Cestu k udržitelné transformaci v tak normovaném odvětví, jakým je stavebnictví, do velké míry vytyčuje stát. Jak si v tom vede? "Nazval bych to remízou," říká v livestreamu projektu [ta] Udržitelnost Jakub Benda, marketingový ředitel pro Česko a Slovensko ve společnosti Saint-Gobain, která je největším výrobcem, stavebních materiálů na světě. Pozitivně hodnotí například programy na podporu snižování energetické náročnosti budov, jako je Zelená úsporám. "Kde zatím prohráváme a kde bychom mohli společně zabrat, je nastavení nějakého rámce pro sběr stavebního odpadu, respektive jeho třídění a další recyklaci," říká Benda.
Stavebnictví je totiž zdaleka největším producentem odpadů. V Česku se jich podle dostupných statistik ročně celkově vyprodukuje zhruba 40 milionů tun a na stavební výrobu z toho připadá zhruba polovina. Část z jejího příspěvku se zrecykluje, ale zdaleka ne tolik, kolik by bylo optimální z pohledu udržitelnosti. Konkrétně Saint-Gobain je dnes v tuzemsku schopen vrátit do výroby každý rok přes 300 tisíc tun materiálu a nahradit jím základní surovinu. "Ten potenciál je určitě větší, základní bariéra ale spočívá v tom, jakým způsobem dostat odpadový materiál zpět do výroby a nezdražit pro naše zákazníky finální produkt nad určitou míru. To je úloha, kterou sami nevyřešíme, musíme ji vyřešit jako trh a ve spolupráci se státem," vysvětluje Benda. Zavedení jasného systému recyklace ale podle něj napomohou i základní ekonomické faktory. "Dnes je skládkování pořád levnější než sebrat a přivést materiál zpátky do fabriky, ale ono se to brzy změní s růstem cen skládkování. Sběr a recyklace prostě začne být výhodnější," říká.
Technologické možnosti opětovného využití stavebních odpadů jsou dnes velmi pokročilé. Pokud jde o základní stavbu, dají se zrecyklovat betonové konstrukce i asfalt. "Excelentně umíme recyklaci polystyrenu. Ten vracíme opravdu ve velké míře zpátky do výroby," říká Benda. Stejné je to se sádrokartonem, kde má ale Saint-Gobain problém s tím, že jeho recyklační kapacity jsou větší než zdroje materiálu pro opětovné zpracování. Složitější už je například recyklace zateplovacích systémů, které bývají složeny z mnoha vrstev – zahrnují samotnou izolaci, zpravidla z polystyrenu, skelnou mřížku, lepidlo, penetraci, finální omítku, ale také třeba šrouby a hmoždinky. "Tohle rozebrat a separovat opravdu vidím jako velký problém a do budoucna, kdy se budou znovu v rámci rekonstrukcí zateplovat budovy, bude třeba využívat nové technologie," říká manažer ze Saint-Gobain.
Stavebnictví podle něj zatím nepoužívá ty nejvhodnější materiály tím nejlepším možným způsobem, ale snaží se o to, a v mnohém mu nahrává celkový vývoj ve společnosti. Příkladem může být všeobecné zdražování, které relativně zlevňuje právě recyklaci a tím ji usnadňuje. "Jeden z velkých úkolů stavebnictví je dodávat takové materiály, při jejichž výrobě se spotřebuje méně energie a přírodních zdrojů, zároveň dodají budovám vyšší výkonnost, ušetří energii při jejich provozu a v neposlední řadě budou mít pozitivní dopad na uživatele budov," shrnuje Benda.
Energetická náročnost je dnes jeden ze základních parametrů jakékoli stavby. Evropské normy ženou stavbaře k budování objektů, jejichž spotřeba energií bude téměř nulová. "To nedokážete geniálním projektem ani osazením špičkových technologií, ale jedině použitými materiály," podtrhuje význam "svého" oboru Jakub Benda. Nejde ale zdaleka jen o spotřebu energií. Budovy mají především sloužit svým obyvatelům a uživatelům a tady hrají použité materiály opět klíčovou roli. V Saint-Gobain si proto zavedli označení "multikomfort". Tvoří jej čtyři základních prvky – tepelný komfort, akustický komfort, kvalita vnitřního ovzduší a dostatek světla. Exaktní výzkumy přitom prokazují, že když je například v učebnách dost světla, dobře větráno a nechybí kvalitní akustika, žáci se mnohem lépe učí a vstřebávají látku. Stejně tak se pacienti v nemocnici lépe uzdravují.
Stavebnictví budoucnosti podle expertů bezpochyby přinese celkovou změnu přístupů a standardem se stanou pojmy jako prefabrikace či modularita. V první řadě ale musí stát na špičkových materiálech. "Já velmi rád říkám, že my jsme jako výrobce stavebních materiálů součástí problému, ale zároveň máme pro ten problém řešení," říká k udržitelné transformaci jednoho ze stěžejních oborů lidské činnosti Jakub Benda.
Proč je udržitelnou perspektivou stavebnictví lehká výstavba? Nakolik umíme sledovat životní cyklus materiálu? A v čem je příkladem budoucnosti český pavilon Expo v Miláně? Sledujte celý rozhovor s Jakubem Bendou zde.
Commenti