top of page

5 otázek pro … Soňu Hykyšovou

Co přivedlo Soňu Hykyšovou k tématu udržitelnosti? A jaký udržitelný projekt jí v poslední době nejvíce zaujal? I to bylo tématem ankety mezi Tvářemi udržitelnosti projektu [ta] Udržitelnost, které byla součástí i ředitelka pro oblast životního prostředí, udržitelnosti a ESG Letiště Václava Havla.

 

Co vás osobně přivedlo k tématu udržitelnosti?

Měla jsem to štěstí, že se toto téma, respektivě zpočátku ochrana životního prostředí, prolínalo celou mou profesní kariérou počínaje prací v neziskové ekologické organizaci, výukou na střední škole s ekologickým zaměřením, následně prací ve výzkumném ústavu a posléze v nadnárodní certifikační společnosti TÜV SÜD, kde jsem měla na starosti zavedení nových služeb v oblasti certifikace udržitelnosti biopaliv podle standardu ISCC a české legislativy, ověřování emisí CO2 v rámci EU-ETS a ověřování uhlíkové stopy. Na mém stávajícím působišti, Letišti Praha, de facto zúročuji nejen nabyté zkušenosti ale i různé přístupy a nadhledy z předchozích zaměstnání. Letiště je takové malé jedinečné město s řadou specifik a udržitelnosti se zde nemůžeme věnovat sami, je pro nás klíčové zapojování partnerů od aerolinek, přes nájemce a samozřejmě až po okolní komunity.

Jaký udržitelný projekt vás v poslední době nejvíce zaujal?

Aktuálně ten, který zrovna na letišti spouštíme. Jde o nový program Biodiverzita, který směřujeme na okolní obce, městské části, školy, spolky a výzkumné organizace a prostřednictvím kterého bychom chtěli dlouhodobě přispět k posílení druhové rozmanitosti a zadržování vody v krajině. Příprava programu byla pro nás velkou výzvou vzhledem k tomu, že musíme respektovat podmínky ochranných ornitologických pásem, které jsou územním nástrojem pro ochranu letadel před střety s ptactvem. Z těch externích projektů dlouhodobě sleduji aktivity společnosti Nafigate Corporation a spoluzakladatelku této společnosti, paní Mynářovou s jejich patenty na výrobu udržitelných biopolymerů z odpadních olejů a kávové sedliny, které nacházejí uplatnění v obalovém průmyslu, biomedicíně a kosmetice. Ale našly by se i jiné příklady, které vybočují z lineárního mindsetu a prošlapávají cestu cirkulárnímu hospodářství.

Jak ještě více podpořit zájem o téma udržitelnosti v běžné populaci?

Právě těmi konkrétními příklady úspěšných projektů a příběhy, které se za nimi skrývají. O udržitelnosti se mluví a píše hodně, bohužel dle mého názoru spíše v tom smyslu, jaká nová legislativa se na nás valí a kolik nás to bude stát. Za mne dává větší smysl ukazovat konkrétní projekty a aktivity s jejich přínosy, podporovat je finančně i mediálně. Na letišti například po jedné na míru šité úspěšné exkurzi pro členy expertní skupiny REDButton EDU připravujeme začlenění tématu udržitelnosti do letištních exkurzí. Jinými slovy, podpořit zájem o téma udržitelnosti může každý, ať jde o jednotlivce nebo firmy. Dobré příklady táhnou.

O jaké oblasti v souvislosti s tématem udržitelnosti se podle vás stále hovoří málo?

Rozhodně je v tomto smyslu popelkou governance, etika podnikání, transparentnost. Přitom bez toho, aniž bychom po svých dodavatelích požadovali stejný přístup jako od sebe, nejsme schopni dostát svých cílů a v tom širším kontextu navést společnost na udržitelnější koleje. Na Letišti Praha v rámci této oblasti řešíme i odpovědné veřejné zadávání, které nebereme jako legislativní povinnost, ale jako cenný nástroj k dosažení ESG cílů, které jsme si stanovili.

Máte návod na to, jak se úspěšně vyhnout greenwashingu?

Rozumím tomu, že komunikovat transparentně a na druhé straně nezahltit zákazníka nebo veřejnost přílišným množstvím informací je mnohdy těžký oříšek. Navíc metodik je celá řada, ať už jde o uhlíkovou stopu nebo metodiku s širším komplexním záběrem LCA (Life Cycle Assessment). Důležitá je v tomto směru edukace v oblasti PR a marketingu, jelikož tam mohou vznikat "zkratky", které pak mohou být příkladem greenwashingu. Určitě by vymýcení tohoto nešvaru měla pomoci nová legislativa nefinančního reportingu a co se týče té spotřebitelské úrovně, tady doufám v zavádění jednoduchých srozumitelných certifikačních schémat a značek. Bohužel dopady na životní prostředí často nelze podat jednoduše, takže opět je to o příkladech, o sdílení dobré praxe, ale i toho, co se nepovedlo.

Comments


bottom of page