Ani v letošním roce Evropa nepoleví z vytyčené cesty k udržitelné budoucnosti. Připravili jsme přehled témat, o nichž bude letos v souvislosti s udržitelností slyšet nejčastěji. Část z nich spadá do širšího okruhu různých, již nastartovaných evropských programů, část představují nová samostatná opatření. Vývoj na mezinádní scéně zároveň naznačuje, že cíl zůstává nadále vzdálen.
CSRD
Nejcitelnější dopad bude mít podle očekávání platnost směrnice CSRD (Corporate Sustainability Reporting Directive), která firmám určité velikosti ukládá povinnost nefinančního reportingu. Směrnice by měla dopadnout zhruba na 50 tisíc firem v Evropské unii. Smyslem nefinančního reportingu je zvýšení transparentnosti podnikání firem ve vztahu k jeho klimatické stopě.
Nejde o žádnou novinku a dotčené subjekty jsou na uvedení směrnice do praxe připravené. Jako s každým administrativním úkonem však i s tímto firmám přibývá práce, pro niž je třeba vyčlenit speciální vícehlavou pracovní sílu, případně outsourcovat externí pomoc.
Obaly
V polovině prosince vešla formálně v platnost regulace s názvem PPWR (Packaging and Packaging Waste Reduction), jejímž smyslem je omezení obalového odpadu a obalů vůbec. Regulace počítá s tím, že od roku 2030 budou všechny obaly recyklovatelné, což bude vyžadovat zásadní změnu použitých technologií i designu.
Objem obalového odpadu se podle této regulace má do roku 2030 sížit o pět procent proti roku 2018, do roku 2035 o deset procent a do roku 2040 o 15 procent. Smyslem direktivy je odbourat hlavně plastové obaly, což se pravděpodobně neobejde bez spolupráce výrobců obalů s výrobci zboží.
Textil
S omezením odpadu do značné míry souvisí i další regulace, která tentokrát míří do textilního průmyslu. V této branži se dosud při výrobě nového zboží používá pouze 0,3 procenta recyklovaných materiálů. Proto mají od 1. ledna letošního roku obce povinnost zřídit kontejnery na třídění použitého textilu.
EU též spouští osvětové programy s cílem upozornit na neudržitelné plýtvání spojené s takzvanou rychlou módou. Za ní nejen zůstává hluboká environmentální stopa, ale také vzniká v katastrofálních sociálních podmínkách. Některé evropské země proto přicházejí s vlastní legislativou, jež je přísnější než ta evropská.
Právo na opravu
Konečně také dojde na kazítka, (lidově ku*vítka), neboli plánované či předčasné zastarávání, tedy to, co spolehlivě kazí den každému kromě výrobců. I politikům tedy došlo, že nelze bájit o udržitelnosti a přitom nečinně přihlížet záměrnému zkracování životnosti výrobků jejich producenty. Vymýtit tuto zvrácenost však nebude snadné, proto se zatím spotřebitelé budou muset spokojit se směrnicí o právu na opravu (R2R), jejíž transpozici do národních legislativ by státy měly uskutečnit právě letos.
Břímě odpovědnosti za udržitelné chování je tu rozloženo na spotřebitele i na výrobce. Směrnice má zatraktivnit opravy místo výměn. Spotřebitel bude moci požádat výrobce o opravu spotřebičů, jako jsou pračky, vysavače nebo mobilní telefony. Směrnice předpokládá vznik centralizované evropské online platformy, která umožní přístup k servisním službám i v zahraničí, přičemž po opravě začne běžet nová záruční lhůta v délce 12 měsíců.
Překážky
V udržitelnosti se toho letos uděje jistě mnoho dalšího smysluplného a užitečného. Zároveň ale na cestě leží spousta překážek, včetně několika nových. Obecně se zastánci udržitelnosti asi nejvíce obávají následků výsledků amerických prezidentských voleb. Již brzy převezme úřad staronový prezident Donald Trump. Očekává se, že Spojené státy pod jeho vedením vystoupí z pařížské klimatické dohody, čímž si jeho administrativa uvolní ruce k exploataci fosilních zdrojů.
Některé americké státy si již Trumpovo zvolení vyložily jako startovní výstřel v tažení proti ESG agendě, například Ohio, které zakázalo penzijním fondům investovat do aktiv navázaných na ESG. Zároveň se našlo několik vlivných finančních skupin, které kvapně opustily iniciativy Climate Action 100+ či Glasgow Financial Alliance for Net Zero.
To vše se odehrává v situaci, kdy meteorologové prohlásili rok 2024 nejteplejším v dějinách měření, čímž uplynulý rok překonal rok předešlý. Zároveň se v loňském roce nepodařilo účastníkům summitu OSN o biodiverzitě v Kolumbii najít kompromis, z nějž by vzešel společný závazek. Spíše zklamání přinesly i výstupy z klimatického summitu v Baku, stejně jako (absentující) výsledek dvouletého vyjednávání zemí OSN o celosvětové dohodě o omezení plastového odpadu. Jednání má pokračovat letos.
Comments