top of page

5 otázek pro ... Filipa Gregora

Jak se jednoduše vyhnout greenwashingu? Jaké udržitelné projekty v poslední době zaujaly Filipa Gregora? Více se dozvíte v odpovědích Filipa Gregora, vedoucí sekce Odpovědných firem, Frank Bold a člen Sustainability Reporting Board, EFRAG, který byl součástí ankety mezi Tvářemi udržitelnosti projektu [ta] Udržitelnost.

 

Co vás osobně přivedlo k tématu udržitelnosti?

Klimatická změna. Narodil jsem se totiž pod Radhoštěm. Beskydy se poměrně dramaticky zvedají, což vám dává dobrou perspektivu. Každou zimu můžete přímo z města na svazích hory vidět, kde je sněžná čára. Před nějakou dobou bylo mezi politiky populární jezdit na výzkumné stanice do Grónska přesvědčit se na vlastní oči. Já jsem nemusel.


Jaký udržitelný projekt vás v poslední době nejvíce zaujal?

CO2in Honzy Palaščáka, který nabízí skvělou a legitimní možnost offsetovat své emise. Za nakoupené tokeny se stahují emisní povolenky z trhu. Navíc je zcela otevřený a mohou ho využít firmy i jednotlivci.


Skvělou iniciativou je také Unie komunitní energetiky (UKEN), kterou organizují kolegové z Frank Bold a do které jsou zapojena města, developeři a občanská společnost. Komunitní energetika řeší celou škálu jinak nepřekonatelných problémů s dekarbonizací, energetickou soběstačností a decentralizací.


A konečně evropský projekt standardů pro reporting udržitelnosti, na kterém se podílím, přináší revoluci v transparentnosti a porovnatelnosti toho, co mají firmy reportovat. To je naprosto klíčové, jak pro firmy, tak proto, aby do tranzice ekonomiky mohl být zapojený trh a nikoliv pouze regulace.


Jak ještě více podpořit zájem o téma udržitelnosti v běžné populaci?

Klíčové je vzdělávání - s ohledem na udržitelnost, ale i práci s informacemi - a budování důvěry ve vědeckou metodu. Ovšem věřím, že kdyby také dospělí lidé měli lepší informace o tom, jaké jsou dopady produkce běžných spotřebitelských věcí a především, že k nim existují jednoduchá řešení, tak by měli jiná očekávání vůči politikům a firmám.


Ještě obecněji si dovolím odkázat na Timothy Snydera, amerického historika, který se věnuje dějinám středovýchodní Evropy a který má skvělé komentáře i k současným problémům v našem regionu i v Americe. Schopnost společnosti řešit komplexní problémy se podle něj odvíjí od existence respektovaných a efektivních institucí. Potřebujeme zkrátka autority, kterým můžeme věřit. Takže velmi prvorepublikově, budujme stát, demokracii a politickou kulturu.


O jaké oblasti v souvislosti s tématem udržitelnosti se podle vás stále hovoří málo?

Komunitní energetika, která je, jak už jsem zmínil, naprosto klíčová a nabízí skvělé příležitosti. Mluví se o ní sice už poměrně hodně, ale Česko v této oblasti jednak hodně zaspalo a jednak stále hrozí, že sdílení elektřiny zablokují velcí hráči a nedojde ke skutečné demokratizaci a decentralizaci výroby energií.


Máme také velice nízké povědomí o tom, že většina dopadů na udržitelnost je skrytá v dodavatelském řetězci. Český průmysl spotřebovává kvanta oceli, z níž velkou část lze dostopovat do Čínské lidové republiky a Indie, kde je s její produkcí spojeno řádově více emisí skleníkových plynů a daleko menší využití recyklovaného šrotu. Podobně téměř polovina světové výroby polysilikonu pro fotovoltaické panely pochází z provincie Sin-ťiang (Xin Jiang v anglickém transkriptu) a je spojena s masově a systematicky organizovanou nucenou prací Ujgurů čínskou komunistickou stranou. Potřebujeme zkrátit a zprůhlednit dodavatelské řetězce a dát firmám jasná vodítka jak na to. Dnes si výrobu fotovoltaických panelů každý automaticky spojí s Čínou, ale před deseti lety se zavírala ve Valašském Meziříčí zisková výroba.


Trend poslední doby relokovat co nejvíce výroby mimo Evropu, potažmo do zemí, které nesdílí naše hodnoty, nám v udržitelnosti svazuje ruce a také, jak se čím dál více ukazuje, je vysloveně nebezpečný pro naši ekonomiku i bezpečnost.


Máte návod na to, jak se úspěšně vyhnout greenwashingu?

Zapojit selský rozum. Greenwashing je veselé slovo pro polopravdy. Když máte byť jen maličký pocit, že to, co chcete říct, by možná mohl být greenwashing, tak to asi greenwashing bude.


Nicméně nabízím několik klíčových principů, kterých je dobré se držet:


1. Nezapomínejte na své dodavatele. Udržitelnost se týká zásadních dopadů spojených s vaším byznysem, přímých i nepřímých, tedy i těch v dodavatelském řetězci, nikoliv jen toho, jak vy nebo vaši zaměstnanci pomáháte a konáte dobro.

2. Ať už říkáte cokoliv, měli byste být schopni vysvětlit, jaký máte celkový cíl, zda je tento cíl v souladu s veřejnými cíli a jak k jejich dosažení přispívá.

3. Informujte o vlastnostech a udržitelnosti vašich produktů objektivně a celkově - kvantifikujte a nezastírejte, jaké jsou všechny dopady vašeho produktu a jeho výroby. Soustřeďte komunikaci na tu skutečně nejpodstatnější věc, která se udržitelnosti produktu týká.

4. Zveřejňování informací o offsetech je téměř určitě greenwashing, pokud zároveň nevysvětlíte, že máte robustní plán směřování k uhlíkové neutralitě. Když budete takový plán mít, tak zjistíte, že najednou nemáte potřebu informovat o sázení stromů. Budete mít daleko smysluplnější a přesvědčivější věci ke komunikaci.


Filip Gregor je odborníkem v oblasti odpovědnosti a řízení korporací. Je členem Sustainability Reporting Board EFRAGu, který vytváří a schvaluje EU standardy pro reporting udržitelnosti. Založil projekt Alliance for Corporate Transparency, který hodnotí reporting udržitelnosti 1000 velkých evropských firem. Je vedoucím sekce Odpovědných firem ve Frank Bold, pobočky Frank Bold v Bruselu a řídí tým Frank Bold Advisory, který se zaměřuje na implementaci ESG v praxi, zejména v developmentu.





コメント


bottom of page