top of page

Bydlíme tak neúsporně, jako bychom jezdili auty se spotřebou 20 litrů


Jaroslav Ševčík, člen představenstva Modré pyramidy ze skupiny Komerční banky

Český bytový fond je na tom v energetické úspornosti poměrně špatně. Lidé obývají zhruba 4,5 milionu bytových jednotek včetně rodinných domů a jejich průměrné stáří je 50 až 60 let. Většina má značný technologický dluh, což znamená, že jsou energeticky nehospodárné. Podle statistik to platí až pro tři čtvrtiny rodinných domů a 60 procent bytů, uvedl v další sérii rozhovorů Trendy v udržitelnosti Jaroslav Ševčík, člen představenstva Modré pyramidy ze skupiny Komerční banky.

 

"Jeden můj kolega s oblibou říká, že je to, jako bychom všichni v České republice jezdili s auty, která mají spotřebu 20 litrů na 100 kilometrů. Asi se to po nějakou dobu dá, ale všichni víme, že dlouhodobě to není udržitelné," podotkl Ševčík.


Bydlení je podle něj v tuzemsku zodpovědné přibližně za 31 procent spotřeby energií. Domácnosti za ně utratí kolem desetiny svého rozpočtu. Nabízí se otázka, kolik by lidé mohli ušetřit, pokud by jejich byty fungovaly energeticky efektivněji. Data říkají, že průměrná roční spotřeba české domácnosti je zhruba 165 kilowatthodin na metr čtvereční obytné plochy. U energeticky hospodárných nemovitostí je limit stanoven na 50 kilowatthodin na metr čtvereční, tedy o víc než dvě třetiny méně. Například pasivní domy mají strop dokonce jen patnáct kilowatthodin na metr čtvereční, tedy desetkrát nižší, než jaká je v průměru tuzemská realita. "To znamená, že kdyby se nám podařilo zrenovovat naše nemovitosti na úroveň energeticky hospodárných staveb, tak bychom mohli ušetřit nejméně dvě třetiny spotřeby energie v domácnostech," shrnul řeč čísel Jaroslav Ševčík.

 

Dobrá zpráva podle něj je, že nová výstavba už se řídí vyhláškou o energetické účinnosti budov. To v praxi zjednodušeně řečeno znamená, že od roku 2020 nelze postavit nemovitost, která by měla energetický štítek C nebo horší. Přijatelná je pouze úroveň A nebo "lepší B". Složitější je situace v případě starších bytů a domů. Pro ně má ministerstvo průmyslu a obchodu scénář, který říká, že by Česko mělo renovovat zhruba tři procenta bytového fondu ročně, aby do roku 2050 mířilo ke strategickým cílům stanoveným Evropskou unií. "Pokud to přepočteme na investiční náklady, jde o více než 100 tisíc bytových jednotek ročně, což představuje zhruba 60 miliard korun investic. Když jsme se dívali na to, kolik peněz míří do energetických úspor v nemovitostech, tak v roce 2022 to bylo necelých 20 miliard. Máme tady tedy velký rozdíl mezi tím, co bychom chtěli a co reálně děláme," uvedl Jaroslav Ševčík.

 

Část těchto investičních výdajů pokrývají dotace, rozhodují díl jde ale ze soukromých úspor majitelů nemovitostí. Investice by bylo potřeba podle výše uvedeného ztrojnásobit, české domácnosti na to ale podle Ševčíka nemají dostatečné zdroje. Z dostupných dat a statistik totiž plyne, že 64 procent domácností nemá naspořeno více než 300 tisíc korun. "To znamená, že bude třeba větší zapojení dotací z veřejných zdrojů a také účast finančního sektoru, který bude pomáhat klientům tyto investice realizovat," řekl Jaroslav Ševčík.

 

Co banky reálně dělají pro větší udržitelnost staveb? Jaká je návratnost investic do energetické úspornosti? Které hlavní trendy lze letos očekávat na trhu s bydlením? Sledujte celý rozhovor s Jaroslavem Ševčíkem.



Comentários


bottom of page