uvedl manažer udržitelnosti.
Pro skupinu KKCG je udržitelnost rovněž klíčovou oblastí, kterou se musí zabývat z podstaty, neboť se postupem času rozrostla do firmy s globální působností. Je přítomna na čtyřech kontinentech a zaměstnává přes 16 tisíc lidí. „V portfoliu máme čtyři byznysové pilíře, energetiku, entertainment, development a IT. Navíc jsme ukázkový příklad postupného náběhu povinného ESG reportingu, kdy naše veřejně obchodované společnosti musí zveřejnit data o udržitelnosti již od loňska, velká část skupiny pak splňuje podmínky pro nefinanční reporting od letošního roku. Námi vlastněné veřejně obchodované malé a střední firmy poté s ESG reportováním startují za rok, a protože naše mateřská společnost sídlí mimo Evropskou unii, dopadne na ni povinnost konsolidovaného ESG reportu v roce 2028,“ přiblížila proporce skupiny a dopad nových povinností Filipová.
Přístup KKCG podle ní charakterizuje snaha vnímat tyto nové povinnosti jako příležitost. „Vždy se snažíme jít za hranice možností, nejlépe v propojení s inovacemi. Když chcete chytit vlak, je nejlepší být prvním vagónem, ideálně rovnou lokomotivou. To umožní jen inovace, nové technologie, vývoj. Ty jsou základem udržitelnosti,“ uvedla Filipová.
Jak udělat hodnotnou věc z odpadu
Konkrétní příklady inovací směřujících například k cirkularitě jsou po ruce. Philip Morris má v portfoliu jak elektronické cigarety jednorázové, tak ty opakovaně využitelné. „Spolu s kolegyní, která má tuto oblast na starost, jsme ještě předtím, než byly tyto produkty uvedeny na český trh, apelovali na to, že v rámci našich provozoven musí být k dispozici box na zpětný odběr vysloužilých e-cigaret našich značek a v návaznosti na to i zajištěna jejich recyklace. Kromě nich jsou boxy pro zpětný odběr jednorázových e-cigaret k dispozici i ve vybraných trafikách,“ uvedl Grametbauer.
Společnost má i centrální recyklační hub pro celou Evropskou unii v Maďarsku. „Všechna zařízení, která zákazníci přinesou, v recyklačním centru pečlivě zkontrolujeme a roztřídíme. Ta neopravitelná jsou rozebrána a následně recyklována. Zařízení, která jsou vhodná k obnově či opravě, například ta, co mají drobná povrchová poškození či sníženou kapacitu baterie, využijeme v souladu s přísnými normami pro kvalitu a bezpečnost k repasování a následně za zvýhodněnou cenu, ale se stejnou zárukou, jakou má nový výrobek, míří na trh. Od pouhého zpětného odběru elektrozařízení pro recyklaci se tak nyní posouváme k novému modelu, který je zaměřen také na opětovné použití našich výrobků,“ přiblížil manažer.
Tuzemská divize Philip Morris je oproti jiným pobočkám tohoto gigantu napřed ve spolupráci s univerzitami či startupy. Podle Grametbauera byli v Česku a na Slovensku pionýrem v zavádění elektronických zařízení a jejich zpětného odběru, ale také v úsilí o recyklaci samotných náplní. „Bylo jasné, že hned zkraje musíme řešit možnosti recyklace tabákových náplní. Oslovili jsme VŠCHT v Praze a VUT v Brně, dělali jsme testy recyklovatelnosti a vyplynulo z toho několik možností, kudy jít. Některé ztroskotaly na nákladech, jiné na objemech ve smyslu, že bychom museli kontinuálně vysbírat od spotřebitelů opravdu velké množství, aby se z toho dalo něco vyrobit. Zvažovaly se lehčené cihly, kdy by se materiál přidával do hlíny a při vypálení by ve hmotě cihly vznikla porozita, využití acetátu celuózy jako pětiprocentního aditiva při výrobě filamentu pro 3D tiskárny a další věci. Na Slovensku spolupracujeme s firmou Reneso, která dokáže zužitkovat 100 procent tabákové náplně. V recyklačním stroji projde drcením a ve finále z ní vyrobí peletu, která se následně přidává do asfaltové směsi, kde brání stékavosti pojiva při převážení asfaltu v nákladních vozidlech,“ uvedl Grametbauer s tím, že princip byl již úspěšně uplatněn v praxi. Jak dodal manažer pro udržitelnost, tento postup nahrazuje celulózu, kterou by si stavební firmy musely opatřit z jiného zdroje, například z klasické pily.
Specifický odpad zůstává i za produkcí jedné z firem z portfolia KKCG Sazkou, a to jsou losy. Společnost si toho je vědoma a již uzavřela spolupráce, jejichž cílem je zužitkování starých losů. „V loňském roce jsme spustili platformu reLosy, jejíž ambicí je poslat použité losy dál cirkulární cestou. Jednou z nich jsou tenisky. Uzavřeli jsme partnerství s firmou, s níž vyrábíme Sazka kecky, druhou větví je modulární nábytek, kde též využíváme spolupráce s externím partnerem,“ popsala aktivity KKCG Zuzana Filipová. Další oblastí upcyklace, do níž Sazka míří, je využití vysloužilého materiálu při výstavbě pumptracků, tedy dílců pro výstavbu uzavřených okruhů pro jízdu na kole, koloběžce či skateboradu.
Comments