top of page

5 otázek pro ... Marka Procházku

Co přivedlo Marka Procházku k tématu udržitelnosti? A co považuje za největšího hybatele společnosti? O jaké oblasti v souvislosti s tématem udržitelnosti se podle něho stále hovoří málo? Více se dozvíte v odpovědích zakládajícího partnera advokátní společnosti PRK Partners, který byl součástí ankety mezi Tvářemi udržitelnosti projektu [ta] Udržitelnost.

 

Co vás osobně přivedlo k tématu udržitelnosti?

K tématu udržitelnosti mě přivedlo studium business etiky. Udržitelnost a business etika jsou historicky různé disciplíny, ale díky tomu, že k udržitelnosti patří i téma governance, tedy vedení podniku, které úzce souvisí s oborem business etiky, došlo do vysoké míry ke spojení těchto dvou odvětví. Dalo by se tvrdit, že lidé zabývající se business etikou velmi nenuceně přidali udržitelnost do svého oborového záběru, a to platí i pro mě.

Zabývat se udržitelností také považuji za velmi přirozené. Péči a starost o okolní prostředí bych dokonce nazval lidskou přirozeností a plýtvání a lhostejnost vůči němu je v podstatě otázkou ega a sobeckého chování.

Jaký udržitelný projekt vás v poslední době nejvíce zaujal?

S radostí mohu říct, že udržitelných projektů vzniká pořád víc, je tedy těžké vybírat. Obecně se mi ale líbí domácí projekty udržitelných knihkupectví jako jsou Reknihy a Knihobot. Dále bych také rád zmínil projekty Rybí zahrada, projekt akvaponického zemědělství, který kombinuje udržitelný chov ryb a pěstování rostlin a Scuk, portál pro nákup potravin od lokálních dodavatelů. V neposlední řadě mě také zaujal projekt ČVUT s technologií S.A.W.E.R. jejímž cílem je výroba pitné vody ze suchého pouštního vzduchu.


Jak ještě více podpořit zájem o téma udržitelnosti v běžné populaci?

Řekl bych, že se jedná o nešťastně formulovanou otázku, protože podle průzkumů je Česko možná nejvíce konzervativní země, co se udržitelnosti týče. Konzervativní v tom smyslu, že udržitelnosti nevěnuje pozornost. Paradoxně i přes to, že slovo conservare latinsky znamená udržovat. Tudíž, kdo je konzervativní by měl také podporovat udržitelnost.

Vhodnější znění otázky by tedy vypadalo takto: Jak podpořit zájem o téma udržitelnosti v běžné populaci? Ale jak tedy podpořit zájem o téma udržitelnosti? Jednoduše! Lidé si musí uvědomit, že jde o šetření – šetření zdrojů, a že ekonomicky to prostě vychází dobře. Já, který jsem vyrostl ve Švýcarsku, kde byly zdroje odjakživa drahé, jsem na šetření zvyklý a považuji to za naprosto přirozenou vlastnost. Ale tady v Česku, kde zdroje, jako elektřina nebo plyn byly vždy lacinější, to bohužel tak moc přirozené není. Nejefektivnější by tedy bylo přesvědčit lidi, že jde o jejich vlastní peníze. Protože právě peníze jsou jedním z největších hybatelů ve společnosti.


O jaké oblasti v souvislosti s tématem udržitelnosti se podle vás stále hovoří málo?

Stoprocentně governance! Malé povědomí o udržitelném vedení společnosti má za následky obrovské firemní skandály, naposledy krypto burza FTX. Jednoduše řečeno, problémy jsou především v neudržitelném řízení podniku. Pokud se udržitelná governance ve společnostech nestane automatickou součástí jakéhokoliv podnikatelského rozhodnutí, a pokud se udržitelné vedení společnosti nedostane hlouběji do povědomí, nebude se se udržitelností dít velice moc v rámci businessu.

Máte návod na to, jak se úspěšně vyhnout greenwashingu?

Greenwashing může velmi vážným způsobem zasáhnout do reputace firmy, pokud samozřejmě dojde k odhalení. Já se ale rád řídím starým advokátním rčením, že pravda se nakonec vždy ukáže. Firma by tedy měla v každém případě zveřejňovat jen ty udržitelné cíle, kterých je schopna dosáhnout. Stejné platí i pro marketing a reklamu. Taktéž by měla reportovat v rámci nefinančního reportingu pouze to, co opravdu dělala. Reporting neznamená povinnost splnit konkrétní standardy, reporting znamená pouze to, co slovo říká – hlásit co se děje.


Marek Procházka je zakládajícím partnerem PRK Partners. Jeho specializace zahrnuje zejména oblast corporate governance, dodržování pravidel etického kodexu, trvale udržitelný rozvoj, povolovací řízení, merchandising a řešení sporů. Od roku 2020 působí také jako správce autorských práv předního českého výtvarníka, umělce a režiséra animovaných filmů Zdeňka Milera, zejména autorského práva k užití jedné z nejpopulárnějších animovaných postav české kinematografie - Krtečka. V této věci poskytuje právní pomoc v licenčním řízení a v oblasti merchandisingu. Marek vystudoval právnickou fakultu Univerzity v Bernu ve Švýcarsku, kde byl v roce 1990 jako advokát přijat do Švýcarské advokátní komory. V roce 1993 byl zapsán na seznam advokátů České advokátní komory. Marek je také prezidentem Švýcarsko-české obchodní komory a členem představenstva Aspen Institute Central Europe o.p.s. Je rovněž členem Evropského poradního výboru na Univerzitě v Georgetownu. Marek hovoří plynně anglicky, německy, česky a francouzsky. Je advokátem České advokátní komory a je též zapsán v seznamu advokátů kantonu Curych ve Švýcarsku. Mezi zájmy Marka patří východní mysticismus, duchovnost a moderní podoba duchovního života uprostřed západní společnosti, jóga, outdorové aktivity.

Comentários


bottom of page