• Redakce

Češi se obávají dopadů ekologické transformace hospodářství

Zhruba 60 procent Čechů se domnívá, že opatření v oblasti klimatu zpomalí ekonomický růst. Vyplývá to z klimatického průzkumu Evropské investiční banky (EIB).

 

Mírná většina dotazovaných (51 procent) si myslí, že tato opatření budou mít negativní dopad na kvalitu jejich života a 54 procent Čechů věří, že v důsledku politiky boje proti změně klimatu více pracovních míst zanikne, než bude vytvořeno. Přesto pouze 18 procent respondentů se obává, že by kvůli nutnosti zmírňovat dopady změny klimatu zanikla jejich pracovní pozice. A jen 21 procent Čechů očekává, že se budou muset v budoucnu kvůli změně klimatu přestěhovat do jiného regionu nebo do jiné země.


Mohou nová opatření ohrozit ekonomiku? Podle Čechů ano. Že ekologická transformace přinese ekonomický růst, si myslí pouze 40 procent tuzemců, evropský průměr je přitom 56 procent.


Necelá polovina (49 procent) má zároveň za to, že se jim zlepší kvalita života, především z hlediska většího každodenního pohodlí a pozitivních dopadů na kvalitu potravin či zdraví. Opatření v boji proti klimatické krizi jsou vnímána jako špatná zpráva pro trh práce - 54 procent Čechů uvádí, že budou mít v konečném důsledku negativní dopad na úroveň zaměstnanosti v zemi a že tedy zanikne více pracovních míst, než bude nově vytvořeno.


Zhruba 69 procent respondentů v souvislosti se zavedením ekologické transformace očekává pokles své kupní síly.


Kariéra a migrace

Podle českých respondentů výzvy spojené se změnou klimatu přetrvají i do budoucna. Jen třetina se domnívá, že klimatická krize bude do roku 2050 pod kontrolou. Naproti tomu 62 procent má za to, že i v polovině století bude představovat závažný problém.


Většina českých respondentů věří, že změna klimatu neohrožuje místo jejich bydliště. Na otázku ohledně dlouhodobých dopadů pouze pětina dotazovaných (21 procent) odpověděla, že bude v důsledku změny klimatu patrně nutné se přestěhovat do jiného regionu či do jiné země. Tuto obavu sdílejí především lidé mezi 20 a 29 lety, u nichž tento podíl dosahuje téměř poloviny (48 procent). Většina Čechů nepochybuje o udržitelnosti svého zaměstnání - pouze 18 procent respondentů se obává, že by mohli ztratit práci, protože jejich pracovní pozice bude neslučitelná s bojem proti změně klimatu. I v tomto případě rezonují tyto obavy především u lidí mezi 20 a 29 lety, mezi nimiž s budoucí změnou zaměstnání počítá 40 procent dotázaných.

Boj proti změně klimatu bude podle Čechů úspěšný jen tehdy, pokud se změní stávající chování. Domnívají se, že v příštích dvaceti letech budou hrát významnou roli individuální změny životního stylu s cílem snižovat emise uhlíku. Téměř třetina respondentů si myslí, že za dvacet let již většina lidí nebude vlastnit automobil a podle 52 procent dotazovaných bude většina přispívat k boji proti změně klimatu tím, že bude pracovat na dálku.


Celosvětové srovnání

Občané EU se neshodují na tom, zda ekologická transformace povede k ekonomickému růstu. Více než polovina respondentů (56 procent) se podobně jako Američané a Britové (57 procent) domnívá, že tomu tak bude, zatímco občané Číny jsou v tomto smyslu o něco optimističtější (67 procent). Většina obyvatel EU (61 procent) je přesvědčena, že se jim zlepší kvalita života, což bude mít pozitivní dopad i na kvalitu potravin nebo zdraví, nicméně Evropané jsou v tomto pesimističtější ve srovnání s Číňany (77 procent), Američany (65 procent) i Brity (63 procent).


„Češi se neshodují v otázce, zda má ekologická transformace potenciál zlepšit kvalitu jejich života. Obávají se dopadu opatření v boji proti změně klimatu na trh práce. Především mladí mají pocit, že změna klimatu a nezbytná opatření v boji proti ní ohrožují jejich stávající zaměstnání a bydliště. Jako klimatická banka EU je naší povinností těmto obavám naslouchat a spolupracovat s politiky i průmyslovými partnery při hledání konkrétních řešení. EIB tak bude klíčovým partnerem v rámci mechanismu spravedlivé transformace, jakož i v rámci dalších nástrojů podporujících ekologickou transformaci hospodářství, a je odhodlána podporovat přechod k ekologičtější a prosperující budoucnosti, v níž nebude nikdo opomenut,“ říká viceprezidentka EIB Lilyana Pavlova.


Více o průzkumu a EIB zde.